Lépe pohánět osla, než sám nosit pytle.
(dánské přísloví)

Podhrázský, Zábrodský mlýn

Podhrázský, Zábrodský mlýn
12
Ostrovní
Spálené Poříčí
335 61
Plzeň-jih
Spálené Poříčí
49° 36' 50.5'', 13° 36' 24.5''
Mlýn s vodním kolem
Bývalý mlýn nedaleko zámku. Pozornost návštěvníka nesporně zaujme dokonale zrekonstruované mlýnské kolo na horní vodu i kamenné vantroky, přivádějící na kolo vodu z výše položeného Zámeckého rybníku, napájeného náhonem z rybníku Hvížďalka. Pro technicky orientované návštěvníky je vyobrazení a popis konstrukce mlýna se všemi technickými daty opravdovou lahůdkou.
Bradava
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Původně Podhrázský  mlýn byl založen krátce před rokem 1709. Vzhledem k tomu, že všechny rohy původního stavení jsou kulaté, založené na opotřebovaných mlýnských kamenech (pískovcové mlýnské kameny vydržely max. jeden rok; poté bývaly používány jako stavební materiál), je pravděpodobné, že byl postaven na místě staršího mlýna, ze kterého opotřebované mlýnské kameny pocházely – snad vyhořel při velkém požáru Spáleného Poříčí r. 1620.
Do mlýna byl jako panský mlynář dosazen Jiří Ježek. Měl stanoveno dvakrát ročně odvádět vrchnosti 25 zlatých a jednou ročně nařezat kopu špalků.

1713 Václav Forštel, 6 strychů polí, louky pod 2 vozy sena, kráva a jalovice

1715 Petr Weber

Po r. 1721 zde mlel Václav Ježek.

R. 1730 byl zdvojnásoben odvod vrchnosti, v té době zde mlel Václav Forštel.

1737 úrok zvýšen na 40 zl. 2x ročně, zrušena povinnost řezat špalky pro vrchnost

R. 1764 Antonín Forštel (*1713), 1772  mlýn emfyteuticky zakoupil od vrchnosti.

R. 1789 na mlýně mlel jeho syn, Josef Forštel.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

R. 1848 se jako majitel mlýna i s polní pilou zmiňuje Filip Hála.

Po Josefu Hálovi, posledním mlynáři z rodiny Hálovy, převzal mlýn Emanuel Holý.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1930 Em. Holý

Od V. Holého si mlýn r. 1932 poslední mlynář Jaroslav Zábrodský z Rumburku (předseda Společenstva mlynářů) nejprve pronajal a později koupil.

R. 1934 nechal mlýn s výkonem 30 – 40 q obilí/týden moderně přestavět nákladem 180.000 Kč.

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

1942 mlýn vyhořel

Druhá modernizující přestavba mlýna byla provedena r. 1942, čímž se zvýšila jeho výkonnost na 250 q obilí/týden. Mlýn s horním náhonem, vedeným ze Zámeckého rybníka (spád 3,4 m) pohánělo vodní kolo o průměru 2,8 m, šířce 1,3 m a výkonu 16 koní.
Jaroslav Zábrodský chtěl mlýn koncem 40 let 20. stol. znovu modernizovat instalací dvou Francisových turbín a rozšířit mlýn o pekárnu (synové byli vyučení pekařem, mlynářem, cukrářem), k tomu však již nedošlo.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • Zánik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Mlýn přestal sloužit poté, co mlýnice r. 1956 vyhořela. Jak zmiňuje Jan Zábrodský, syn Jaroslava Zábrodského, je možné že požár založil sám mlynář, který odmítal nucené vystěhování rodiny z mlýna. Při požáru mlýnice shořelo veškeré vnitřní zařízení, ale obytná část zůstala stát.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Rodina Zábrodských zde bydlí dodnes. Mlýn byl zrekonstruován, nové mlýnské kolo vyrobil v r. 2005 sekerník František Mikyška (sekerník – tesař, specializující se na výrobu dřevěných strojů a zařízení, především mlýnů a hamrů), jeho výrobu uhradilo město Spálené Poříčí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ježek
  • Forštel
  • Hála
  • Holý
  • Zábrodský

Historie mlýna také obsahuje:

1930 - Em. Holý (RŠ)

1939 - Jaroslav Zábrodský (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
    • dochován pouze obytný objekt/obytná část
    • dochovány hospodářské části
    vrchnostenský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    • baroko do roku 1800
    zděná
    jednopatrový
    Mlýnice zanikla a zbyl pouze obytný dům
    Rohy původní barokní budovy založeny na opotřebovaných mlecích kjamenech.
    Při stavebně hostorickém průzkumu zjištěno, že překlady nad vchody do hospodářských budov jsou z ohořelých trámů.
    Mlýn několikrát přestavován, naposledy za 2. světové války.
    • pavlač, balkón
    • drobné sakrální památky
      • zcela bez technologie aj.
      Na dvoře mlýna leží mlecí kámen a hřídel původního vodního kola (HŠ)
      Žádná položka není vyplněna
      3 stolice válců
      francouzský kámen
      loupačka
      příslušenství
      (všechny stroje nelze spouštět současně)
      Zaniklý
      • pila
      • pekárna
      1947 plánováno zřízení pekárny, již k tomu ale nedošlo
      • stavidlo
      • vantroky
      • rybník
      • odtokový kanál
      • lednice
      Voda je vedena na kolo kamennými vantroky se stavidlem (HŠ)
      Vodní právo založeno na kupní smlouvě z roku 1750
      1896 mlýn cejchován
      Ze Zámeckého rybníka tekla voda vantroky dlouhými 7,5 m na mlýn. Vantroky měly kamenné postranice ze žulových desek v délce 4,85 m a dřevěné v délce 2,65 m. Šířka kamenných vantroků činila 1,23 m, hloubka 0,64 m, šířka dřevěných vantroků byla 1,2 m, hloubka 0,73 m. Na počátku kamenných vantroků v rybníce se nalézalo stavidlo. Stavítko se nalézalo v rybníce i u vantroků vedoucích na dřívější pilu. V bednění na konci dřevěných mlýnských vantroků se nalézaly dva průtokové otvory, jimiž voda protékala a svrchu dopadala na 2 vodní kola. Odpad asi 200m dlouhý ústil do Bradavy.
      Mlýn neměl vlastní zdymací zařízení. Jako odlehčovací zařízení sloužil splav zámeckého rybníka, umístěný v jeho jihovýchéodním rohu, ve vzdálenosti asi 100 m nad mlýnem.

      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      Popis1930 - 1 vodní kolo, hltnost 137 l/s, spád 3,5 m, výkon 4,1 HP, průměr 2,8 m, šířka 1,3 m
      1942 spád 4,4 m, výkon 10-11 (max. 16) HP, průměr 3,2 m, světlá šířka 1,6 m, světlá radiální hloubka korečku 30 cm, 11 otáček za minutu.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavDochovaný
      VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
      Popis1930 - 1 vodní kolo, hltnost 137 l/s, spád 3,5 m, výkon 4,1 HP, průměr 2,8 m, šířka 1,3 m
      1942 spád 4,4 m, výkon 10-11 (max. 16) HP, průměr 3,2 m, světlá šířka 1,6 m, světlá radiální hloubka korečku 30 cm, 11 otáček za minutu.
      Typturbína Francisova
      StavZaniklý
      Popis1947 plánována instalace 2 Francisových turbín o výkonu 15 a 25 HP, kvůli znárodnění již k tomu nedošlo
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popisvýkon 5,5 kW
      Typelektrický motor
      StavNezjištěn
      Popisvýkon 5,5 kW
      Historické technologické prvky
      • francouzský kámen | Počet:
      • Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.hrady.cz/?OID=10502
        Datum citace internetového zdroje27. 8. 2014
        Autor
        Název
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.hrady.cz/?OID=10502
        Datum citace internetového zdroje27. 8. 2014
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11, s. 31
        AutorVendula Hnojská
        NázevToulky po vodě - mlýny na přítocích řeky Úslavy
        Rok vydání2011
        Místo vydáníBlovice
        Další upřesněnís. 134-136

        Žádná položka není vyplněna

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        27.8.2014 12:51 uživatelem frufru

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 29.5.2017 22:43
        Helena Špůrová 8.9.2015 20:59
        Radomír Roup (Radomír Roup) 20.6.2018 17:04
        doxa (Jan Škoda) 3.11.2023 23:05