Hlavní kolo pohání mlýn.
(francouzské přísloví)

mlýn Valcha, Podvalchovní, Hamr

mlýn Valcha, Podvalchovní, Hamr
83
Sukova třída
Pardubice
530 02
Pardubice
Pardubice
50° 2' 20.5'', 15° 46' 13.6''
Mlýniště bez mlýna
Mlýn s dlouhou historií, zrušený v roce 1910.
Chrudimka
volně přístupný

Obecná historie:

Založen r.1507 při Pernštejnské výstavbě „průmyslové“ oblasti na Městské řece, v místech před dnešními stadiony. Byla zde soukenická valcha a říkalo se Na Valše, proto podvalchovní. Již r.1507 jej koupil mlynář Petr za 100 kop. Pro řemeslníky a strážné na baště zde byl šenk. R.1586 mlýn s pilou a šlejfernou koupil Burjan Austopovec. Již za dva roky jej převzal Jan Šrámek. Poslední samostatným mlynářem byl Jan Cržek, po něm nazýván Cržkovský. Po jeho smrti r.1626 mlýn koupila obec. R.1631 vypálen a pak ještě několikrát. R.1638 si mlýn pronajal Mikuláš Knotek, který jej r.1646 obnovil, potom Václav Krása. Po r.1650 za mlynáře přijat Jan Čermák, r.1661 Josef Lytochleb. R.1764 obec mlýn prodala Janu Ditrichovi za 3000 zlatých. Vdova Kateřina Ditrichová jej za 3300 zlatých r.1778 prodala Františku Holubovi. Po něm zde byl mlynář Jaňura, pak Josef Jonák. Mlýn 2.5.1810 opět vyhořel, znovu postaven. Od r.1841 majitelem Jan Perner, otec Ing.Jana Pernera stavitele železnic, obnovil pilu, dodával dřevo pro železnici. R.1851 mlýn spojil s hamrem. Postoupil jej 31.3. svému synu Josefu Pernerovi za 28 568 zlatých. Potom mlýn držel Josef Šín, 1883-86 Václav Reich, od r.1886 František Reich, který jej r.1909 prodal bratřím Egonu a Karlu Winternitzovýcm, kteří je s městem směnili za pozemek Plodr na stavbu automatického mlýna. Město Podvalchovní mlýn r.1910 zrušilo

Zdroj: Jiří Paleček, doplnil jšk

Obecní zastupitelstvo města Pardubic sešlo se dne 4.května 1910. Na koupi mlýnů císařského a „Valchy“ pomýšlelo se již před mnoha léty, zejména r. 1904, kdy při zavádění elektrického osvětlení zamýšlelo se potřebnou elektřinu vyrobiti soustředěnými silami obou těchto mlýnů. Avšak seznalo se, že síla obou těchto mlýnů k tomu účelu nestačí. Teprve v r. 1908 provádění regulace Chrudimky přivedlo otázku koupě mlýnů znovu v život. Byla sestavena zvláštní komice ku podání návrhů o získání a využitkování vodní síly na Chrudimce. K účelům regulace zakoupila totiž obec tři mlýny mezimostecké, jak pak regulací byly zabrány, a zbyla z nich obci pouze nadnormální voda o síle asi 25 HP. Tato síla sama o sobě by stála za využitkování postavením vodního díla.

Proto bylo navrženo, aby byly koupeny mlýny císařský a „Valcha“ a aby síla těchto dvou mlýnů a síla zbylá po mlýnech mezimosteckých, dohromady asi 40 HP byla
využita vodním dílem při novém jezu v mezimostí. S tím ovšem souviselo jiné upravení dosavadního císařského kanálu, kterým po zrušení obou mlýnů voda protékati musila a proto bylo jeho zasypání navrženo. Při vodoprávní komisi v lednu 1909 a později konané zdvihl se proti zasypání císařského kanálu tuhý odpor od majitelů sousedních domů a také s jiných stran, aby zasypáním kanálu nebylo město zbaveno živé vody a ona část města svého starobylého rázu.

Také c.k. centrální komise ve Vídni do věci zasáhla a byl jí celý akt předložen. Práce regulační vyžadovaly však naléhavého vyřízení, a to při vznesených odporech bylo oddáleno a stalo se dokonce nejistým. Proto žádáno bylo vyřízení pouze ohledně díla vodního na jezu, dříve než dojde vyřízení ohledně zasypání kanálu. Obec
zabezpečila si od majitelů mlýna císařského a „Valchy“ tyto objekty pro případ, že by ku projektu došlo. Avšak oddalováním řízení vyřízení vodohosprávního stalo se, že majitel mlýna „Valchy“ nadále smlouvu prodloužiti nechtěl a nemohl, ježto mlýn nacházel se v exekuční dražbě. Obec však mlýn od něho hned definitivně koupiti
nemohla, poněvadž neměla jistoty, kdy vodoprávní řízení bude vydáno a bude-li obci příznivé. Mlýn „Valchu“ pak koupili bratři Winternitzové.

S těmi bylo navázáno hned jednání, aby získána byla možnost obci od nich mlýn koupiti a v tom směru ukázali oni jistou ochotu. Koupě mlýna „Valchy“ pp. Br. Winternitzy podnitila živou diskusi o celé otázce a uplatnil se názor, že bylo a jest nutno oba mlýny koupiti, bez ohledu na vodní dílo v mezimostí a na zasypání
kanálu, jen aby obec byl pánem vody ve městě, - Správa obce, uznajíc tento názor, usilovala o to, aby oba mlýny získala. Majitel císařského mlýna byl nadále ku prodeji ochoten. Majitelé „Valchy“ však odmítli mlýn prodati, poukazujíce na to, že jej koupili ku potřebě svého obchodu, a nechtějí na sebe uvaliti odium, že jej
koupili na spekulaci, aby na obci vydělali. Na to bylo jednání o různých alternativách. Obec chtěla koupiti mlýn císařský a přivésti naň kromě normální vody tok vody nadnormální a žádala jisté ústupky na majitelích „Valchy“ – obec chtěla vodu nadnormální přenechati oběma mlýnům a žádala na nich jisté výhody ku své potřebě – majitel mlýna císařského nabízel obci postoupiti vodu normální a spokojiti se vodou nadnormální – avšak všecky tyto alternativy nedošly uskutečnění, poněvadž se zájem obou stran srovnati nedal. Když veškeré jednání považovalo se za zmařené, v posledních dnech vyskytla se nová alternativa, aby majitelům „Valchy“ za tento
objekt mlýnský dán byl mlýnský objektv Plodru a císařský mlýn aby byl vykoupen. Tato alternativa na prvý pohled za nemožnou považována, po prozkoumání a výpočtu technické kanceláře uznána byla za schopnou provedení a přikročeno k její propracování. Svolána byla společná schůze odborů: stavebního, kanalizačního, pro veřejné práce, členů městské rady a dožádaných expertů, a v této alternativa tato byla důkladně probrána a uznána za proveditelnou, takže zvolena komise jedna, která by s br. Winternitzy prozatímní smlouvu uzavřela, a druhá komise, která by celou záležitost prozkoumala a městské radě návrh učinila. Obě tyto komise daly si záslužnou práci, takže celý projekt byl promýšlen, propočítán v nejkratší době a definitivní návrh předložen městské radě. Městská rada společně s finančním odborem schválila projekt se všemi důsledky a předložila jej zastupitelstvu k usnesení.
07.05.1910


Historie mlýna obsahuje událost z období:

založen r.1507 při Pernštejnské výstavbě „průmyslové“ oblasti na Městské řece, v místech před dnešními stadiony. Byla zde soukenická valcha a říkalo se Na Valše, proto podvalchovní.

Již r.1507 jej koupil mlynář Petr za 100 kop. Pro řemeslníky a strážné na baště zde byl šenk.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

1586 mlýn s pilou a šlejfernou koupil Burjan Austopovec.

Již za dva roky jej převzal Jan Šrámek.

Poslední samostatným mlynářem byl Jan Cržek, po něm nazýván Cržkovský.

Po jeho smrti r.1626 mlýn koupila obec.

Roku 1631 táhla saská vojska až k Litomyšli a nevyhnula se Pardubicím. Při jejich vpádu vyhořel mlýn Valcha.

znovu vyhořel 1639
Zdroj: Dr.Pavel Thein

1779 přistavěna valcha soukenická

1825 vyhořel hamr a již nebyl obnoven

Vrchním inženýrem dráhy, vedoucí z Olomouce do Prahy, byl ing. Jan PERNER. Narodil se 7. září 1815 v Bratčicích na Čáslavsku jako syn mlynáře. Byl přesvědčený vlastenec a působil v Průmyslové jednotě, kde připravoval založení průmyslové školy v Pardubicích. Tam žili jeho rodiče ve mlýně Valcha; mlýn stál v místech budovy dnešního Chemingu v Pernerově ulici. Pamětní deska ing. Jana Pernera byla osazena na rohu Pernerovy ulice v místech, kde stával mlýn Valcha.

9. září 1845 utrpěl ing. Jan Perner v jedoucím vlaku těžký úraz nárazem hlavy do sloupu brány při vjezdu do nádraží v Chocni. Po vystoupení v Pardubicích ztratil vědomí a byl přenesen sem, do mlýna rodičů. Druhého dne tady, i přes veškerou péči ihned přivolaného MUDr. Pichla, zemřel, bylo mu 30 let. 12. září mu byl odsud vypraven velkolepý vlastenecký pohřeb.
Zdroj http://www.parpedie.cz/

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Mlýn v r. 1888 vyhořel, v podezření ze zapálení byl mlynář Reich.

V souvislosti s regulací severního úseku Chrudimky probíhajícího v letech 1906–14 byl zasypán vodní příkop kolem historického centra a v roce 1910 byl
zrušen i mlýn Valcha. Zdroj Jan Řeháček, 21.05.2016

Události
  • Zánik mlynářské živnosti
  • Zánik budovy mlýna

Státní památkový úřad R.Č. v Praze vzal na vědomí usnesení městské rady pardubické ze dne 27. července 1921, kde městská rada uznávajíc výhody znovuzřízení kanálu, zařadí pro budoucí rok 1922 do rozpočtu náležitý obnos, potřebný pro obnovu kanálu. Obnova pernštýnského kanálu nese se za účelem jednak uspořádati ladně břehy, kudy bude voda budoucím kanálem protékati, jednak využitkovati vody kanálem protékající v místech, kde dříve stávala stará Valcha, mlýn s pilou …
Zdroj: Východočeský republikán 26.8.1921, článek z týdne 34 roku 1921

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Austopovec
  • Šrámek
  • Cržek
  • Knotek
  • Krása
  • Čermák
  • Lytochleb
  • Ditrich
  • Holub
  • Jaňura
  • Jonák
  • Perner
  • Šín
  • Reich
  • Winternitz

Historie mlýna také obsahuje:

1507 mlynář Petr

1586  Burjan Austopovec

1588 Jan Šrámek.

do 1626 Jan Cržek

1626-1764 obec Pardubice

nájemci:

1638, 1646 Mikuláš Knotek

Václav Krása

1650 Jan Čermák

1661 Josef Lytochleb.

majitelé:

1764 Jan Ditrich

vdova Kateřina Ditrichová

1778  František Holub

Jaňura

Josef Jonák

1841 Jan Perner

Josef Perner

Josef Šín

1883-86 Václav Reich

1886-1909 František Reich, 

1909-1910  bratři Egon a Karel Winternitzové (Sakař IV-285). 


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    08 2017
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • pila
            • hamr
            • valcha
              Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách VI.
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 43-44
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorJosef Klempera
              NázevVodní mlýny v Čechách VI.
              Rok vydání2003
              Místo vydáníPraha
              Další upřesněnís. 43-44
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              Autorkol.
              NázevParpedie
              Rok vydání
              Místo vydání
              Další upřesnění
              Odkazhttp://www.parpedie.cz/cti-zaznam.php?id=Podvalchovni_mlyn&rozc=v%9Ae
              Datum citace internetového zdroje10 2017
              AutorJopsef Hrstka - Jan ŘEháček
              NázevPardubické městské řeky, mlýny a mosty
              Rok vydání2015
              Místo vydáníPardubice
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Obrazy

              Historické fotografie a pohlednice

              Ostatní

              Vytvořeno

              23.8.2017 10:38 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Radomír Roup 30.5.2018 17:37
              meisl (Zdeněk Meisl) 24.8.2017 14:04
              doxa (Jan Škoda) 16.5.2019 10:50