Uživatel

Hledat

| Zaregistrovat se

Ona je wittenberský mlýnský kámen,
který k mouce přidává písek.
(německé rčení)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
mlýn v Loučkách

mlýn v Loučkách

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

mlýn v Loučkách

Čp.

Bývalé čp.

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Sekerkovy Loučky

PSČ

511 01

Okres

Semily

Katastrální území

Sekerkovy Loučky

GPS

50° 34' 45.4'', 15° 12' 44.4''

Mapová značka

Mlýn bez funkčního vodního motoru

Stručný popis

Zajímavý soubor mlýnských budov od lidové roubené konstrukce, přes zděné štukovými pískovcovými kvádry po nejmladší a nejvyšší plně cihelnou výstavbu.
Obytná budova dnes slouží k rekreačním účelům.

Poloha vůči obci

Mlýn se nachází uvnitř zastavěného intravilánu obce.

Vodní tok

Stebenka

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

nepřístupný

Historie

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

14.5.1641 poprvé uveden v hamfeštním listu Jiříka Jeníka Zásadského

1843 letopočet na ostění dveří do mlýnice

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Poddanský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

7.4.1852 koupili František a Kateřina Vokřínkovi

1885 koupil Josef Drahoňovský (1864-1956) s manž. Františkou roz. Bartošovou

První republika (1919–1938)

1930 Josef Drahoňovský

Hospodářský typ mlýna

Námezdní

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Drahoňovský
Vokřínek

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

1852-1885 František Vokřínek

1885-1956 Josef Drahoňovský (RR)

Mlýn je vyobrazen na:

III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)

Císařský povinný otisk (1824–43)

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

dochován bez větších přestaveb

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

mlýnice a dům samostatné budovy

Stavební etapy

secesní
moderní 1920 – 1945

Dominantní stavební konstrukce

zděná

Podlažnost

vícepodlažní

Dispozice, slohové zařazení – popis

na ostění dveří do mlýnice letopočet 1843

Historické stavební prvky – exteriér

skládaný bedněný štít
pavlač, balkón
dveře
okno
epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
vyskladňovací otvor

Historické stavební prvky – interiér

Technologické vybavení

Stav mlýnské technologie

Stav mlýnské technologie – popis

Technologické vybavení

Žádná položka není vyplněna

Stopy po neexistující mlýnské technologii

1852: 2 složení, 1. na mletí, 2. na špicování a prosívání
1936 vodní kolo pohání mlýnské zařízení čistící a mlecí s příslušenstvím střídavě.

Doplňkové a další provozy

Zaniklý

pila

Doplňkové a další provozy – popis

Pila čp. 16 stávala na protějším břřehu, dnes je zde fotbalové hřiště.

Cesta vody ke mlýnu

stavidlo
náhon
akumulační nádržka

Popis cesty vody ke mlýnu

1852: Potok Stebenka ma pravém břehu. Jez ležatý, 4 sáhy dlouhý, dva sáhy široký. 1 střevíc hluboký. Z toho jezu vede beze všech stavidel můlýnská strouha od jezu až jke mlýnu. Náhon: 200 sáhů dlouhý, 12/2 sáhu široký, 1/2 - 1 sáh hloubky. Od mlýna vede do jalového potoka 7 sáhů dlouhá klenutá štola.
1936: Jez pevný, šikmý, s hradicí stěnou dřevěnou, 4 m délky má korunu v úrovni 100,00. Náhon odbočuje z levé strany potoka a v hrdle jest opatřen vpouštějícím otvorem 0,85 x 0,36 m se dnem v úrovni 99,10. Náhon jest otevřený. Pracovní stavítko uzavírá do potrubí průměr 40 cm, ktrerým voda vede se do žlabu na vodní kolo na svrchní vodu, korečkové. Práh stavítka 96,16 m. Přípustná hladina ve zdrži 96,77 m. Za přípustnou hladinu před mlýnem prohlašuje se se úroveň 96,77 za předpokjladu, že fix z roku 1934 má úroveň (kontrolní bod) 97,861 a stálý bod u jezu 100,00.
Dochován zbytek náhonu a betonový jez, nádrž zasypaná, na jejím místě stojí obecní vodárna.

Vodní motory

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Popis1928: 1 vodní kolo, spád 6,36 m, hltnost 0,082 m3/s, výkon 2,6 HP
1930: výkon 4,52 HP
1936: prům. 6,4 m, světlá šířka mezi věnci 0,54 m, radiální hloubka korečků 24 cm. Max. povolený průtok 74 l/s při spádu 7,22 m, výkonnost brutto 7,12 HP, výkonnost netto při spádu 6,88 m a užitečném efektu 0,65 4,41 HP.
1941 kolo nahrazeno Francisovou turbínou

Typvodní kolo na vrchní vodu

StavZaniklý

Typturbína Francisova

StavNezjištěn

VýrobceAkc. strojírna a slévárna UNION České Budějovice

Popisinstalována 1941
celkový spád 7400 mm při nejvýše napnuté vodní hladině, užitečný spád po průchodu česlicemi, potrubím a kolenem a s kolísáním hladin Hu - 7000 mm. Nejvyšší rychlost vody v kole rozváděcím 8,15 m/s, max. průtok 0,083 m3/s, max. výkon 6 HP.
Francisova regulační turbína má nejvyšší dělnost při otevření 3/4, kdy stupeň účinnosti jest nejvyšší, tj 0,80, což dá sílu 4,8 HP.