Historie
Obecná historie:
Potok Rakovec pramení na severovýchodních svazích Maleny, nedaleko Jedovnic v nadmořské výšce 470 m. Délka toku je 31,4 km, ústí zprava do říčky Litavy u obce Hrušky v nadmořské výšce 195 m. Nad obcí Nemojany je menší rybník Chobot. První zmínka o mlýně a rybníku pochází z roku 1392.
Nemojany byly v minulosti na Vyškovsku malou mlynářskou velmocí. Pracovaly zde celkem 3 mlýny, i když jeden z nich ležel již blízko Tučap. Konkurence byla tehdy značná, ale i tak se všechny 3 mlýny zachovaly a tím si Nemojany vysloužily mlynářský primát v celém dnešním okrese.
Při mlýnech bývalo i hospodářství, tak tomu také bylo i na Chobotě. Ve 40. letech 20. století se zde chovali koně (především tažní), 12 krav, několik vepřů včetně selat a mnoho kusů drůbeže. Tento stav trval až do roku 1952, kdy došlo ke znárodnění. Mlýn byl převeden pod Státní statky (konkrétně Kašparov u Drnovic). V této době zde začal chov kachen. Toto období skončilo v roce 1956 převodem mlýna pod JZD Nemojany.
V této době dochází k velké devastaci mlýna, hospodářských budov i rybníka. V letech 1988 – 1990 byla provedena celková oprava rybníka. Vlastníkem je obec Nemojany a je využíván Českomoravským rybářským svazem, místní skupinou Vyškov, ke sportovnímu rybolovu. Nynější plocha rybníka je 3,76 ha. Náklady na opravu činily téměř 6 mil. Kč.
Ve zdech mlýnů na Rakovci jsou osazeny kamenné kvádry s vytesanými iniciálami majitelů mlýna a udělením vodního práva. Konkrétně na Chobotě jsou to iniciály R.S. (Richard Skoupil) a rok 1884. Tento kámen byl při úpravě mlýna na rekreační středisko (OZAP Praha) v 80. letech 20. století vyjmut ze zdiva mlýna a skončil na skládce.
Po roce 1989 byl mlýn Chobot vrácen v restituci původním majitelům, ti jej nemohli udržovat a prodali ho. V roce 1998 se stal majitelem pan Jozef Anovčín z Hodonína. Celý areál mlýna prošel rozsáhlou rekonstrukcí, zařízení mlýna bylo zrušeno, některé části byly přestavěny, jiné zcela nově postaveny. Nyní slouží jako hotel s restaurací a školicím střediskem. V roce 2010 byl znovu objeven kámen s vodním právem a nyní je osazen do imitace vodního kola při vchodu do restaurace. Dnes ho tam hlídá vodník z Nemojanské
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1. zmínka 1392
Mlýn byl patrně nejstarší ze tří nemojanských mlýnů, zmínka pochází ze 14. století.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V 18. století je uváděn spor o mlýn mezi dědici.
1826 Antonín Daněk
Mlynáři z tohoto mlýna vedli spory se sousedními mlynáři ze mlýna Hranáče o zákazníky.
1862-1899 - Richard Skoupil
1900- 1934 - manželé Alois a Anna Hanáčkovi, Alois zemřel r. 1934, Anna 1936.
První světová válka (1914–1918)
do r. 1934 - manželé Alois a Anna Hanáčkovi, Alois zemřel r. 1934, Anna 1936.
1934 - 1937 - mlýn pronajat mlynáři Janu Modlitbovi
1937 - majitel nezletilý Josef Nezval z Jedovnic
1938 - mlýn zrekonstruován, pohon Francisovou turbínou
1944 - zrenovován náhon
1947 Josef Nezval
1952 - znárodnění mlýna - státní statek Drnovice, znárodnění rybníka v r. 1950
1956 - JZD Nemojany, mlýn pouze šrotoval
Státní statky Vyškov - výrobna krmných směsí
restituován původním majitelům
1998 se stal majitelem pan Jozef Anovčín z Hodonína
přestavěn na hotel
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Skoupil
- Hanáček
- Modlitba
- Nezval
- Daněk
Historie mlýna také obsahuje:
1826 Antonín Daněk
1862-1899 - Richard Skoupil
1900- 1934 - manželé Alois a Anna Hanáčkovi, Alois zemřel r. 1934, Anna 1936.
1934 - 1937 - mlýn pronajat mlynáři Janu Modlitbovi
1937 - majitel nezletilý Josef Nezval z Jedovnic
1939 - 1947 - Josef Nezval (RR)
1952 - znárodnění mlýna - státní statek Drnovice, znárodnění rybníka v r. 1950
1956 - JZD Nemojany, mlýn pouze šrotoval
1990-1998 Nezval
1998- Jozef Anovčín
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: