Podvyskeřský mlýn, mlýn Poddoubí

Mlýn byl postaven na hruboskalském panství v pol.16. st. Jméno stavebníka není známo.

Nad mlýnem založen rybník

1651 Kryštof Říha, přijat do mlynářského echu v Rovensku

1652 Martin Zezulka, 1654-1658 cechmistrem

1675 Jan Pust

Po obnovení mlýna Vysoké kolo mlynářem Žofkou r. 1683 propukly dlouhé pře o vodu. Od r. 1750 byly oba rody spřízněny (Jan Kočí a Alžběta Žofková).

1688 Samuel Růta, přijat do mlynářského cechu v Rovensku

Jan Šantroch

1709 koupil Mikuláš Antonín z Mnichova Hradiště, přijat do mlynářského cechu v Rovensku

před 1757 Karel Rympler (+ 1757)

1757 zdědil syn Jan Rympler za 807 zl.

mlýn měl 1 kolo a stoupu

1781 J.R. prodal mlýn Janu Rákosovi za 2500 zl., mlýn měl již 2 složení

1789 - velká voda protrhla hráz rybníka nad mlýnem a poškodila mlýn, smlouva s hruboskalskou vrchností o opravu hráze a vybudování nového náhonu z Žehrovky ke mlýnu na její náklad, mlýn již o 3 kolech

1791 koupil Jan Kočí za 2500 zl., manž. Alžběta roz. Žofková, dc. mlynáře z Vysokého Kola

10.10.1799 přijat za mistra cechu mlynářského v Turnově

1824 Jan Kočí ml.

1834 obnovena emfyteutická smlouva, k mlýnu náležel 1 ha pozemků

1834 František Kočí (bratr J.K.jun.), 1835 přijat do cechu v Turnově, manž. Anna Pažoutová z Dol. Bousova

1836 - přistavěna nedaleko mlýna stodola

Mlynář František Kočí upadl do dluhů 4420 zl. (měl 11 dětí) a v roce 1852 musel mlýn a chalupu s 5 strychy pozemků v Lažanech prodat. 

1852 mlýn koupil za 14.000 zl mlynář Vincenc Marek z Dolu

1853 od V.M. koupil Josef Šulc ze Třtí za 15.745 zl., mlýn držel ještě 1859

po 1859  majitelé a pachtýři Prokop Kuna z Bakova a Josef Bezvoda z Mnich. Hradiště

1860 - rybník ned mlýnem zrušen a přeměněn na louky

1867 František Prokop

koupila Anna Farská, 1873 pronajala Josefu Čermákovi z Chocnějovic

1874 prodala za 16.900 zl. Václavu Balákovi, synu bohatého sedláka ze Sobotky - Předměstí čp. 15, kde bydlel i nadále a mlýn propachtoval Františku Hejdovi z Libáně

1874 mlýn koupil Václav Balák ze Sobotky. Jeho potomci ho drží dodnes.

1886 mlýn přestavěn na umělecký, budova zvýšenba o půl patra, pila zrušena (ve štítě kámen s inciálou B 1886)

nechal opravit cestu do Dobšic, tzv. Balákova silnice (dnes částečně rozoraná)

1890 převzal syn Václav Balák ml., od 1893 členem Hospodářského spolku pro okres sobotecký

mlýn ovšem upadal do dluhů

1902 -mlýn neprosperuje, vyhlášena dražba na žito a drůbež

Velkého rozkvětu se dočkal počátkem první světové války. Šikovným hospodářem tu tehdy byl Josef Bukvic z Michovky, který se sem přiženil, absolvent hospodářských škol v Humpolci a v Táboře. Stavení a mlýn zmodernizoval, zřídil tu pilu, vodovod a zavedl výrobu elektřiny, kterou dodával i vyskeřskému hostinci.

Po 1. svět. válce - modernizace mlýna, znovu obnovena pila jednuška (zakoupena od mlynáře Zajíce ze mlýna Mlýnice), zaveden vodovod, výroba elektrické energie

1919 - založeno elektrotechnické družstvo ve Vyskři, které zakoupilo dynamo pro Podvyskeřský mlýn, stejnosměrný proud byl veden ze mlýna do obce, zavedeno pouliční osvětlení ve Vyskři

1930 Josef Bukvic, mlýn, pila a  elektrárna

1932 - mlýn o 1 kole korečkovém

V roce 1943 vyměněna  stará vodní kola za moderní Francisovu turbínu.

1944 poslední modernizace mlýna

K úřednímu zastavení provozu došlo roku 1951.

1958 po + Josefa Bukvice začal mlýn chátrat

70. léta 20. stol. - regulace Žehrovky, mlýn byl odpojen od Žehrovky, koryto náhonu a odtokového kanálu zasypáno zeminou z hráze zrušeného rybníka

2002  - potomci posledníoho mlynáře Josefa Bukvice mlýn prodali, nový majitel upravuje na účely rekreace