V roce 1622 byl mlýn spolu s dalším majetkem zabaven Janu Zylvarovi rytíři ze Zylveršteina a Pilníkova na Žírči, Domaslavicích a Smidarech.
8. července 1622 ho získala Marie Majdalena Trčková z Lípy a ta ho spolu se Smidary postoupila Albrechtu z Valdštejna, po jehož vraždě se majitelé panství často střídali.
O ranější historii Podhradního mlýna můžeme nalézt větší zmínku v „Pamětech městečka Smidar nad Cidlinou“ od Václava Šráma:
„Na mlýně „Podhradu“ hospodařil v polovici věku 17. Kryštof Martin, jenž r. 1651 pojal za manželku Barboru, dceru po dobré paměti Janu Fadmrechtovi, sousedu městečka Smidar (53). Po něm byl na mlýně tom Jan Buryán a po tomto Jan Brykcí, též Bryxa, Brychta řečený.
„Slovutný muž Jan Brykcí, v ty časy mlynář mlýna při městečku Smidarech Podhradního, předstoupil l. P. 1671 v den sv. Isidora (4. února) před purkmistra a konšely městečka Smidar se vší náležitou uctivostí, přednášeje zadání manželské, kteréž se stalo v městečku Smidařích nad Cidlinou v domě Jana Rychtera u přítomnosti Jana Baudyše, koláře a Jana, mlynáře sloupenského, se strany ženicha; Jana Serafína, t. č. purkmistra, Martina Košátka, Kryštofa Vorla, sousedů městečka Smidar se strany nevěsty; žádaje, aby ty smluvy svatební do knih městských pro budoucí pamět k zapsání přišly“ (54).
Brykcí, jsa vdovcem, pojal za manželku Alžbětu, dceru po Matěji Šarfovi, sousedu a ji za plnomocnou hospodyni nade vším svým jměním zmocnil; jen synu Francovi z předešlé manželky na gruntu Adama Krčňáčka a Jana Pyšle „co by po neb. matce jeho nápadu a spravedlnosti se vynalézti mohlo“, odkazuje a odevzdává a mimo to „až by syn Franc k oženění přišel, z lásky otcovské krávu jemu odvésti připovídá.“ - Nevěsta Alžběta, jako již manželka, se vším „co jest jí koliv Pán Bůh požehnati ráčil, a kdekoliv spravedlnost vyptati a vyhledati by se mohla, manželu svému se zadává, ničeho sobě ani žádnému nevymiňujíc a neodkazujíc, aby on, jako manžel její, nade vším jejím a ona též nad jeho vším právo a spravedlnost měla“ (55).
Po Brykcím byl tu mlynářem Tobiáš Paclt, jenž roku 1674 zemřel; po něm Jan Šubrt, prve mlynář v Chotělicích. Za Šubrta mlýn vyhořel dne 25. února r. 1689. Šubrt zemřel r. 1708 ve věku 80 let.“
V letech 1705-1714 byl zdejším mlynářem Jan Klauz, který měl rozpory s červeněvským mlynářem Adamem Šubrtem.
Po něm tu působil Jiří Slavík, jenž v roce 1722 koupil kus obecního pozemku pro výstavbu stodoly za 10 kop a 6 krejcarů úroku, roku 1728 přikoupil místo pro zahradu za 12 kop a 26 krejcarů úroku a zemřel v roce 1746. Tehdy převzal jeho živnost stejnojmenný syn. Roku 1758 byl podhradským mlynářem Jan Liška, který byl přijat v městečku za souseda v roce 1769, aby mohl ve Smidarech provozovat krupařství. Zemřel roku 1791, ale mlynářství zanechal již dávno předtím.
Po mlynáři Liškovi tu působil Jan Matějka, jenž mlýn v roce 1775 postoupil za tržní cenu 2 000 zlatých své dceři Teresii, která se provdala za Františka Havelku. Podle některých pramenů zakoupil mlýn od vrchnosti Jan Matějka, ale ještě roku 1785 byl veden podhradní mlynář jako panský sloužící, takže k jeho zakoupení muselo dojít později. V témže roce náležela ke mlýnu čp. 7 rovněž zahrada o výměře 956 čtverečných sáhů.
Teresie Havelková zemřela 12. května 1799 bez testamentu a zanechala po sobě jediného 9letého syna Aloise, jenž po matce mlýn zdědil, neboť otec František se opětovně oženil a tím ztratil dědičný podíl. Mlýn byl roku 1799 odhadnut na 5 025 zlatých a 17 krejcarů a jeho inventář na 618 zlatých a 18 krejcarů. Za nezletilého syna hospodařil otec František Havelka, který zemřel v roce 1801.
Z dalších nájemců mlýna jmenujme: roku 1804 Antonína Velimského, v roce 1806 Josefa Buchtu a roku 1811 Jana Řeháka. V letech 1817-1824 měl mlýn Antonín Kobrč, jenž nakonec ujal mlýn Medříč. Po něm následoval v roce 1824 Josef Hloušek, roku 1833 František Rolc (v indikační skice stabilního katastru z roku 1842 uveden jako Franz Roltz), po něm syn František Rolc,
