Historie
Obecná historie:
Proč název Táborský mlýn? Údajně v těchto místech se shromažďovala r.1424 husitská vojska (Táborská), než obsadila Třebíč, tak snad ústním podáním tento místní název se zachoval do současnosti. Původně patřil mlýn mlynářské firmě Josef Dufek a synové, v provozu byl mlýn, pila a dynamo. Rozhodnutí nahradit hlavní vodní kolo - pokrokovou investicí do Francisovy turbíny, mlynáře Dufka tehdy finančně vyčerpala natolik, že v konkurenčním boji s finančně silnějším mlynářem Albrechtem Palečkem, (který měl mlýn výše proti proudu Jihlavy) tento souboj prohrál a Albrecht Paleček tento Dufkův mlýn patrně v dražbě koupil. Po roce 1930 měl mlýn dle historických pramenů Francisovu turbínu, Q 1,53m3, spád 1,85m - 26 HP (20KW). Mlynářovy dcery Helena a Věra Palečkovy, dle jejich vyprávění tehdy musely pomáhat u čištění česel turbíny. Po II.sv. válce nedoznal mlýn již výrazných investic a po zestátnění už jen chátral. Sloužil státnímu statku Jaroměřice nad Rokytnou (později název Oseva), jako sklad osiv, strojů, postřiků, materiálu a hnojiv do r.1998. Po více jak 40ti letech chátrání bylo započato s rekonstrukcí objektu turbíny, čištění náhonu a demontáž turbíny probíhala r.1994-1999, rekonstrukce budovy turbíny v r.1998. Repasi oběžného kola (nový horní a dolní těsnící prstenec) a novou hřídel původní Francisovy turbíny (Martinek-Calábek z r.1930), provedl na zakázku v r. 2001 Sanborn a.s. Velké Meziříčí. Byly rovněž v Brněnské slévárně Roučka a.s. odlity nové litinové klapky rozváděcího kola. V současné době MVE vlastní a provozuje firma Syrový Jan z Třebíče. Jez Táborského mlýna a vtok do mlýnského náhonu je v ř.km 93,706, zaústění náhonu-odpadu do řeky Jihlavy je v ř.km 93,400.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V listopadu 1894 bylo přistiženo pět zlodějů v sýpce. (RR)
První světová válka (1914–1918)
Původně patřil mlýn mlynářské firmě Josef Dufek a synové, v provozu byl mlýn, pila a dynamo. Rozhodnutí nahradit hlavní vodní kolo - pokrokovou investicí do Francisovy turbíny, mlynáře Dufka tehdy finančně vyčerpala natolik, že v konkurenčním boji s finančně silnějším mlynářem Albrechtem Palečkem, (který měl mlýn výše proti proudu Jihlavy) tento souboj prohrál a Albrecht Paleček tento Dufkův mlýn patrně v dražbě koupil. Po roce 1930 měl mlýn dle historických pramenů Francisovu turbínu, Q 1,53m3, spád 1,85m - 26 HP (20KW). Mlynářovy dcery Helena a Věra Palečkovy, dle jejich vyprávění tehdy musely pomáhat u čištění česel turbíny.
Po II.sv. válce nedoznal mlýn již výrazných investic a po zestátnění už jen chátral
Sloužil státnímu statku Jaroměřice nad Rokytnou (později název Oseva), jako sklad osiv, strojů, postřiků, materiálu a hnojiv do r.1998
o více jak 40ti letech chátrání bylo započato s rekonstrukcí objektu turbíny, čištění náhonu a demontáž turbíny probíhala r.1994-1999, rekonstrukce budovy turbíny v r.1998. Repasi oběžného kola (nový horní a dolní těsnící prstenec) a novou hřídel původní Francisovy turbíny (Martinek-Calábek z r.1930), provedl na zakázku v r. 2001 Sanborn a.s. Velké Meziříčí. Byly rovněž v Brněnské slévárně Roučka a.s. odlity nové litinové klapky rozváděcího kola. V současné době MVE vlastní a provozuje firma Syrový Jan z Třebíče. Jez Táborského mlýna a vtok do mlýnského náhonu je v ř.km 93,706, zaústění náhonu-odpadu do řeky Jihlavy je v ř.km 93,400.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1. republika - Josef Dufek a synové Oldřich a Vladimír
Albrecht Paleček - Palečkův-Churawer M.
50. léta- 1998 - státní staetk Jaroměřice nad Rokytnou (později název Oseva)
současnost - firma Syrový Jan Třebíč
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Název mlýna:
Proč název Táborský mlýn? Údajně v těchto místech se shromažďovala r.1424 husitská vojska (Táborská), než obsadila Třebíč, tak snad ústním podáním tento místní název se zachoval do současnosti.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
