Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V roce 1678 zakoupil dědičnou rychtu v obci jistý Balzer Richter, dosavadní správce komendy Řádu německých rytířů v Opavě a k hojným statkům náležejícím k rychtě přikoupil vrchnostenský mlýn, postavil novou rychtu a starou budovu rychty (dnešní čp. 60) přeměnil na bělidlo. Richtrové drželi rychtu až do roku 1817, kdy Franz Richter prodal rychtu svému zeti. Rychtářství zakoupil Joseph Muller za 7000 zlatých, k rychtě náleželo také řeznictví, bělidlo a mlýn. Následně hospodářství převzal syn Josepha Müllera a Karolíny roz. Richterové Johann Müller, který vlastní mlýn i mnoho dalších nemovitostí v obci i v roce 1836. Hospodářství řídil ovšem pouze prostřednictvím svého příbuzného Franze Weisse, který pocházel z rodiny, která v Malé Morávce vlastnila také drátovnu čp. 130, drátovnu čp.75, která byla později přestavěna na papírnu (dříve 54), hamr v sousedství čp. 75 a další.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
V roce 1871 bylo řeznictví v sousedství mlýna (čp. 37, dnes zcela zaniklé) přebudované na papírenský provoz - brusírnu dřeva a bělidlo papíru a vybaveno turbínami, které byly po demolici papírny zahrnuty, nedávno znovu vykopány a v sočasnosti vystaveny v sousedství mlýna. Po smrti Johanna Müllera převzal podnik jeho syn Rudolf Müler, (1861-1944) který jej rozšířil o Weissovu papírnu čp. 54. Mlýn v té době sloužil jako jeden z papírenských provozů.
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 vlastní bývalý mlýn Rudolf Müller, mlýn je součástí provozu továrny na papír.
Po smrti Rudolfa Müllera v roce 1944 vedla papírnu jeho sestra Paula, pouze do roku 1945, kdy byl provoz zastaven a němečtí majitelé odsunuti. V roce 1944 padl na francouzské frontě syn Rudolfa Müllera. Po válce nebyl provoz papírny obnoven a chátrající budovy tzv. červené papírny (bývalé čp. 37) a mlýna čp. 36 byly postupně rozebírány na stavební materiál a následně zbořeny.
V roce 1955 je mlýn již troskách, v roce 1957 srovnán s terénem až na samostatně stojící stodolu v sousedství, která bývala užívána jako sklad místního národního výboru.
Chátrající stodola u mlýna stála ještě v roce 2000, než se v roce 2001 zřítila a trosky následně odstraněny, v roce 2009 byly ze země vyzvednuty turbíny ze sousední papírny a v roce 2012 byl zbytek stodoly použit na stavbu přístřešku, kde byly turrbíny vystaveny.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
od r. 1678 - Balzer Richter
do r. 1817 - Franz Richter
od r. 1817 - Joseph Müller
1836 - Johann Müller
do r. 1944 Rudolf Müller
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: