Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Adam Linhart z Najenperak ke svému dvoru ve Třebovli roku 1607 přikoupil od správců kláštera v Klášterní Skalici pastviny „Na vinici“ a mlýn Havraní, „nanejvýš spuštěný“. Po Adamově smrti roku 1617 zdědil mlýn jeho syn Jan. Janovou manželkou byla od roku 1620 Dorota Mladotová ze Solopysk. Její věno bylo údajně závratných 3000 kop grošů míšeňských, zatímco Jan jí jako obvěnění zajistil mlýn Havraní u Kouřimi. NA Praha, DZV, kn. č. 300, fol. D 27. Roku 1635 se uvádí "Item mlejnec Havraní o 2 kolách a 1 stoupě." Roku 1638 odkoupil Sedlecký klášter pro konvent v Klášterní Skalici mlýn od Janovy vdovy nazpět. (Mrvik, muzeum Kolín)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1893 dražba mlýna v odhadní ceně 4564 zl. (RR)
První světová válka (1914–1918)
Mlýn uveden v soupise Klášterní Skalice z roku 1932. Nedaleko mlýna stojí dosud funkční gotický most přes říčku Výrovku.
V roce 1930 byl majitelem mlýna Miloslav Kovář. Výrovka se nazývala Kouřimka. Mlýn je uveden ve Skalici Havraník. U Klášterní Skalice byly 2 mlýny - "Havraník" a "Na Hrázi".
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Kovář
Historie mlýna také obsahuje:
1930 - Miloslav Kovář
1939 - Miloslav Kovář (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
