Každý táhne vodu na své kolo.
(slovenské přísloví)

Cakelský mlýn

Cakelský mlýn
27
Libchavy
561 16
Ústí nad Orlicí
Dolní Libchavy
49° 59' 11.1'', 16° 24' 3.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Budova uměleckého mlýna z konce 19. století, s navazující obytnou částí, která je dle majitele původním mlýnem. U mlýna se nachází pila. Turbíny stále vyrábí elektřinu.
Mlýn na Tiché Orlici je uváděný u Dolních Libchav stojí v části nazývané Cakle , patřící dnes k Ústí nad Orlicí. Nachází se 400 m od nádraží Dolní Libchavy na zelené turistické značce, směr Oldřichov
Tichá Orlice
nepřístupný

Obecná historie:

 V urbáři z roku 1568 se uvádí i mlýn v Cakli, která tehdy náležela k Oldřichovicím. Mlynář Marek měl stejné povinnosti jako ostatní sedláci, tzn. že musel odvádět ročně 6 kop grošů, 14 hus, 38 vajec, 6 strychů žita, ječmene a ovsa a 4 žejdlíky lesního medu. K roku 1679 byl mlýn znovu vystavěn. Mlynář byl po dobu stavby, tj. po 21 neděl, osvobozen od peněžních i naturálních dávek, které tvořilo 30 strychů obilí a 2 zl. Až do třicetileté války byl v majetku pánů z Bubna, poté se jako součást obce Libchavy stal majetkem Karla z Lichtenštejna. Nový majitel ale neměl o provozování dvora, jehož součástí byl i mlýn, zájem a tak byl mlýn prodán mlynáři Jiříkovi Paukarovi a jeho bratru Janu Paukarovi. Kupní smlouva byla sepsána 27. března 1626. Paukarovi tak navíc získali pozemky bývalého dvora, jehož louky se táhly v nivě Tiché Orlice až k Lanšperku. V Tereziánském katastru je v dominikále uveden mlýn s pilou a valchou a tzv. Zackelmühle. Ve vodní knize je jako majitel uváděn Wenzel Novotný. Vodní znamení bylo osazeno na pravém břehu, s nápisem: „J. Novotný 1883.“ Nové normální znamení bylo osazeno Ing. Petrem Andrlem a nese datum 28. 4. 1914. Po znárodnění objekt vlastnily státní statky Lanškroun. Po revoluci byl mlýn vrácen v restituci Novotným.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýnu pochází z roku 1418, kdy je zde uváděn mlynář Jan Cagl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1930 J.V.Novotný, mlýn a tkalcovna

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Cagl
  • Novotný
  • Paukar

Historie mlýna také obsahuje:

1930 J.V.Novotný

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýnská budova je zděná, třípatrová s plechovou sedlovou střechou. Za mlýnskou budovou navazuje turbínový domek. Kolmo na mlýn se nachází obytná budova (původní mlýn). U mlýna bývala počátkem 20. století textilní továrna, jejíž budova stojí za mlýnskou budovou směrem k náhonu. Dnes jsou zde pouze obvodové zdi, stejně jako ve mlýně. V souvislosti s tímto využitím areálu jako skladu pro lahve před r. 1989 byla k mlýnu přistavěna kancelář, kotelna a další provozní prostory, dnes v dezolátním stavu, čekající na demolici. Pro provoz pily byla využívaná zástavba vpravo od mlýnské budovy, uzavírající s obytnou budovou a mlýnem dvůr. Před budovou pily se v současné době staví další provozní budova.
      Mlýnská budova má pouze obvodové zdivo, chybí patrování, pohled je otevřen až do krovu. Na pravém bočním průčelí je zachován nápis: „V. J. Novotný“.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Strojní vybavení bylo ze mlýna odstraněno poté, co bylo v roce 1964 mletí zastaveno.
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceFriedrich Wegmann, Vídeň a Zürich
        VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
        VýrobceČKD – Českomoravská Kolben Daněk, Blansko
        1918:
        Turbína poháněla mlýnské zařízení, tzn. tři válcové stolice na žito, kámen na otruby a šrotování, kámen na špicování obilí, kámen na domílání pšeničných otrub, dále pak tři stolice pšeničné, jeden krupník, stroje na třídění a čištění obilí a dynamoelektrický stroj na výrobu elektrické energie.

        Na vodní pohon byl i stroj z tkalcovny. Staré vodní kolo pohánělo pilu. Kolo bylo konstruované na střední vodu, lopatkové o průměru 4 m. Šířka lopatek byla 1, 05 m, rozteč 30 cm a hloubka 45 cm.

        1946:
        Čistírna: jednoduchý aspiratér ČKD 500 mm, koukolník 2 000 x 800 mm, cyklon, periodická loupačka ČKD č. 3, tlakový filtr se 4 hadicemi, spirálový vykulovač Prokop 2 000 mm vysoký a automatická váha na 5 kg. Před uskladněním obilí v sile bylo používáno zvláštní aspirace. Výkon čistírny byl 13 q pšenice nebo 10 q žita za hodinu.

        Mlecí stroje: čtyřválcová stolice ČKD s rýhovanými válci 800 x 300 x 300 mm pro pšeničné i žitné mletí, čtyřválcová stolice ČKD s kombinovanými válci 600 x 300 x 300 mm pro pšeničné mletí, dvouválcová stolice ČKD s rýhovanými válci 800 x 250 x 250 mm pro pšenici i žito, čtyřválcová stolice Wegmann s rýhovanými válci 500 x 220 x 220 mm pro pšenici, tři dvouválcové stolice Prokop s rýhovanými válci 600 x 300 x 300 mm na domílku a žitné mletí, dvouválcová stolice Wegmann s porcelánovými válci 400 x 350 x 350 mm pro pšeničné mletí. Talířový detašér ČKD pro pšenici, periodický detašér pro pšenici i žito, dvě francouzská složení firmy G. Žižka o průměru 1 200 mm pro pšenici i žito.

        Vysévací stroje: dvouskříňový čtyřdílný rovinný vysévač ČKD 1 600 x 750 se 4 x 12 síty, jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač ČKD 1 600 x 1 230 mm se 2 x 12 síty, hranolový moučný vysévač 4 000 x 900 mm a třídící hranolový vysévač 3 000 x 900 mm.
        Reforma byla dvojitá s rámečky 2 x 375 mm o délce 2 650 mm s jednou savkou.

        Pomocné stroje: míchačka, filtry, ventilátor, výtahy, šneky, vzduchotěsné klapky.
        Dochovaný
        • pila
        • výroba elektrické energie
        Zaniklý
        • tkalcovna
        Pila po povodni roku 1997 nepracuje, je zde rozmítačka a katr.
        Francisova turbína v provozu, pouze starší turbína, ještě s dřevěnými převody, stojí.
        1930 mlýn a tkalcovna
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Jez se nachází asi 300 m nad mlýnem, s výpustí při pravém břehu. Stavidlo má dvě okenice. Náhon je široký 6,5 m a končí dvěma betonovými kašnami.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisFrancisova turbína z r. 1918 s průtokem 2 500m3/s a výkonem 70 KS, konstruovaná na spád 2, 8 m.
        1930: 1 turbína Francis, hltnpost 2,5 m3/s, spád 2,8 m, výkon 70 HP
        Francisova turbína Prokop o výkonu 43 KS z roku 1943.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisFrancisova turbína z r. 1918 s průtokem 2 500m3/s a výkonem 70 KS, konstruovaná na spád 2, 8 m.
        1930: 1 turbína Francis, hltnpost 2,5 m3/s, spád 2,8 m, výkon 70 HP
        Francisova turbína Prokop o výkonu 43 KS z roku 1943.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis
        StavZaniklý
        Popis
        StavZaniklý
        Popis
        Historické technologické prvky
        AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
        NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
        Další upřesněníDP
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
        NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
        Další upřesněníDP
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJansa Jaroslav
        NázevZ historie panského dvora v Cakli
        Rok vydání2001
        Místo vydáníÚstí nad Orlicí
        Další upřesněníin: Nové letopisy města Ústí nad Orlicí a jeho okolí, 1/2001, s. 8 – 10.
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZeiner, E. K.
        NázevMěsta Ústí nad Orlicí dějepisné památky
        Rok vydání1880
        Místo vydáníRychnov nad Kněžnou
        Další upřesněnís. 30 – 31, 41, 50, 85.
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 25

        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka404
        Inventární číslo, signaturasign 4330 a 4337
        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka404
        Inventární číslo, signaturasign 4330 a 4337
        Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
        Název fondu
        Název archiválieVodní kniha Lanškroun II.
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signaturač. položky 110

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        17.6.2013 22:12 uživatelem Hana Klimešová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 15:52
        doxa (Jan Škoda) 17.3.2024 16:06