Sedlák a mlynář zůstanou vždycky lotry.
(německé přísloví)

Panský mlýn

Panský mlýn
297
Mlýnská
Roudnice nad Labem
413 01
Litoměřice
Roudnice nad Labem
50° 25' 38.7'', 14° 15' 24.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Panský mlýn poprvé zmíněn v urbáři z roku 1592. Jeho součástí zřejmě od počátku byla i pila, nacházející se na sousedním labském ostrově. V roce 1737 zbořen a záhy vystavěn v barokním stylu. V roce 1843 znovu přistavěna pila. Velká povodeň roku 1890 oba objekty značně poničila, takže v roce 1908 došlo k demolici chátrajících budov. Na místě mlýna byla o dva roky později postavena kopie stavby, která zde stojí dodnes.
západně od mostu
Labe
16018 / 5-2276
nepřístupný

Obecná historie:

V městském urbáři se první zmínka o existenci panského mlýna na levém labském břehu objevuje v roce 1592.[3] Součástí mlýna byla zřejmě od samého počátku také pila, která se nacházela na ostrově na protějším břehu labského ramene.[4] Koncem 16. století mlýn zahrnoval dvě mlýnice, jednu s jedenácti a druhou se čtyřmi moučnými koly. Vnější podoba budovy mlýna ze 16. století se však nedochovala. Areál pily na ostrově tvořil domek pro pilaře a kůlna na prkna. Povinnost mlít své obilí v roudnickém mlýně mělo v oněch dobách celkem 513 obyvatel z nejbližších vesnic a osad.[3]

V 17. století se měly uskutečnit stavební úpravy jezů a roudnického mostu, avšak kvůli vpádu saských vojsk do Čech tyto práce neproběhly, jak měly, a stavby u řeky, včetně mlýna a pily, značně zchátraly. Staré jezy byly zbořeny teprve až v roce 1737. V roce 1738 byl zbořen i starý mlýn a na jeho místě byla připravena stavba nového objektu. Stavba byla zahájena slavnostním položením základního kamene 11. června 1738, kámen na stavbu byl dovážen od Brzánek, Přestavlk a Nelahozevsi. Stavba byla zadána polírovi Václavu Škodovi a vybudování mlýnského zařízení měl na starosti pražský mlynář Jakub Lískovec. Dotyční měli podle smlouvy vybudovat mlýn i s vodárnou během dvanácti neděl. Do konce roku 1738 byl mlýn pod střechou a bylo zahájeno mletí v prvním z budoucích celkem pěti mlýnských složení. Dokončovací práce pak probíhaly až do roku 1744. Mlýn dostal od vrchnosti do správy mlynář Jakub Lískovec.[3]

 
V roce 1762 získal mlýn do pronájmu Jan Kubík, který v následujícím roce mlýn koupil. V roce 1843 byla k mlýnu opět přistavěna pila. Majitelé mlýna se často střídali, posledním z nich byl mlynář Jan Václavík, který celý mlýn zrekonstruoval v roce 1862. V roce 1890 byly pila a mlýn prakticky zničeny v průběhu velké povodně. Budova poškozeného mlýna byla zbourána o dva roky později v roce 1892. Mezi roky 1906–1910 probíhala nedaleko od místa, kde stával původní barokní mlýn, výstavba nového mostu přes Labe. V téže době byla na základech barokního mlýna postavena kopie původní stavby, objekt pily však obnoven nebyl.[3] Budova čp. 297 je jako majetek České republiky ve správě státního podniku Povodí Labe.[5]


Historie mlýna obsahuje událost z období:

V městském urbáři se první zmínka o existenci panského mlýna na levém labském břehu objevuje v roce 1592.

Součástí mlýna byla zřejmě od samého počátku také pila, která se nacházela na ostrově na protějším břehu labského ramene.

Koncem 16. století mlýn zahrnoval dvě mlýnice, jednu s jedenácti a druhou se čtyřmi moučnými koly. Vnější podoba budovy mlýna ze 16. století se však nedochovala. Areál pily na ostrově tvořil domek pro pilaře a kůlna na prkna.

Povinnost mlít své obilí v roudnickém mlýně mělo v oněch dobách celkem 513 obyvatel z nejbližších vesnic a osad.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1738 byl zbořen i starý mlýn a na jeho místě byla připravena stavba nového objektu. Stavba byla zahájena slavnostním položením základního kamene 11. června 1738, kámen na stavbu byl dovážen od Brzánek, Přestavlk a Nelahozevsi. Stavba byla zadána polírovi Václavu Škodovi a vybudování mlýnského zařízení měl na starosti pražský mlynář Jakub Lískovec. Dotyční měli podle smlouvy vybudovat mlýn i s vodárnou během dvanácti neděl. Stavba započala 11. června 1738, kdy byl slavnostně položen základní kámen a do něj vloženy dvě stříbrné tabulky s latinskými a českými texty. Do konce roku 1738 byl mlýn pod střechou a bylo zahájeno mletí v prvním z budoucích celkem pěti mlýnských složení. Dokončovací práce pak probíhaly až do roku 1744. O tři roky později již mlýn čítal celkem pět mlecích složení a stavba zahrnovala též utužení jezů.

Mlýn dostal od vrchnosti do správy mlynář Jakub Lískovec.

Roku 1762 byl mlýn nejprve pronajat a o rok později prodán Janu Kubíkovi za 1500 zlatých a 250 zlatých roční renty. Postupem času Kubíkovi dědici obdrželi do správy i opět chátrající jezy. V roce 1843 byla přistavěna znovu nová pila.

 

Majitelé mlýna se často střídali, posledním z nich byl mlynář Jan Václavík, který celý mlýn zrekonstruoval v roce 1862.

V roce 1890 byly pila a mlýn prakticky zničeny v průběhu velké povodně.

Budova poškozeného mlýna byla zbourána o dva roky později v roce 1892.

Mezi roky 1906–1910  byla na základech barokního mlýna postavena kopie původní stavby, objekt pily však obnoven nebyl.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Lískovec
  • Kubík
  • Václavík

Historie mlýna také obsahuje:

1744 Jakub Lískovec

1763 Jan Kubík

1862 Jan Václavík

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      vrchnostenský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice bez obytné budovy
      • předbělohorské období do roku 1620
      • baroko do roku 1800
      zděná
      jednopatrový
      Jedná se o rozložitou zděnou patrovou stavbu na obdélném půdorysu s dvěma bohatě zdobenými volutovými štíty u užších stran a s dalšími dvěma menšími štíty na delších stranách budovy.[6] Fasády jsou vertikálně členěné ploše bosovanými pásy, horizontálně je plocha fasád rozdělena profilovanou hlavní římsou a podokenní a mezipatrovou pásovou římsou. Bohatá štuková výzdoba v pozdně barokním stylu je doplněná secesními prvky z počátku 20. století.[1] Střecha budovy je sedlová, krytá taškami. Sklepy pod budovou jsou klenuté, ostatní místnosti v domě mají stropy ploché.[6]
      • zdobený zděný štít
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • povodňová značka
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        • jez
        StavZaniklý
        Popis
        StavZaniklý
        Popis
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorIlona Trefná
        NázevDějiny roudnického mlýna
        Rok vydání2014
        Místo vydáníRoudnice
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roudnicenl.cz/samosprava/aktuality/958-dejiny-roudnickeho-mlyna.html
        Datum citace internetového zdroje21.12.2014
        AutorIlona Trefná
        NázevDějiny roudnického mlýna
        Rok vydání2014
        Místo vydáníRoudnice
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.roudnicenl.cz/samosprava/aktuality/958-dejiny-roudnickeho-mlyna.html
        Datum citace internetového zdroje21.12.2014
        AutorMiroslav Moravec
        NázevRoudnice nad Labem na starých pohlednicích
        Rok vydání2003
        Místo vydáníHostivice
        Další upřesněnífoto 94
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        Autorwikipedie
        NázevMlýn v Roudnici nad Labem
        Rok vydání02 2021
        Odkazhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Ml%C3%BDn_v_Roudnici_nad_Labem
        Datum citace internetového zdroje02 2021

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Vytvořeno

        21.12.2014 21:45 uživatelem PetrN

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 27.2.2017 21:41
        doxa (Jan Škoda) 18.2.2021 14:25