Za svítání do kovárny a s kohoutem do mlýna.
(německé přísloví)

Škopíkovský, Andělův mlýn

Škopíkovský, Andělův mlýn
9, 17
Kvasiny
517 02
Rychnov nad Kněžnou
Kvasiny
50° 12' 34.2'', 16° 15' 24.9''
Mlýniště bez mlýna
Dolní mlýn v Kvasinách, býval jedním z nejstarších mlýnů v kraji, doložený již v Berní rule. Od r. 1654 v držení rodu Škopíků, poté se zde vystřídala řada dalších majitelů. V 2. pol. 20. stol opuštěn a zpustl, po povodni 1998 zbytky strženy a postavena zde chatka.
V centru obce
Bělá
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Václav Holý

1604 Matouš Škopík

1613 Daniel Škopík

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

 V tomto mlýně zv. Škopíkovský byli kvasinští poddaní povinni mlít

1653 Jan Škopík

1654 zápis v Berní rule: Jan Škopík má svůj mlejnec o jednom kole.

ze mlýna platí činži na sv. Jana a na Vánoce 35 zl., kdyby se však změnil cena obilí, stoupne také činže. Z 8 korců pronajatých dominikálních pozemků platí 36 kr. roční činže. Mlýn jako své vlastnictví byl mlynář povinen udržovat na svůj vlastní náklad, náhon a žlaby udržuje vrchnost.

Později zřízeno další složení.

Držitel platil ročně do důchodů vrchnostenských 35 zlatých.

Splav a žlab spravovala vrchnost.

1697 Ondřej Aixner

1697, 12.3. Andreas Aixner mlejn panskej od starodávna Škopíkovskej řešený i s kouskem rolí pod 4 str. vejsevku a kouskem louky pod 1/2 vozu sena od milostivé vrchnosti za summu 170 kop míš, kteroužto zcela a zouplna penězi hotovými zaplatil. 

1772 František Aixner

1805 Antonín Šafář

1817 Ignác Podhájský

1832 František Mužík a Viktorie

V pol. 19. stol. majitelka paní Nosková, 1841 od ní koupil mlýn Jan Štangler.

1840 Jan Stangler

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

1849 Josef Stangler

Vyvazení poddanství - náhrady a výkupu za zrušená břemena gruntovní 6 zl. 3 3/4 kr. ročně, jistina na 20 let 121 zl. 15 kr. konv. měny.

1881 převzal jeho syn Josef Štangler, který zbohatl jako povozník při stavbě dráhy přes Českou Třebovou.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1927 převzal syn Rudolf Štangler.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1940 Rudolf Štangler prodal mlýn mlynáři Andělovi.

Za II. světové války zastaven provoz.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1947 definitivně zastaven provoz

1962 mlynář Anděl zemřel, mlýn opuštěn a zpustl

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Po povodni 1998 zbytky mlýna odstraněny, na mlýništi vystavěna chatka.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Škopík
  • Noska
  • Štangler
  • Anděl
  • Holý
  • Aixner
  • Šafář
  • Podhájský
  • Mužík

Historie mlýna také obsahuje:

Václav Holý

1604 Matouš Škopík

1613 Daniel Škopík

1653 Jan Škopík

1697 Ondřej Aixner

1772 František Aixner

1805 Antonín Šafář

1817 Ignác Podhájský

1832 František Mužík

-1851 Nosková

1851 Jan Štangler

1881 Josef Štangler

1927 Rudolf Štangler

1939 - Rudolf Štangler (RR)

1941 František Anděl

1962 Ludmila Andělová 

Vypráví se, že Josefa Štanglera, který zbohatl při stavbě dráhy v České Třebové, okradli v den jeho svatby zloději, kteří se protáhli okénkem do vedlejší místnosti  a vytáhli stůl, v němž byly uloženy peníze, oknem ven a tam jej vybrali, vypáčivše zásuvku.

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        Na mlýnici prý stával sloup s vyřezaným letopočtem 1767.
          • tesařsky zdobené podpůrné sloupy
          • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
          • zcela bez technologie aj.
          Bývala zde stolice porcelánka, stolice žitná, kámen šrotovník a krupník.
          Žádná položka není vyplněna
          Původně jedno, později dvě složení.
          • jez
          • náhon
          Náhon odbočoval po vzdutí hladiny jezem z řeky vlevo a mířil ke mlýnu. Před mlýnem se voda dělila na vodu jalovou, která šla mimo mlýn v době odstávky a pracovní, která šla stavidlem širokým 1,9 m na horní kolo na vrchní vodu prům. 3,47 m a šíře 0,8 m, které pohánělo holendr. Dolní kolo stejné velikosti táhlo špicák a obyčejné české složení. Voda od kola odcházela zpět do řeky klenutou strouhou. Za mlýnem rozhodující část odtékala zpět do řeky a menší stružka mířila k napájení panského pivovaru a rybníčka pod "Kamennou zahradou" v zámku.
          Vodní kola byla nahrazena Bánkiho turbínou neznámě velikosti. Mlýn pracoval do roku 1947 a voda šla náhonem do roku 1961. Náhon byl postupně zasypán a budova mlýna v roce 1998 zbořena.
          Dnes se zde nachází jen splav a vtokové stavidlo a je patrné místo náhonu.
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popispůvodně horní kolo o prům 3,47 m a šířce 0,8 m a dolní kolo stejné velikosti.
          1930: 2 kola na svrchní vodu, každé z nich průtok 0,159 m3/s, spád 3,8 m, výkon 5,17 HP
          Typvodní kolo na vrchní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popispůvodně horní kolo o prům 3,47 m a šířce 0,8 m a dolní kolo stejné velikosti.
          1930: 2 kola na svrchní vodu, každé z nich průtok 0,159 m3/s, spád 3,8 m, výkon 5,17 HP
          Typturbína Bánki
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popisnahradila obě vodní kola
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorJosef Hejzlar
          NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
          Rok vydání1962
          Místo vydáníNedvězí
          Další upřesněnís. 62 - 63
          Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
          Datum citace internetového zdroje
          AutorJosef Hejzlar
          NázevKronika mlýnů na Zlatém potoku III.
          Rok vydání1962
          Místo vydáníNedvězí
          Další upřesněnís. 62 - 63
          Odkazrkp. SOkA Rychnov nad Kněžnou
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 26
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMiroslav Daněk
          NázevVoda pro život
          Rok vydání2016
          Místo vydáníSolnice
          Další upřesněnís. 42-43
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          18.7.2016 14:39 uživatelem doxa (Jan Škoda)

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 3.9.2017 21:15
          Radomír Roup (Radomír Roup) 13.6.2018 11:15