Mlýn vydělává peníze jdoucí, ne stojící.
(německé přísloví)

Velký mlýn

Velký mlýn
Mlýnská
Náchod
547 01
Náchod
Náchod
50° 24' 48.9'', 16° 9' 46.2''
Mlýniště bez mlýna
Velký, původně panský mlýn stál na rozcestí dnešní Mlýnské a Palachovy ul. První pís. zmínka r.1501. Byl poháněn vodou z Metuje,která v minulosti meandrovala až k žel. trati. R. 1880 fy Lederer a Stránský přestavěla část mlýna na mechanickou tkalcovnu. S rozvojem elektrifikace r. 1905 zakoupilo mlýn od mlynáře Václava Lokvence město Náchod a přestavělo na měst. elektrárnu. Byla instalována turbína o výkonu 70 HP a rezervní parní stroj. R.1948 převedena elektrárna pod VČE. Po zboření domu v 80. letech zde postaven panelový dům.
Od kruh.objezdu u Slávie 100 m do centra
Metuje
volně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Když se rozšiřovalo město Náchod a lidí zde i v okolí přibývalo, nastala potřeba postavit nový mlýn u řeky Metuje, který byl pro odlišení od malého mlýna Podbučního nazván Velký. Mlýn byl původně panský; o tom, kdy přešel do soukromých rukou, zprávu nemáme.

Velký mlýn byl původu velmi starého, jak dosvědčují některé další záznamy. Například když náchodské zboží připadlo Janu mladšímu Špetlovi z Prudic, na Žlebích a z Hanovic /roku 1497/, poskytoval Špetle i jeho manželka Anežka z Janovic přízeň jednotě bratrské. Bratří si toho velmi vážili a na jejich přímluvu zakoupila paní Anežka od Jiříka Latovského z Bischofsheimu roku 1501 v pondělí před svátkem Nalezení sv. Kříže / 26. dubna/ pro purkmistra Pernička a náchodské konšely dvůr a zahradu na předměstí u Velkého mlýna za 35 kop grošů českých. V té době tedy již Velký mlýn existoval.

Dále máme zmínku o tom, že roku 1607 purkmistr a náchodští páni prodali urozené paní Anně Štanové z Dohalic kus louky za Velkým mlýnem za 14 kop míš. 

Roku 1619 zdědila Zuzana Klementová po nebožtíku Klementovi louku "za mlejnem velikomlejnskym ležící".

Dodejme, že ostrov patřící ke mlýnu, patřil dříve k domu, stojícímu naproti ostrovu. Roku 1520 prodal Jakub  Filip tento dům i se zahradou a ostrovem Janu Stvořilovi za 36 kop míšeňských.

Roku 1565 se uvádí, že nožíři a mečíři měli k broušení zhotovených zbraní dva brusy-"šlajfernu" při stavu mlýna na Starém Městě, a druhý menší ve městě, pravděpodobně u Velkého mlýna. Mlynář neměl řemeslníkům bránit v broušení a vodu měl pustit "beze lsti, léčky, sucho bylo neb mrazy nastaly veliké".

V roce 1888 firma Lederer a Stránský část mlýna přestavěla na mechanickou tkalcovnu se 60 stroji na vodní a parní pohon. Pracovalo zde asi 30 dělníků. Vyrábělo se zde lněné a bavlněné zboží.

S rozvojem elektrifikace celý objekt zakoupilo město Náchod od mlynáře Václava Lokvence, aby zde přestavbou dalo do provozu městskou elektrárnu. Byla zde instalována turbína o výkonu 70 HP a rezervně parní stroj o výkonu 120 HP. S postupující elektrifikací pak byly místní zdroje el. proudu rušeny a energii dodávaly Východočeské energetické závody.

Po roce 1948 byl objekt převeden do správy VČE Hradec Králové.

V 80. letech 20. století byla budova zbourána a na jejím místě postaven velký panelový dům. 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    05 2012
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
              StavZaniklý
              Popis
              StavZaniklý
              Popis
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách VI
              Rok vydání2003
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněníkniha str. 146-147
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje10.6.2016
              AutorKlempera, Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách VI
              Rok vydání2003
              Místo vydánínakladatelství Libri Praha
              Další upřesněníkniha str. 146-147
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje10.6.2016
              AutorSamek, Antonín
              NázevHistorie náchodského průmyslu
              Rok vydání0
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazwww.bohemiaorientalis.cz/wp.../A-Samek-clanek-o-historii-nachodskeho-prumyslu-pdf.
              Datum citace internetového zdroje10.6.2016

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              7.9.2014 00:01 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 7.9.2014 12:26