Hlas hráčů na loutnu, zpěváků, pištců a trubačů už v tobě nikdo neuslyší, žádný řemeslník kteréhokoli řemesla se v tobě už nikdy nenajde, ani zvuk mlýnského kamene se v tobě už nikdy neozve.
(Zj 18, 22)

mlýn U Veselých, Měchurovský mlýn

mlýn U Veselých, Měchurovský mlýn
23
Choteč
252 26
Praha-západ
Choteč u Prahy
49° 59' 20.0'', 14° 17' 24.0''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
Mlýn Veselých je jedním z nejlépe zachovaných mlýnů na Radotínském potoce. Svými rustikálními barokizujícími štíty dokonale zapadá do okolní krajiny a je výraznou jak historickou, tak architektonickou památkou. Po roce 1990 restituován rodině Veselých, obnoven provoz, melou se zde speciální vysoce kvalitní mouky a v sezóně se každou první sobotu v měsíci konají prohlídky pro turisty.
1 km sv od kostela sv. Kateřiny v Chotči
Radotínský potok
veřejně přístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemná zmínka o obci Choteč pochází z roku 1336, avšak jméno jako takové bylo použito k pojmenování zdejšího potoka již v roce 1115.[i] Roku 1666 je poprvé zmiňován mlýn.[ii] Tehdy sem přišel ze mlýna pod Chejnicemi nový nájemce Měchurka. Povědomí o názvu „Měcháčův mlýn“ se dochovalo dodnes – tedy přes 340 let. Další zajímavou zmínkou je, že mlýn byl roku 1768 prodán jako dědičný majetek Janu Dočkalovi za 1000 zlatých rýnských a již v roce 1774 Václavu Michudovi s manželkou Annou za 2290 zlatých. Lze se domnívat, že za svého působení mlynář Dočkal budovu výrazně přestavěl, a tak zdvojnásobil její hodnotu. Za velmi podobnou částku – 2250 zlatých – koupil objekt roku 1776 Václav Veselý s manželkou Františkou. Mlýn měl na konci 18. století dvě složení a jednu stoupu.

[i] Antonín Profous, Choteč, in: Místní jména v Čechách, díl 2, Praha 1949, s. 37.

[ii] Pokud nebude citováno jinak, tak veškeré informace o historii mlýna pocházejí z webových stránek www.mlyn-uveselych.cz , 12. 4. 2011.

1666
První faktická zmínka o mlýnu - „Mlynář–nájemce Matouš Měchura odešel tohoto roku z Malého mlejna pod Chejnicema do Mlejna pod Chotčí“.
1737
Mlýn poprvé prodán do soukromého ale „obmezeného“ vlastnictví. Majitelem se stává Václav Váňa. Vrchnost děkanského statku Choteč a Zbuzany si ale i nadále ponechává přednostní kupecké právo včetně možnosti rozhodování o prodeji mlýna, tak i o nástupcích.
1768
Mlýn poprvé byl prodán jako majetek dědičný Janu Dočkalovi s manželkou Terezií za 1000 zlatých rýnských.
1774
Václav Michuda s manželkou Annou kupují mlýn za 2290 zlatých.
1776
Václav I.Veselý s manželkou Františkou (rozená Neumanová ze Slanýho) kupují mlýn za 2.250 zlatých. Mlýn byl tehdy o dvou složeních, jedné stoupě a vedle mlýna byla zahrádka. Poblíže mlýna pak bylo ještě 10 strychů (1 strych = 0,285ha) polí ve 4 kusech.

1794
Josef Veselý se stává majitelem mlýna po svých rodičích Václavovi a Františce. První manželkou byla Anna (rozená Horová, dcera mlynáře ze Slivence) do r.1814. Druhou manželkou se téhož roku stává Marie (rozená Křížová, dcera hospodského ze Slivence).
r.1802 – nejstarší bratr Josefa, Jan, kupuje Böhmův (Hořejší) mlýn v Radotíně, když před tím byl na mlýně v Bystřici. (Mlýn potom předal svému synovi Františkovi, který v r.1886 zemřel. V témže roce pozůstalí tento mlýn prodávají.)
1825
Václav II. Veselý a Ludmila (rozená Čistecká, dcera mlynáře z Radotína č.27)
15.listopad 1849 – Podepsána „Úmluva k nezrušitelnému dodržení na věčný časy“. „...byla uzavřena mezi duchovní vrchností statku Choteč a Zbuzany z jedné, pak manželama Václav a Ludmila Veselých, vlastnitelama mlejna No 23 v Chotči z druhé strany“. Úmluva se týkala práva na zřízení mlýnské nádržky.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1861
Václav III. Veselý a Anna (rozená Jirátová, dcera sedláka ze Zbuzan č.6) do r. 1870. Druhou ženou se stává Toleta (rozená Havlíková, dcera mlynáře z Dobřichovic) téhož roku.
Wanderbuch pana otce Václava III. Veselého.
1910
Rudolf Veselý a Marie (rozená Pánková, dcera sedláka z Třebotova č.19)

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

r. 1914 – Rudolf odchází do I. Světové války a kontrolu nad provozem mlýna po dobu 6 roků přebírá manželka Marie (tč. již se třemi malými dětmi).

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

20. červen 1920 – Rudolf se vrací z východní fronty jako ruský legionář a příslušník 5.střeleckého Pražského pluku TGM.
r. 1927 - Elektrifikace Chotče.

V roce 1930 byl majitelem mlýna Rudolf Veselý.
r. 1931 - Postavena pekárna ke mlýnu a peče se chléb pro obchody v okolí.
r. 1935 - Instalace elektromotoru pro posílení pohonu transmise.
r. 1936 – Sokolský slet ve mlýně za účasti i okolních obcí.

r. 1939 – 1945 těžká doba německé okupace. Rudolf s rodinou pomáhá lidem v okolí bez ohledu na prozrazení. Za tuto činnost po skončení okupace a války obdrželi mnoho ústních i písemných poděkování - např. paní Šimoníčková, obec Choteč, obec Třebotov nebo obec Zbuzany.
r. 1942 - Nahrazeno vodní kolo na vrchní vodu Francisovou turbinou a následně v r.1943 instalováno dynamo za účelem využití elektřiny pro osvětlení ve mlýně.
Výučný list pana otce Rudolfa.

1947 Zdeněk I. Veselý a Libuše (rozená Sojková, dcera sedláka ze Zbuzan č.18)
Po krátkém entuziasmu z konce války se pouští Zdeněk I. a Libuše do obnovy technologie mlýna. Další vývoj byl ale více než smutný...

Avšak záhy, v roce 1951, byl mlýn tzv. „vyloučen z mletí“. A tak manželé Zdeněk a Libuše Veselých, kteří si museli půjčit krátce po válce na modernizaci mlýna, spláceli dluh ze zaměstnaneckých platů až do roku 1968.Kromě dvou malých dětí musí také živit starého pana otce Rudolfa (nar. 1883), kterému byl důchod zamítnut. Ten mu byl přidělen až v říjnu 1960 (sociální – 190,-Kčs/měsíc) a užívá si jej necelých 6roků do konce života.
(Aby toho nebylo málo, již 19.srpna 1950 komunisti „vystěhovali“ rodiče a sourozence Libuše z rodového statku ve Zbuzanech, kde předci z její strany hospodařili od r. 1763.)
podzim 1975 – Demolice pekárny. Důvodem je havarijní stav stavby.
Tovaryšský list pana otce Zdeňka I.

1981
Zdeněk II. Veselý a Zdeňka (rozená Hustá z Brna) do r.1996.
Druhou ženou se stává v r.2000 Jarmila (rozená Greplová z Brodku u Konice).
17.listopad 1989 – Komunistický režim podlehl rakovině v Československu.
Mlýn, celá další nemovitost kromě pekárny i my, jsme se dočkali. Nejtěžší na nemovitosti pro nás bylo, uchránit před některými soudruhy mlýnskou nádržku.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Mlýn v Chotči byl jako jeden z mála ve středočeském kraji po roce 1989 Zdeňkem Veselým znovu uveden do provozu. Roku 1991 započaly opravy a 17. listopadu 1992 se po více jak 40 letech mlýn opět rozběhl. Avšak již v roce 1994 byl zastaven a nyní slouží pouze k příležitostným ukázkám toho, jak to ve mlýně chodívalo. Činná zůstala pouze turbína, která od roku 2009 dodává elektřinu do sítě ČEZ. V současné době zde vzniká stálá expozice muzea mlynářství a obilovin.  

1.října 1991 – 11.listopad 1992 - Probíhá oprava stavební části mlýna, komplexní prohlídka a opravy technologie mlýna včetně vyčištění mlýnské vodní nádržky.
17.listopad 1992 – Pšenice proměněna na mouku v našem mlýně po více než 40 létech. Mouku jsme mleli především pro pekařské účely.
V roce 1994 jsme mletí zastavili a mlýn je příležitostně využíván k prohlídkám.
3.březen 2009 – zahájení dodávky elektřiny z MVE do rozvodné sítě ČEZ.
Osvědčení Zdeňka II.1.října 1991 – 11.listopad 1992 - Probíhá oprava stavební části mlýna, komplexní prohlídka a opravy technologie mlýna včetně vyčištění mlýnské vodní nádržky.
(historii doplnil jšk dle http://www.mlyn-uveselych.cz)

Události
  • Vznik mlynářské živnosti
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Měchurka
  • Michuda
  • Dočkal
  • Veselý
  • Váňa

Historie mlýna také obsahuje:

1666 Matouš Měchura

1737 Václav Váňa

1768-1774 Jan Dočkal

1774-1776 Václav Michuda

1776-1794 Václav I. Veselý

1794-1825 Josef Veselý

1825-1861 Václav II. Veselý

1861-1910 Václav III. Veselý

1910-1947 Rudolf Veselý

1947-1981 Zdeněk I. Veselý

1981- Zdeněk II. Veselý

Dál, až na samém okraji Chotče, je mlýn Měchurovský. Jeho majitel JUDr. Jan Měchura - byl tchánem Františka Palackého, který si vzal za manželku Terezii, sestru Eugena Leopolda Měchury, hudebního skladatele. První zmínka o tomto dominikálním mlýně je z roku 1737, kdy byl mlýn prodán do soukromého vlastnictví. Roku 1776 koupil Měchurovský mlýn Václav Veselý s chotí Františkou. Od té doby zůstává mlýn ve vlastnictví tohoto rodu a dědí se z potomka na potomka. Posledními potomky rodu a dnešními majiteli mlýna jsou od roku 1947 pan Zdeněk Veselý se svou ženou Libuší, rodem Sojkovou ze Zbuzan a jejich ženatý syn Zdeněk a vdaná dcera Alena, kteří žijí v krásně upravené a udržované usedlosti. Ve mlýně se již nemele, ale je stále udržován v příkladném stavu.

(Irena Kozáková)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
        zděná
        jednopatrový
        • zdobený zděný štít
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
        • malovaná výzdoba fasád a štítů
        • dveře
        • okno
        • umělecké prvky (sochy, malby, reliéfy)
        • střešní nástavba
        • klenba
        • existující umělecké složení
        Kompletně dochované technologické vybavení pracovalo po roce 1989 několik let. Nyní se mlýn roztáčí pouze pro turisty.
        Žádná položka není vyplněna
        Zaniklý
        • stoupa
        Dochovaný
        • výroba elektrické energie
        • stavidlo
        • náhon
        • vantroky
        • jalový žlab
        • rybník
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        • most, propustek
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,173 m3/s, spád 3 m, výkon, 4,5 HP.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 kolo na vrchní vodu, hltnost 0,173 m3/s, spád 3 m, výkon, 4,5 HP.
        Typasynchronní alternátor
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis
        Typasynchronní alternátor
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis
        Historické technologické prvky
        • pískovcový kámen | Počet: 2
          • Válcová stolice s 1 párem hladkých válců v dřevěné skříni
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v dřevěné skříni
          • Válcová stolice s 1 párem rýhovaných válců v litinové skříni
          • periodická
          • válcový
          • moučný vysévač | Počet: 1
            • jednoduchá
            • šnekový dopravník | Počet:
            • kapsový výtah | Počet:
            • AutorKlempera Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách III.
              Rok vydání2001
              Místo vydání
              Další upřesněnís. 175 - 178
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorKlempera Josef
              NázevVodní mlýny v Čechách III.
              Rok vydání2001
              Místo vydání
              Další upřesněnís. 175 - 178
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorProfous Antonín
              NázevMístní jména v Čechách II
              Rok vydání1949
              Místo vydání
              Další upřesněnís. 37
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMinisterstvo financí
              NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
              Rok vydání1932
              Další upřesněníPraha, str. 37
              AutorRudolf Šimek
              NázevBarokní vodní mlýny v Chotči, Mnichovicích a Středoklukách
              Rok vydání2014
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněníStudie a zprávy - Historický sborník pražského okolí, 4/2014, s. 66-69
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorRudolf Šimek
              NázevMlýn jako krajinotvorný prvek v barokní době
              Rok vydání2011
              Místo vydáníOlomouc
              Další upřesněnídiplomová práce
              AutorIrena Kozáková
              NázevMlýny na Radotínském potoce
              Rok vydání1989
              Místo vydáníRadotín
              Odkazhttps://www.letopisciradotin.cz/l/mlyny-na-radotinskem-potoce/
              Datum citace internetového zdroje11 2023

              Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
              Název fonduMlynářské ústředí
              Název archiválie
              Evidenční jednotka71
              Inventární číslo, signatura229
              Místo uloženíNárodní archiv, 3. oddělení
              Název fonduMlynářské ústředí
              Název archiválie
              Evidenční jednotka71
              Inventární číslo, signatura229
              Místo uloženíarchiv NPÚSČ Praha Sabinova 5
              Název fonduInventarizační průzkum lidové architektury
              Název archiválie
              Evidenční jednotka
              Inventární číslo, signatura

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Současné fotografie - exteriér

              Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

              Současné fotografie - vodní dílo

              Současné fotografie - technologické vybavení

              Ostatní

              Vytvořeno

              30.5.2012 19:07 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Helena Špůrová 23.10.2013 19:23
              doxa (Jan Škoda) 7.11.2023 12:01