Nepřinesou pytle, přinesou aspoň rance.
(vestfálské přísloví – útěcha mlynářů)

Sčítání lidu

Pokud již hledáme podrobné informace k rodinám mlynářů či jejich životu, je tento pramen ideální. Sčítání lidu bylo, zpočátku ještě v rámci Rakousko-Uherska, prováděno každé desetiletí, a sice od roku 1869 (dále pak 1880, 1890, 1900, 1910, 1921, 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1990). Záznamy zachycují sčítací archy, samostatné pro každé číslo popisné. Pokud je objekt pronajímán, je zde vedle nájemce uvedeno i jméno majitele. První je psán majitel se ženou, dále jejich děti a služebnictvo. Z operátů lze získat detailní podobu domácnosti. Vedle data narození, náboženského vyznání a funkce v hospodářství (mlynář, stárek, učedník, pacholek apod.) se uvádí i domácí zvířata. U učedníků se dozvíme, odkud jsou, popřípadě kde jsou synové mlynáře na vandru či na škole. Vysledovat lze vztahy mezi mlynáři, kteří si vzájemně posílají své děti na praxi, sňatky v rámci mlynářských rodin nebo dědické posloupnosti. K získání poměrně zajímavých vazeb je však nutné studovat širší geografickou oblast.

 

Sčítací operáty se nachází v národním archivu (1930) a ve státních okresních archivech. Dochovanost v jednotlivých okresech je různá.