Historie
Obecná historie:
Nejstarší zápis o mlýně pochází z roku 1544, kdy jej vlastní Jan z Pernštejna. V roce 1559 je jako majitel již uváděn Jan ze Žerotína, který mlýn kolem roku 1565 prodal Jiříku Tomášovi. Od té doby je mlýn uváděn jako rustikální. Kolem roku 1644 se mlýn dostává do vlastnictví rodu Čermáků. K roku 1660 je u mlýna uváděno: 3 koně, 2 krávy, 3 jalovice, vůz kovaný, pluh s železy, brány s hřebíky, 3 slepice s kohoutem, korec ječmena a 5 korců ovsa. V roce 1784 mlýn vyhořel do základů. Až do té doby stál na severní straně údolí, kde je dodnes patrný náhon. Nový mlýn byl vystavěn za přispění cechu mlynářského, 8 zlatými, na místě dnešním. Mlynářem zde byl v roce 1927 J. Veselý.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1859 od Františka Čermáka koupil za 15.000 zl. Jan Pavlíček
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Veselý
- Pavlíček
- Čermák
- Beneš
Historie mlýna také obsahuje:
1644 Čermák
1839-1859 František Čermák
1859- Jan Pavlíček
1927-1936 Jindřich Veselý
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
