Chtěl by svůj mlýn líbat mezi větrem a vodou.
(německé rčení)

mlýn Herber

mlýn Herber
215/1
15
Mlynářská
Opava - Palhanec
747 73
Opava
Palhanec
49° 57' 44.3'', 17° 52' 23.3''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu a mele
První záznamy o existenci mlýna (dřevěného vodního) jsou ze dne 13. 3. 1362, kdy ho jeho majitel - opavský vévoda Mikuláš II. vnuk Přemysla Otakara II. - věnoval své dceři jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě.
Roku 1876 koupil mlýn Jan Herber. Rodina vlastnila mlýn do roku 1948 a až v roce 1992 se vrátil třem dcerám Bedřicha Herbera a založily společnost MLÝN HERBER spol. s r. o.
Opava
přístupný po domluvě

Historie mlýna obsahuje událost z období:

-13. 3. 1362 vévoda Mikuláš II. Opavský daruje mlýn dceři Anežce, jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě

-po smrti Anežka přešel plat na opavský klášter Klarisek, mlýn však zůstal v držení opavských Přemyslovců

v 16. stol. mlýn nazýván jaktařský (podle obce Jaktař) nebo mlýn pod Vejhovci /podle obce Vehovicem, dnes Wiechovice za řekou Opavou v Polsku)

-1580 mlýn vyhořel

-poč. 17. stol. mlýn obnoven mlynářem Paulem Heinem, po něm získává jméno i osada vzniklá v okolí mlýna - Palhanův mlýn - Pahanec (dnes část Opavy)

- ve stejném období německý název Schellenmühlepodle majitele mlýna Jana Šelendorfa z Hornspeku

- počátek 18. stol. - klášter sv. Kláry mlýn obnovuje (zanikl zřejmě ve třicetileté válce)

10. 9. 1701 - Leopold I. potvrzuje smlouvu z r. 1700 v níž svob. pán Poppen odstupuje klášteru klarisek v Opavě zpustlý jaktařský mlýn, zvaný Palhanec, který měli puštěn za roční činži hrabata z Oppersdorfu. (RR)

4. dubna 1705 prodán klášterem sv. panny Kláry z Opavy do dědičné držby Jiřímu Klimkovi (mlynáři v Chabičově), za 800 zlatých, (RR)

- 1712 vdova po Jiřím Klimkovi prodává mlýn Pankráci Suchánkovi

- 1723 v karolinském katastru se píše, že mlýn má dvě složení s jedním krupníkem

- 1746 majitelem Josef Suchánek, přistavěl třetí složení aolejnu

1759 - Spor opavských dominikánů s dědici po zemřelém palhaneckém mlynáři Muthwillovi o hypotéku 900 zlatých zajištěnou na činžovních polích Petra Kociána, krčmáře ve Vehovicích. (RR)

1836 dědici Karla Suchánka

- 9. 1. 1839 koupil mlýn Anton Springer

1866 majitel Antonín Springer v Palhanci, nájemce Jan Herber, mlýn měl 3 kamenná složení

-11.6.1876 -od Antonína Springera koupil mlýn za 65.000 zl. Jan Herber z Opavy, za něj mlýnské kameny nahrazeny válcovacími stolicemi

-1904 mlýnská kola nahrazena vodními turbinami, kapacita mlýna zvýšena na 320 q denně

1918 převzal syn Bedřich Herber

-1.1.1919 vzniká veřejná obchodní společnos  Válcový mlýn Herberová

-1920 ,vlastníkem mlýna Bedřich Herber

do mlýna dovedena železniční vlečka 3/4 km dlouhá ze stanice Vavrovice-cukrovar

- 1930  1 Francisova turbína o výkonu 61,94 kW, průtok vody  3000l/min., (viz Seznam a mapa vodních děl republiky Československé)

firma M. Herber, parní mlýny

1936 denní kapcita 6 vagonů (3 1/2 vagonu žita a 2 1/2 vagonu pšenice)

- 1937 instalována parní turbína

 

-mlýn se nenachází v Protektorátu, ale na území Sudet náležejících ke třetí říši, do výlučně českého podniku proto dosazen správce Ferdinand Wolter z Opavy

-31.1.1946 mlýn znárodněn, majitel, Bedřich Herber podává proti tomuto postupu stížnost a mlýn vede nadále jako soukromý podnik

-1948 -správou mlýna po únoru 1948 pověřenLadislav Bezubka, ředitelSlezských mlýnů, n. p. Krnov

-březen 1948, mlýn začleněn do Slezských mlýnů Krnov, n.p. jako závod Palhanec u Opavy

-1. 12. 1948 má závod 51 zaměstnanců

- 1960Slezské mlýny Krnov n. p., zrušeny, mlýn se stává součástí n.p. Mlýny a těstárny Pardubice

- 1.1.1987 součástí n. p. Severomaravské mlýny Olomouc

-1992 mlýn vrácen dědičkám, dcerám Bedřicha Herbera

-1994 rekonstrukce mlýna

 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Suchánek
  • Heine
  • Klimek
  • Springer
  • Herber
  • Muthwill

Historie mlýna také obsahuje:

1836 dědici Karla Suchánka

1930 M. Herber

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      průmyslový areál
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
              Žádná položka není vyplněna
              1936:
              samostatný plnoautoamtický mlýn režný, délka válců 10 m a domílací kámen
              samostatný plnoautoamtický mlýn pšeničný o 22 pasážích, délka válců 15 m a domílací kámen
                Typvodní kolo na vrchní vodu
                StavZaniklý
                Popis1866: 3 kola
                Typvodní kolo na vrchní vodu
                StavZaniklý
                Popis1866: 3 kola
                Typturbína Francisova
                StavNezjištěn
                Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 3,1 m3/s, spád 2,7 m, výkon 83,7 HP
                Typelektrický motor
                StavNezjištěn
                Popis1936 výkon 250 HP
                Typelektrický motor
                StavNezjištěn
                Popis1936 výkon 250 HP
                Typparní stroj, lokomobila
                StavZaniklý
                Popis
                Historické technologické prvky
                AutorPavel Solnický
                NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, 1.díl
                Rok vydání2007
                Místo vydáníPraha
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorPavel Solnický
                NázevVodní mlýny na Moravě a ve Slezsku, 1.díl
                Rok vydání2007
                Místo vydáníPraha
                Další upřesnění
                Odkaz
                Datum citace internetového zdroje
                AutorMlýn Herber
                NázevMlýn Herber, historie
                Rok vydání2012
                Místo vydání
                Další upřesnění
                Odkazhttp://www.mlynherber.cz/historie.php
                Datum citace internetového zdroje22.4.2015
                AutorÚstřední svaz obchodních mlýnů v republice Československé
                NázevČeskoslovenské mlynářství
                Rok vydání1936
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněnís. 254
                AutorMinisterstvo financí
                NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
                Rok vydání1932
                Místo vydáníPraha
                Další upřesněnísešit 17 (Opava), s. 17

                Místo uložení
                Název fondu
                Název archiválie
                Evidenční jednotka
                Inventární číslo, signatura
                Místo uložení
                Název fondu
                Název archiválie
                Evidenční jednotka
                Inventární číslo, signatura

                Základní obrázky

                Historické mapy

                Historické fotografie a pohlednice

                Současné fotografie - exteriér

                Současné fotografie - vodní dílo

                Současné fotografie - technologické vybavení

                Vytvořeno

                4.4.2015 23:56 uživatelem Aleš

                Majitel nemovitosti

                Není vyplněn

                Spoluautoři

                Uživatel Poslední změna
                Rudolf (Rudolf Šimek) 17.8.2020 09:43
                Radomír Roup (Radomír Roup) 1.1.2016 12:24
                dedeon 4.6.2015 11:16
                doxa (Jan Škoda) 30.7.2023 00:25