Za švédských válek mlýn zřejmě nebyl v provozu. V r. 1650 zde působil Jakub Mazal. Po něm mlýn převzal r. 1672 Václav Busch (Bönisch). Nájem z mlýna zůstal ve výši 140 zl. až do r. 1607, od tohoto roku až do r. 1642 činil 200 zl., v r. 1630-1631 22 zl. V letech 1650-1656 dostávalo město ročně 150 zl., v letech 1658-1668 130 zl., mírný pokles na 97 zl., zřejmě v souvislosti s opravou mlýna, nastal v letech 1671-1673 a od r. 1676 do r. 1683 se výše nájemného pohybovala mezi 120-130 zl. V r. 1690 se zvýšila na 210 zl. a r. 1695 dosáhla 230 zl. První doklad o velikosti mlýna je z r. 1655. Tehdy měl mlýn šest složení, z toho 4 mouční a 2 na proso. Již v r. 1661 se však zmenšil jejich počet na pět - 4 mouční a 1 na proso a tento stav zůstal do r. 1826, kdy bylo vybudováno další šesté složení a mlýn měl tedy 5 moučních a jedno kašní složení. Příslušenství mlýna tvořil olejový lis, jenž se používal ještě v r. 1841. V letech 1686-1826 pracovala u mlýna také pila. V r. 1677 byla ve mlýně veměněna kola, hřídele a pod. v ceně 8 zl. 42 gr.
V 18. století se ve mlýně postupně vystřídali Kašpar Earl (1703), v témže roce Martin Horák, r. 1712 Blažej Kožený, v letech 1717-1741 Jan Přerovský. Po jeho smrti se vdova provdala za Antonína Müllera, jenž vedl mlýn do r. 1744. Dalším mlynářem se stal r. 1745 Jan Určický. V letech 1755-1764 zde byl mlynářem Josef Daržílek, pak Antonín Hofmann (1764-1770), Jiří Theimer (1770-1773), Jakub Hanáček z Velké Bystřice (1773-1775), Jan Schreüer ze Sobáčova (1775-1789), Alžběta Schreüerová (1789-1801).
V 18. století mlýn pracoval bez větších problémů a výše nájmu se stále zvyšovala. V r. 1701 činila 260 zl., v letech 1717-1725 291 zl., pak dlouho kolísala mezi 370-389 zl., v letech 1735-1738 klesla na 190 zl., r. 1741 činila 381 zl., r. 1743 401 zl. a v letech 1744-1802 422 zl. Od r. 1816 se zřízením dalšího složení ještě zvýšila na 472 zl. V r. 1755 měl mlýn hodnotu 1000 zl., r. 1764 3200 zl., r. 1773 3000 zl., r. 1775 3500 zl. Důležitou součástí mlýna byla i pila, která majiteli přinášela slušný zisk. Za uřezání fošny 0,5-7 coulů široké se platilo 1 korunu, kopa desek stála 24 kr., kopa latěk 14 kr. apod. Tyto poplatky byly v r. 1795 zvýšeny v průměru o 2 kr.
V r. 1801 přenechala Alžběta Schreüerová mlýn svému prvorozenému synovi Antonínu Güntherovi. Po rozšíření mlýna v r. 1814 o jedno složení získala mlýn r. 1826 žena Antonína Günthera Josefa a mlýn měl hodnotu 10.000 zl. konv. měny. Měl čp. 15 a Josefa ho r. 1838 přenechala svému muži Antonínu Güntherovi v hodnotě 11.500 zl.
