Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1804 - postaven mlýn mlynářem Ondřejem Svobodou z Jaroměřic, který jej postavil pro svého syna.
1815 - mlýn koupil Matěj Štumpfol, vyučený kovář za 7000 zl. Patrně po něm se mlýnu říká "v Hamru".
1819 - za záhadných okolností byla ve mlýně zavražděna služebná
1824 Martin Stumvol
1826 - Michal Böhm koupil v dražbě mlýn i s pilou za 1490 zlatých
1829 - Václav Šnajdr koupil mlýn s pilou za 1560 zlatých
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1865 - převzal mlýn Heřman Šnajdr, syn Václava Šnajdra.
1900 - koupil mlýn i se všemi pozemky za 16.000 korun rak. měny Josef Bednář, syn řemenáře Martina Bednáře z Jaroměřic. Josef Bednář se v roce 1907 oženil s Františkou Pacolovou
1911 - byl mlýn přestavěn do dnešní podoby, tedy do poschodí. Byla pořízena Francisova turbína od firmy Josefa Prokopa synové Pardubice. Zdroj: Mlynářské noviny 1911/50.
První světová válka (1914–1918)
Martin Bednář s manželkou Františkou
1930 - Josef Bednář, tehdejší č.p. 62, Rokytná se tehdy nazývala Jaroměřička.
1938 - převzal mlýn syn Stanislav Bednář, manželka Marai Papulová z Myslibořic. Její rodiče byli za II. světové války popraveni za pomáhání a ukrývání parašutistů .
Mlýn byl zmodernizován, opatřen francisovou turbínou aby mohl konkurovat mlýnu v Kmentě. V tomto roce také byl vybudován nový betonový most ke mlýnu přes řeku, náklad činil 15.000.-Kč. Starý most byl zničen léty a od té doby tam byla pouze dřevěná lávka a sloužila jen pro chudší obyvatele, jejichž dopravní prostředek byl trakař. Ostatní větší mleči museli jezdit se svými povozy zezadu úvozovou špatnou cestou a v zimě mnohdy velmi těžce sjízdnou.
1940 – 1945 za tato válečná léta se v tomto mlýně obešlo mnoho lidí hlavně z měst, kteří zde mohli získat nějaké to kilo mouky bez lístků. V této době patřilo k mlýnu již přes 10ha polností na 19 parcelách.
19. června 1952 - byl mlynář Stanislav Bednář odsouzen lidovým soudem v Mor. Budějovicích k propadnutí jeho poloviny majetku a na 4 léta vazby.Tento žalář si odpykával v Jáchymově.
18. srpna 1954 - byl mlynář Stanislav Bednář propuštěn z vězení.
27. srpna 1954 - umírá Stanislav Bednář v Třebíčské nemocnici na těžký úraz hlavy, který mu způsobil dozorce ocelovou trubkou, kterou jej praštil do hlavy a způsobil mu smrtelné zranění.
1958 - vdova Marie Bednářová byla nucena vstoupit tak jako většina ostatních do zdejšího JZD se svojí polovinou majetku.Tím zdejší JZD získalo celý mlýn, stroje byly rozebrány a odvezeny do šrotu a mlýn začal sloužit jako skladiště obilí JZD, kde se šrotovalo obilí i pro místní občany za poplatek.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1990 - byl mlýn i s pozemky v restitucích navrácen dceři Marii Bednářové, provdané Získalové.Tato zde od té doby bydlí se svým synem a jeho rodinou.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Svoboda
- Böhm
- Šnajdr
- Bednář
- Štumpfol
- Stumvol
Historie mlýna také obsahuje:
1804 - Ondřej Svoboda
1815 - Matěj Štumpfol - kovář
1824 Martin Stumvol
1826 - Michal Böhm
1829 - Václav Šnajdr
1865 - Heřman Šnajdr
1900 - Josef Bednář
1938 - Stanislav Bednář
1952 - 1/2 mlýna Marie Bednářová, 1/2 mlýna JZD
1958 - JZD
1990 - Marie Získalová, Bednářová
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: