Historie
Obecná historie:
Osud jedné kapličky.
ww.ouvranov.cz/upload/vranovsky-zpravodaj/2012-4-vranovsky-zpravodaj.pdf
Osud jedné kapličky.
Kapličky, boží muka, kříže a další malé sakrální stavbičky vtiskují nezapomenutelný a podivuhodný ráz české krajině, stojí zde beze slova a přece vypovídají mnohé o lidech, kteří zde žili. Zajímavý je osud jedné kapličky, která stávala původně v blízkosti Jelenova mlýna, jenž byl zatopen stavbou přehrady. Jelenův mlýn se nacházel zhruba 500 m od staveniště přehrady a kousek nad ním stávala ona barokní kaplička – poklona, jejíž architektura byla mnohem složitější, než bývá zvykem. Traduje se, že je prací proslulého Jana Bernarda Fischera z Erlachu či jeho dílny, jež pracovala na vranovském zámku. O přemístění poklony se nezachovalo mnoho dokumentů, přestože tento ojedinělý přesun byl fotografován a zdokumentován. Materiály se bohužel ztratily v roce 1938 při německém záboru pohraničí. Přesnější údaje o přesunu a samotné kapličce se nepodařilo získat ani od Národního památkového ústavu. Uvedené informace jsou od jedné pamětnice, brněnské historičky umění Jiřiny Medkové, která byla dcerou vedoucího inženýra stavby přehrady, jenž byl iniciátorem záchrany kapličky a bydlel od roku 1930 v Jelenově mlýně. Kaplička byla na základě posouzení statika nejdříve obedněna, podkopána a zvednuta na valník. Po provizorní, asi půlkilometrové cestě byla dopravena k prostoru, kde se teprve začínal zakládat střední blok hráze. Tam byla spuštěna z asi osmdesátimetrové výšky kabelového jeřábu jedna z jeho „koček“ – mohutných plošin k rozvážení cementu – a na ní poklona překonala vzdušnou cestu nad řekou na pravý břeh Dyje. Odtud byla dopravena v neporušeném stavu na nynější místo na rozcestí silnice vedoucí z Vranova do Lančova.
Na závěr paní Medková píše: Tato „zpráva o pokloně z jezera“ může být i jakýmsi opožděným uznánímin memoriam těm několika mužům, kteří z osobní iniciativy, bez jakéhokoliv ocenění zachránili pro budoucnost památku, protože je krásná, protože ji měli rádi a bylo jim líto, že by zmizela pod vodou se starým Jelenovým mlýnem. To byl také jeden z důvodů, proč městys opravil tuto ojedinělou stavbičku, a tím zachránil další kus historického dědictví dalším generacím. Poděkovat bych chtěl také touto
cestou třem sponzorům, kteří finančně přispěli k opravě této památky. Pro zajímavost ještě stojí za zmínku ta skutečnost, že při opravě vrcholového křížku bylo nalezeno torzo pamětní listiny, ve kterém bylo uvedeno – Na památku stavby přehrady ... při přemístění kapličky ... i tento kříž na památku ... podepisují tihle zaměstnanci na přehradě. 1. srpna 1932 v pondělí 10:47 hod. Podpisy: Vašíček Arnošt, Žáček František, Pospíchal František, Navara Petr, Machačný Josef, Stehlík Jan, Beránek a asi tři další. Ing. Lubomír Vedra
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
1930 Inocenc Jelen
Mlýn zanikl při výstavbě Vranovské přehrady v roce 1934.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1824 Antonín Stesser
1930 Inocenc Jelen
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: