Jen-mi-dej, jen-mi-dej, klape ve mlýně.
(německé pořekadlo)

Mlýn vodníka Slámy

Mlýn vodníka Slámy
1
K mlýnu
Háj ve Slezsku
747 92
Opava
Lhota u Opavy
49° 54' 34.7'', 18° 3' 1.2''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Vodní mlýn byl přestavěn na parní, v areálu dnešního válcového mlýna je dnes venkovský areál s muzeem Havlíčkovy mlýny.

V Mlýně vodníka Slámy vás čeká nejen stálá muzejní expozice o historii mlýna, ale také vyhlášená restaurace, penzion, minizoo pro děti a spousta dalších aktivit.
Opava
veřejně přístupný

Obecná historie:

Mlynářství ve Lhotě má velmi dlouhou historii. Nejstarší písemnou zmínku o existenci lhoteckého mlýna bychom našli ve štítinském urbáři datovanou do roku 1460 (v souvislosti s povinností čistit lhotskou strouhu). V karolinském katastru z roku 1721 jsou při statku hraběte Viléma Lichnovského z Voštic zapsány dva vrchnos­tenské vodní mlýny o dvou slo­ženích (vodních kolech) – jeden u osady Lhota, druhý ve Smol­kově. V průběhu staletí měnil mlýn mnohokrát své majitele, často také v souvislosti se změnami v držbě statku. Např. na základě svatební smlouvy z 20. 1. 1822 jej vlastnil mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wallera. Roku 1872 pak koupili mlýn manželé Anton a Marie Halfarovi, avšak prostřednictvím jejich provdané dcery Marie mlynařil ve Lhotě Petr Suchá­nek, syn kateřinského mlyná­ře Jana Suchánka.

Největší rozvoj pak mlýn zaznamenal za rodiny Havlíčků, která jej odkoupila v roce 1894. Havlíčkovi nechali v roce 1906 zbourat doškový mlýn i s pilou a postavili zděnou přízemní budovu. V roce 1913 Jan Havlíček nahradil mlýnské kolo turbínou a zřídil elektrické osvětlení ve mlýně, v pěti chalupách, ve škole, v hospodě a na nádraží. V obchodním rejstříku byla zapsána živnost J. Havlíček, umělý válcový mlýn, Lhota. V následujících letech již vlastnil a provozoval několik mlýnů a stal se nej­větší mlynářskou firmou na Opavsku. Ve 30. letech dále zmodernizoval technologii mlýna, provoz se rozrostl o silo a čistírnu obilí. V roce 1937 přebral podnik syn Ladislav Havlíček a založil se svým švagrem prokuristou Emanu­elem Hradským veřejnou obchodní společnost Havlíčkovy mlýny Hlučín, Hav­líček a Hradský. Nacistická okupace znamenala nového německého správce, následný poválečný vývoj zestátnění a začlenění do Slezských mlýnů, n.p. Opava. Na začátku 60. let došlo k poslednímu vylepšení technologie, kdy se výkon zvýšil až na 250 vagónů za měsíc.

Osud mlýna se zpečetil 17. dubna 1987, kdy budovu zachvátil požár, provoz byl omezen, a mlýn nadále sloužil pouze jako míchárna krmiv. Od 90. let 20. století chátral, dokonce sloužil jako skládka, až do doby, kdy rozsáhlý areál koupila firma MERKO CZ, a.s. a začala s jeho rekonstrukcí.  V roce 2011 bylo v  čistírně bývalého mlýna otevřeno Muzeum U vodníka Slámy.
 


Historie mlýna obsahuje událost z období:

1460 - zmínka ve štítinském urbáři 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1721, zmínka v karolinském katastru, vodní mlýn o dvou slo­ženích

20.1. 1822 vlastnil mlynářský mistr Franz Hrnčíř (Hienczirz) se svou ženou Mechtildou Annou, dcerou mlynáře Franze Wallera z Černého mlýna na raduňském panství. Sám byl sy­nem Petra Hrnčíře, mlynáře z Třebovic.

1836 František Hrnčíř

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

 Roku 1872 pak koupili mlýn manželé Anton a Marie Halfarovi, avšak prostřednictvím jejich provdané dcery Marie mlynařil ve Lhotě Petr Suchá­nek, syn kateřinského mlyná­ře Jana Suchánka.

24.7. 1905 majitelem Jan Havlíček mladší

1906 - starý mlýn zbourán

1911 - mlýn zdvižen o patro, přistavěna obytná budova

1913 - mís­to vodního kola postavena tur­bína a zřízeno elektrické osvět­lení nejen pro mlýn, ale také pro lhoteckou školu, hosti­nec, nádraží a dalších pět cha­lup

27.2. 1914 byla mlynářská živnost zapsána do obchodního rejstříku jako fir­ma jednotlivce pod názvem J. Havlíček, umělý válcový mlýn, Lhota.

Ve 30. letech dále zmodernizoval technologii mlýna, provoz se rozrostl o silo a čistírnu obilí.

1930 Jan Havlíček

V roce 1937 přebral podnik syn Ladislav Havlíček a založil se svým švagrem prokuristou Emanu­elem Hradským veřejnou obchodní společnost Havlíčkovy mlýny Hlučín, Hav­líček a Hradský.

Nacistická okupace znamenala nového německého správce, následný poválečný vývoj zestátnění a začlenění do Slezských mlýnů, n.p. Opava.

Na začátku 60. let došlo k poslednímu vylepšení technologie, kdy se výkon zvýšil až na 250 vagónů za měsíc.

Osud mlýna se zpečetil 17. dubna 1987, kdy budovu zachvátil požár, provoz byl omezen, a mlýn nadále sloužil pouze jako míchárna krmiv.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti

Od 90. let 20. století chátral, dokonce sloužil jako skládka, až do doby, kdy rozsáhlý areál koupila firma MERKO CZ, a.s. a začala s jeho rekonstrukcí.

V roce 2011 bylo v čistírně bývalého mlýna otevřeno Muzeum U vodníka Slámy.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Hrnčíř
  • Halfar
  • Suchánek
  • Jurečka
  • Havlíček

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
              Žádná položka není vyplněna
              Dochovaný
              • výroba elektrické energie
                Typturbína Francisova
                StavDochovaný
                Výrobce
                PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2 m3/s, spád 2,3 m, výkon 46 k.
                Typturbína Francisova
                StavDochovaný
                Výrobce
                PopisV r. 1930 zde byla Francisova turbína, průtok 2 m3/s, spád 2,3 m, výkon 46 k.
                Žádná položka není vyplněna
                Historické technologické prvky
                AutorMinistersto financí
                NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
                Rok vydání1932
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorMinistersto financí
                NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
                Rok vydání1932
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorČep Tomáš
                NázevLidové povídky o slezské o ohnivých mužích, hasrmanech, morách, čarodějnicích a čertech
                Rok vydání1928
                Místo vydáníOpava
                Další upřesněníin Věstník Matice Opavské 33-34, 1927-1928, s 32-54
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorSolnický Pavel
                NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, 1. díl
                Rok vydání2007
                Místo vydáníPraha
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorMlýn vodníka Slámy
                NázevO vodníku Slámovi
                Rok vydání0
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttp://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie/o-vodniku-slamovi.html
                Datum citace internetového zdroje4.5.2015
                AutorMlýn vodníka Slámy
                NázevVražda Lhotského mlynáře
                Rok vydání0
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttp://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie/vrazda-lhotskeho-mlynare.html
                Datum citace internetového zdroje4. 5. 2015
                AutorPhDr. Josef Gebauer
                NázevO Janu Havlíčkovi
                Rok vydání0
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttp://mlyn.uslamy.cz/uvodni/historie/o-janu-havlickovi.html
                Datum citace internetového zdroje4. 5. 2015
                AutorRadim Lokoč, Petr Zahnaš, Pavel Rapušák, Petr Chroust
                NázevOživlý svět technických památek - větrné a vodní mlýny
                Odkazhttp://www.technicke-pamatky.cz/sekce/79/mlny/
                Datum citace internetového zdroje01 2021
                AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
                NázevČeskoslovenské mlynářství
                Rok vydání1936
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněnís. 247

                Žádná položka není vyplněna

                Základní obrázky

                Historické mapy

                Historické fotografie a pohlednice

                Současné fotografie - exteriér

                Současné fotografie - technologické vybavení

                Vytvořeno

                22.10.2012 21:25 uživatelem dedeon

                Majitel nemovitosti

                mlynvodnikaslamy

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 1.10.2020 15:05
                Radomír Roup (Radomír Roup) 24.6.2016 14:18
                doxa (Jan Škoda) 31.7.2023 22:45
                mlynvodnikaslamy 24.6.2016 14:18