Adamcův, Slověnický mlýn

Mlýn v Horních Slověnicích vznikl nejspíše ve 30. letech 18. století. Na archivních mapách z roku 1827 je mlýn zachycen pouze na indikační skice a to ještě bez zakreslení náhonu.

Podle odevzdávací listiny z 21. dubna 1891 bylo dáno vlastnické právo na mlýn Kateřině Brůžkové. Roku 1909 se stal spolumajitelem mlýna Vojtěch Adamec, manžel Kateřiny Brůžkové, jak dokazuje notářský spis z 18. listopadu 1909.

Z roku 1925 je doloženo, že se na mlýně mlelo žito a pšenice a vyráběly se kroupy. V té době měl mlýn jedno vodní kolo o výkonu 5 HP a motor na koks o výkonu 12 HP, dále jeden český kámen na špicování, prachový vysévač, dvě žitné válcové stolice na mletí žita a jednu porcelánku na pšenici.

Roku 1929 převzal mlýn po Vojtěchu Adamcovi jeho syn Ludvík. Ten doplnil strojní vybavení mlýna a provedl rekonstrukci mlýnice i připojené budovy. Dále byly instalovány vodní turbíny a jeden plynový motor, na jehož provoz se v roce 1938 spotřebovalo 100 metrických centů antracitu.

V roce 1938 se mlynář Ludvík Adamec dostal do svízelné situace, neboť musel vyplatit svých osm sourozenců. A tak v roce 1939 pronajal mlýn Arnoštu Hronkovi. Ten však neplatil nájem a navíc za fašistické okupace Ludvíka Adamce udal. (více infa v sekci "držitelé mlýna" - PK)

Roku 1941 byl mlýn úředně zastaven. Po osvobození podal v roce 1946 Ludvík Adamec žádost o obnovení provozu mlýna, ta mu však byla zamítnuta. Ani po letech, kdy Ludvík Adamec udržoval mlýnici v provozuschopném stavu, se objekt nedostal do jeho rukou.

1941 - zmínka o nájemci mlýna Arnoštu Hronkovi - Člen fašistické Vlajky - prý nepsaný vůdce této organizace v H. Slověnicích, udal původního majitele mlýna Ludvíka Adamce. Zatčen 18. června 1945 v Olešné u Bernartic. Za vinu mu bylo kladeno kolaborantství a členství ve Vlajce, kde ale žádnou funkci nikdy nevykonával, ač jako funkcionář ve Vlajce po celou dobu války vystupoval.
(PK via Jan CIGLBAUER, Hrdelní případy Mimořádného lidového soudu České Budějovice 1945-1948. Potrestání kolaborantů, udavačů a válečných zločinců z Českobudějovicka, Jindřichohradecka a Českokrumlovska, Praha 2018, s. 327 a 330.)

V současné době mlýn už není schopen provozu, ale jeho nový majitel se z něj snaží co nejvíce zachránit. Kvůli těžbě v nedalekém kamenolomu, kde se těžila modrá mrákotínská žula, však došlo k přerušení mlýnského náhonu a zřejmě v souvislosti se změnou hydrologických poměrů v lokalitě se jedna z obvodových zdí mlýna zhroutila. Jedinou možnou budoucností mlýna je reinstalace zařízení v replice mlýnské budovy. Pokud se tento záměr nepodaří realizovat, mlýn nejspíše časem zanikne.