Stabilní katastr

Stabilní katastr se stal v Čechách základem pro vyměření daní roku 1860, ale práce na něm započaly již roku 1817. V Čechách se měření odbývalo mezi lety 1826-1843. Součástí stabilního katastru je katastrální operát, tvořený třemi dílčími soubory: vceňovací operát s dokumenty a protokoly, jež tvoří podklad pro vlastní ocenění pozemků, písemný operát, kde najdeme údaje k jednotlivým parcelám, a originální mapy s povinnými císařskými otisky.

K mlýnům se ve vceňovacích operátech vztahují dva paragrafy, a sice § 5 – Flusse, Bäche, Teichen, Seen (řeky, potoky, rybníky, jezera) a § 14 – Industrialgewerke (průmysl, živnosti).

Pozemky na originálních mapách jsou barevně členěny podle druhu a opatřeny parcelním číslem, které odpovídá písemnému operátu. Mapy jsou v měřítku 1:2880. Vedle kolorovaných map byly pořízeny i tzv. císařské otisky a indikační skici. Indikační skici sloužily k zjišťování (indikování) změn. Jde vždy o několik čtvrtek slepených k sobě. Zachycena jsou tu čísla pozemkových i stavebních parcel a čísla popisná, navíc je vyznačeno, zda se jednalo o objekt z materiálů spalných (žlutě) nebo nespalných (rumělka). Nemuselo jít vždy nutně o dřevěný nebo zděný objekt. Záleželo také na krytině a protipožárních prvcích. Na většině indikačních skic jsou také na jednotlivých parcelách uvedena jména majitelů. V případě mlýna a dalších objektů s vodním pohonem lze snadno sledovat vodní cesty související s mlýnem a na návodní straně je mnohdy vyznačen i počet vodních kol, který však nemusí vždy odpovídat skutečnému stavu.

Vedle originálních map kreslených přímo v terénu a později kolorovaných vznikly jejich kopie, kam se již nezapisovaly pozdější opravy a vpisky /červeným inkoustem/. Tyto mapy se nazývají povinné císařské otisky. Originální mapy se v měřítku liší, otisky jsou všechny v měřítku 1:2880, ale při podrobnějším měření, hlavně u měst, se používalo měřítka 1:1440.

Velmi významnou a téměř nevyužívanou součástí měřického operátu jsou mapy pozemkové knihy a mapy vodní knihy v měřítku 1:2880. V nich najdeme detailní informace o vlastnictví jednotlivých parcel nebo o správcovství úseků vodních toků a výkonu vodních práv (např. mlynářského).

Z měřického operátu stabilního katastru je dodnes odvozena i většina platných katastrálních map na území České republiky. Takové katastrální mapy (zpravidla v měřítku 1:2880) jsou platné na cca 70 % území dnešního státu.

Reambulace (revize) stabilního katastru proběhla již v letech 1869-1881, často však na škodu původního katastru. Zároveň se ukázala potřeba katastr neustále doplňovat. Roku 1896 byl tedy znovu revidován a o 2 roky později byla do katastru zavedena metrická míra.

Nový katastrální zákon byl pro Československo vydán až roku 1927.

Mapy stabilního katastru i jejich duplikáty, stejně tak indikační skici s písemným materiálem, jsou dostupné v NA v Praze, 1. oddělení. Císařské povinné otisky, katastrální operát, částečně originální mapy a indikační skici jsou deponovány v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze, sign. 2B/a. Ve stejném fondu může badatel nalézt i zmíněné mapy vodní knihy, pod. sign. 2B/a/19.

Císařské povinné otisky a Indikační skici můžete najít na http://historickemapy.cuzk.cz. Císařské povinné otisky lze také dohledat na alternativním odkazu http://deskove-hry.110mb.com/cisarske-otisky.php?seznam=0/

Doporučit lze literaturu:

PEKAŘ, J.: České katastry 1654-1789: se zvláštním zřetelem k dějinám hospodářským a ústavním, Praha 1932.

Císařský otisk