Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Pirochtův mlýn, (Čermákův, Třebenický). Ten byl obnoven podle vyrytého nápisu na větrném plechu roku 1771. Na Třebenickém mlýně byl mlynářem Matěj Čermák (*1720 v Ivančicích), jeho syn Pavel (*1764) později z Třebenického mlýna odešel do Jevišovic.
Na skice z r. 1825 je psán majitel Johann Marek.
Rod Pirochtův byl na mlýně již na konci 19. století.
Františka Serafína Šmardová/ 1849 – 1918/ se r.1872 vdává za Rudolfa Pyrochtu mlynáře v Třebenicích u Valče
(doplnil Petr Šmarda)
1875 - Jan Pyrochta, uveden u záznamu nem. dítěte jeho syna Františka (SOA Brno, Valeč 11056, sn. 155) (mGh)
První světová válka (1914–1918)
V r. 1930 byl majitel Josef Pirochta, mlýn a pila. Za první republiky mlýn pohánělo kolo na tzv. spodní vodu vysoké 3,5 metru, široké 70 cm a mlelo se na kamenném mlýnském složení.
Po 2. světové válce vybavil mlýn poslední mlynář Ota Pirochta válcovými stolicemi, loupačkou a Francisovou turbínou. Mlýn byl jako soukromý v provozu do padesátých let.
Mlýn byl bořen byl v roce 1970.
Zdroj: Budišovský zpravodaj, J. Mikulášek
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Střeška
- Čermák
- Marek
- Pirochta
- Pyrochta
Historie mlýna také obsahuje:
1825 Jan Marek
1875 Jan Pyrochta
1930 Josef Pyrochta
1939 - Otakar Pirochta
Střeškův mlýn je pod tímto názvem doložen v 17. století (občas chybně označován jako Střechův mlýn). V 18. století se již takto označený mlýn v matrice nevyskytuje, proto není známa jeho přesná poloha. Možná to souvisí s tím, že rod Střešků, jehož poslední mužský potomek se narodil roku 1699, vymřel. Jsou známy čtyři rodiny - Pavel Střeška s manželkou Magdalénou, Melichar Střeška s manželkou Rozinou, Samuel Střeška (též zvaný Kratochvíl) s manželkou Faustýnou a Martin Střeška s manželkou Justýnou. Podle zápisu z roku 1662 a i několika dalších je možné potvrdit, že se Střeškův mlýn nacházel u Třebenic. (Ondřej Skolar)
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
