V roce 1854 nechal mlynář Sezemský postavit u mlýna sochu sv. Václava, ke které se každoročně konala procesí.
Nejstarší jméno zdejšího mlynáře se nachází v matrice narozených z roku 1851. Byl jím František Fryml. Byl synem podmašovského mlynáře Matěje Frymla. Za manželku měl Annu rozenou Jirošovou z Modřic. V roce 1851 se jim ve mlýně narodila dcera Anna. Rodina odtud později odešla a František Fryml postavil mlýn v Janovicích. (MH)
Počátkem 50. let 19. st. je zde jako mlynář uváděn Josef Sezemský. Narodil se 3. 3. 1822 v Březně čp. 21 v rodině hospodského. V roce 1841 se v Březně oženil s Kateřinou Čapkovou ze Židněvsi. Převzali po jeho rodičích hospodu a narodily se jim tam 2 děti – dcera Alžběta (1844) a syn Josef (1846). Poté odešli do Mohelnice, kde Kateřina 27. 7. 1852 zemřela na souchotiny ve věku 33 let. Josef Sezemecký se znovu oženil, a to s Alžbětou Šafaříkovou z Kluku. V roce 1854 nechal mlynář vztyčit před mlýnem sochu sv. Václava. Manželům se na mlýně narodili 4 potomci – synové Václav, Josef a Štěpán a dcera Marie. (MH)
V 60. letech 19. st. uvádějí zdroje mlynáře Františka Dandu a jeho manželku Kateřinu rozenou Novákovou z Dobrovic. K 23. 11. 1874 se datuje zápis ve vodní knize, který popisuje tehdejší podobu a vybavení mlýna. Jako majitelka je zde uváděna Kateřina Dandová. Mlýn postaven bez břemen emfiteutních.(MH)
K 16. 9. 1875 je v matrice zápis o tom, že nájemci mlýna v Mohelnici Václavu Eichlerovi a jeho ženě Marii se narodil syn Josef. V 80. letech 19. st. vlastnil mlýn František Eichler. Pravděpodobně to byl bratr nájemce Václava Eichler. Za Františka Eichlera v roce 1888 došlo k přestavbě jezu na Mohelce a k jeho posunutí o několik desítek metrů výše proti proudu řeky. Komise na posouzení nového jezu se sešla 10. 8. 1888, kolaudace proběhla 20. 12. 1889. (MH)
Začátkem 90. let byl na mlýně opět nájemce, a to Václav Jenč, syn stejnojmenného mlynáře v Byšicích čp. 24 na mělnickém okrese, s manželkou Rosálií.(MH)
V roce 1895 byl majitelem mlýna Josef Hübner. V tomto roce mlýn zničil požár (jinde uváděn rok 1897). Poškozený objekt koupil od Hübnera v roce 1896 Václav Burian, který dne 14. 10. 1896 seznámil úřady s tím, že se stal novým vlastníkem mlýna a vodního práva. Mlýn obnovil a vybavil mlýnským zařízením ve spolupráci s továrnou na mlýnské stroje Jana Prokopce z Prahy-Smíchova tak, aby odpovídalo moderním požadavkům. Pro pohon strojů sloužila nově Girardova turbína o průměru 1,2 m, maximální spotřebě vody 1200 litrů. Při spádu 2,2 m a účinnosti 75 % dávala turbína výkon 22 HP. Při obnově mlýna postavili také v obytné budově pekařskou pec a zřídili pekařskou dílnu. (MH)
1899 - V Burian členem správního výboru Zásobovacího a prodejního družstva mlynářů v Praze (Fr. Duška, Kapesní kalendář mlýnů česko-moravských, r. 1899)
V roce 1906 byla původní Girardova turbína nahrazena Francisovou turbínou s vertikální hřídelí o průměru oběžného kola 900 mm, hltnosti 1,182 m3, spádu 2 200 mm a největším výkonu 26 HP. Turbínu instalovala firma Josef Kohout z Prahy – Smíchova. (MH)