Kdo má mouku v ústech, nemůže rozdmýchat oheň.
(německé přísloví)

Hejlův mlýn

Hejlův mlýn
190
Horní Čermná
561 56
Ústí nad Orlicí
Horní Čermná
49° 58' 52.2'', 16° 36' 41.0''
Mlýn s vodním kolem
Hejlův mlýn leží na samotě v údolí Bájského potoka, na okraji obce Horní Čermná. Mlýn byl v v letech 2012 a 2013 zrekonstruován na penzion. Z původního trojbokého mlýna byly zachovány hlavní budova a vejminek, které byly doplněny novými přízemními přístavbami. V hlavní budově je v původní lednici nové mlýnské kolo.
na okraji obce Horní Čermná, na samotě v údolí Bájského potoka, který vlévá do Čermenky, příjezdová cesta k mlýnu odbočuje ze silnice vedoucí z Horní Čermné do Jablonného nad Orlicí, poslední odbočka
Bájský potok
přístupný po domluvě

Obecná historie:

Na místě současného Hejlova mlýna stála v roce 1795 výměnická chaloupka k statku číslo 189. Teprve v roce 1844 byla budova přestavěna na mlýn. V  roce 1859 byl panem Balcarem na Bájském potoce zřízen rybníček.

Rodina vlastní Hejlův mlýn od roku 1874 kdy získal prapradědeček Josef  Hejl mlynářský list a s manželkou Terezií koupili mlýn a usadili zde. Terezie Hejlová zemřela jako 40.letá na neštovice a Josef se podruhé oženil s Rozálií Markovou. 

Není žádný písemný doklad, kdy byla hlavní budova přestavěna do podoby z první poloviny minulého století. Podle neověřených údajů to bylo v roce 1905. Ve stejném roce převzal mlýn syn František – pradědeček, s manželkou Lydií Markovou –„Krejčovou“.

Hejlův mlýn byl postaven jako uzavřený trojboký dvůr, stavba byla zděna z cihel, měla sedlové střechy kryté taškami. Nacházela se zde hlavní jednopatrová budova, která sloužila k obytným účelům. V budově byla i mlýnice. od bytné části oddělena chodbou. Mlýnice měla 4 podlahy. Dále zde byla hospodářská část s chlévy a stodolou a vejminek (postaven v roce 1907) orientovaný k přístupové cestě. Před tradiční orientací domu dostala přednost dosažitelnost vody pro mlýn. Mlýnice byla vybudována v části domu při příjezdové komunikaci, aby mohla být vedena spádem voda na kolo. Světnice proto musela být otočena k louce a lesu.

Voda pro pohon mlýna byla zadržována asi 200 m nad mlýnem v rybníčku. Náhon vedl podél cesty, původně ukončený vantroky. Odtud padala voda na vodní kolo.

Před elektrifikací obce byl mlýn podle ústního podání (nepodloženého písemně) poháněn plynovým motorem a blíže nespecifikovaným vodním kolem.

V roce 1936 byl mlýn vybaven vodním motorem (vodní kolo na vrchní vodu). Průměr kola byl  5,76 m, mělo 66 korečků, šířka korečků byla 90 cm, hloubka  25 cm. Kolo bylo postaveno na spádu 6,12 m, průtok byl  0,11 m3/s, obvodová rychlost 1,72 m/s a výkon 5,4 HP  při  efektu 0,6 %. Hřídel kola byla železná, 16 cm silná, se šesti železnými rameny a šesti dřevěnými paprsky. Jako pomocný se používal elektromotor Svet Brno – Židenice o výkonu 10 HP. Technologické vybavení zahrnovalo prachový vysévač, hrudkový vysévač, koukolník, loupačku, dvě dvouválcové mlecí stolice a šrotovník. Zařízení dodaly firmy Appl Čermná, Prokop a synové Pardubice a Hübner a Opitz Pardubice.

Pradědeček s prababičkou měli 9 dětí. Pradědeček mlynář František byl od roku 1932 až do konce války starostou obce. Po válce se přestěhoval s manželkou do vejminku.

Dědeček Vladimír získal výuční list mlynáře a před válkou začal mlynářskou živnost. Za druhé světové války byl Hejlův mlýn zařazen ke skupině mlýnů, jež neměly zůstat v provozu. Ve mlýně se však mlelo a podle ústních svědectví si místní sedláci mohli nechat semlít více obilí, než bylo povoleno.

Vladimír se po válce dne 14. 7. 1945 oženil s Libuší rozenou Šilarovou z čp. 156 a převzali společně v roce 1947 mlýn a pozemky. Měli spolu 3 děti.

Krátce po převratu v únoru 1948 (1951 – 1952) byl mlýn z moci úřední zrušen a téměř všechno zařízení muselo být fyzicky zlikvidováno. Zůstal zde pouze šrotovník, který mohl být využíván k zemědělské činnosti.

V roce 1958 byl v obci prováděn za Krčmou geologický vrt a asi ve stometrové hloubce se narazilo na podzemní vodní nádrž a voda začala vyvěrat na povrch. Od této doby bylo údolí Bájského potoka vysušeno a v rybníčku se voda ztrácela. Aby alespoň trochu vody teklo i pod rybníkem, bylo stavidlo v hrázi rybníka v roce 1970 odstraněno a po 111 letech byl rybníček zrušen. Vlivem poklesu hladiny spodní vody byla vysušena i studna, která zásobovala vodou mlýn.

Dědeček s babičkou byli v roce 1958 donuceni vstoupit do JZD. Do stodoly byl umístěn mladý skot a mezi stodolou a obytnou budovou byl vystavěn objekt přípravy krmiv. V roce 1970 však byl pro špatný stav střechy (nekvalitní krytina) zbourán a dobytek se zde přestal chovat.

Po smrti dědečka Vladimíra se babička Libuše z mlýna odstěhovala, mlýn převzal můj otec. Mlýn nebyl trvale obýván a chátral. Po revoluci Hejlův mlýn sloužil jako zázemí pro chov skotu.

V roce 2012 začala rekonstrukce Hejlova mlýna na penzion. Rekonstrukce byla dokončena v létě 2013 a od ledna 2014 Mlýn funguje jako penzion.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1839 Josef Balzer

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1930 František Hejl

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Balcar
  • Hejl

Historie mlýna také obsahuje:

1839 Josef Balzer

1930 František Hejl

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Hejlův mlýn byl postaven jako uzavřený trojboký dvůr, stavba byla zděna z cihel, měla sedlové střechy kryté taškami. Nacházela se zde hlavní jednopatrová budova, která sloužila k obytným účelům. V budově byla i mlýnice. od bytné části oddělena chodbou. Mlýnice měla 4 podlahy. Dále zde byla hospodářská část s chlévy a stodolou a vejminek (postaven v roce 1907) orientovaný k přístupové cestě. Před tradiční orientací domu dostala přednost dosažitelnost vody pro mlýn. Mlýnice byla vybudována v části domu při příjezdové komunikaci, aby mohla být vedena spádem voda na kolo. Světnice proto musela být otočena k louce a lesu.
      • dveře
        • zcela bez technologie aj.
        Penzion Hejlův mlýn má v prostoru původní lednice nové funkční mlýnské kolo, které je umístěno na původní hřídeli.

        Nové mlýnské kolo má průměr 4 m, je z borovicového dřeva.

        Kolo je poháněno lokálním čerpáním vody z nádrže v lednici. Kolo je poháněno i dešťovou vodou ze svodu ze střech.
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJulius Hübner a Karl Opitz, Pardubice
        VýrobceBedřich Appl, Dolní Čermná
        K r. 1946 uvedeno následující vybavení:
        Čistírna: prachový vysévač 500 x 1 000 mm, hrudkový vysévač 1 400 x 660 mm, koukolník 1 700 x 400 mm, loupačka 800 x 800 mm. Všechny stroje pocházejí od firmy Appl Čermná.
        Mlecí stroje: dvouválcová stolice Hübner a Opitz 600 x 290 x 290 mm pro žitné mletí, dvouválcová stolice Hübner a Opitz 480 x 220 x 220 mm šrotová, dvouválcová stolice Hübner a Opitz s hladkými válci 480 x 220 x 220 mm pro pšeničné mletí. Šrotovalo se na francouzských kamenech Prokop o průměru 100 cm.
        Vysévací stroje: hranolový vysévač o průměru 920 mm a délce motáku 3 430 mm a hranolový vysévač o průměru 900 mm a délce motáku 3 100 mm.
        Reforma byla jednoduchá Prokop se šířkou rámečku 450 mm.
        Pomocné stroje: válcová míchačka s délkou válce 1 000 mm o obsahu 18 q.
        • náhon
        • rybník
        • akumulační nádržka
        • lednice
        Voda pro pohon mlýna byla zadržována asi 200 m nad mlýnem, odkud vedl náhon podél cesty, původně ukončený vantroky, později betonovou akumulační nádržkou. Odkud voda spadala na kolo.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        Popis1930
        1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 4 m, výkon 4 HP
        1936
        Průměr kola byl 5,76 m, mělo 66 korečků, šířka korečků byla 90 cm, hloubka 25 cm. Kolo bylo postaveno na spádu 6,12 cm, průtok byl 0,11 m3/s, obvodová rychlost 1,72 m/s a výkon 5,4 HP při efektu 0,6 %. Hřídel kola byla železná, 16 cm silná, s šesti železnými rameny.
        1946
        Kolo o průměru 6 m, šířce 1 m a výkonu 6 KS. (totéž?) Výrobcem kola byla firma Bedřich Appl z Čermné.
        Vodní kolo obnovené v roce 2013.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavDochovaný
        Popis1930
        1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,116 m3/s, spád 4 m, výkon 4 HP
        1936
        Průměr kola byl 5,76 m, mělo 66 korečků, šířka korečků byla 90 cm, hloubka 25 cm. Kolo bylo postaveno na spádu 6,12 cm, průtok byl 0,11 m3/s, obvodová rychlost 1,72 m/s a výkon 5,4 HP při efektu 0,6 %. Hřídel kola byla železná, 16 cm silná, s šesti železnými rameny.
        1946
        Kolo o průměru 6 m, šířce 1 m a výkonu 6 KS. (totéž?) Výrobcem kola byla firma Bedřich Appl z Čermné.
        Vodní kolo obnovené v roce 2013.
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1946
        Elektromotor Svet, Brno – Židenice, o výkonu 10 KS.
        Typelektrický motor
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1946
        Elektromotor Svet, Brno – Židenice, o výkonu 10 KS.
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet: 1
        • AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
          NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
          Další upřesněníDP
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
          NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
          Rok vydání2005
          Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
          Další upřesněníDP
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorMinisterstvo financí
          NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé.
          Rok vydání1932
          Místo vydáníPraha
          Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 15

          Místo uloženíNA Praha
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka404
          Inventární číslo, signatura4330 a 4338
          Místo uloženíNA Praha
          Název fonduMlynářské ústředí
          Název archiválie
          Evidenční jednotka404
          Inventární číslo, signatura4330 a 4338
          Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
          Název fondu
          Název archiválieVložka Vodní knihy
          Evidenční jednotka2
          Inventární číslo, signatura
          Místo uloženíNA Praha
          Název fondu
          Název archiválieIndikační skica
          Evidenční jednotka
          Inventární číslo, signaturaIS 388

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - interiér

          Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Současné fotografie - technologické vybavení

          Ostatní

          Vytvořeno

          7.6.2013 22:23 uživatelem Hana Klimešová

          Majitel nemovitosti

          Radka Janyšková

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 16.6.2020 08:27
          doxa (Jan Škoda) 21.3.2024 00:41
          Radka Janyšková 3.3.2017 11:14