Historie
Obecná historie:
Na řece Bystřici, někde v prostoru dnešní Bystrovanské ulice, kde se původně tok řeky dělil do dvou ramen, z nichž jedno tvořilo mlýnský náhon, se v minulosti nacházely tři obilní mlýny. Jejich přesné místopisné určení je značně obtížné, protože se z nich nic nedochovalo a nejsou (vzhledem ke svému brzkému zániku) zakresleny na žádném z dochovaných mladších plánů. Také nedostatek pramenů - o literatuře ani nemluvě - téměř vylučuje jejich přesné situování. Víme však zcela jistě, že se všechny tři nacházely na jednom mlýnském náhonu mezi dvory Bělidly (Plejch, Blejch, Plaich) a Hodolany (Hodinan) a to již r. 1383, kdy jeden z těchto mlýnů ležel mezi dvěma dalšími mlýny. První zmínku o dvou z těchto mlýnů však máme již z r. 1304, přičemž jeden z nich je situován na Bělidla a druhý k mostu přes řeku Bystřici. Zdá se však, že termín "Bielidlo" ve skutečnosti představuje řeku Bystřici, v pramenech poprvé připomínanou již r. 1215, což potvrzuje listina z r. 1271 a že tedy oba mlýny ležely na Bystřici. Také Hodolany již v této době existovaly (jako dvůr) - první zmínka z r. 1228 je sice falsum, ale zpráva z r. 1275 existenci tohoto dvora jasně prokazuje. Vesnice Bělidla vznikla daleko později ze dvora, běžně označovaného jako Šenkovství markrabské, kterýžto název se v pramenech objevuje poprvé k r. 1404.
Několik základních údajů o II. mlýnu zvaném "Součkovský".
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Z půhonu z r. 1516, ve kterém Pavel, opat kláštera Hradisko pohání město Olomouc ze zvýšení splavu pod Bystrovany, čímž Bartoň, mlynář klášterní "kterýž jest u sv. Ondřeje" byl značně poškozen, jasně vyplývá, že se v tomto roce nacházel na Bystřici v blízkosti špitálu sv. Ondřeje další mlýn, patřící klášteru Hradisko. Tento půhon se v podstatě opakuje k r. 1518, ovšem navíc je zde zmínka, která nám značně pomáhá při stanovení polohy a počtu jednotlivých mlýnů na Bystřici. Říká se zde doslova: "...voda tím tokem starým svobodně šla na tři mlýny kdež mezi těmi mlýny jeden mlýn ku klášteru a konventu našemu u sv. Ondřeje přísluší". V r. 1524 máme bez bližšího určení doloženého mlynáře Součka (Sauczek).
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Dva půhony z r. 1535 a r. 1538 hovoří o mlynáři Janovi, který utrpěl škodu tím, že město opět zvýšilo práh na řece Bystřici pod vesnicí Bystrovany, aby mělo dostatek vody na svých rybnících a mlýně v Holici. Vzhledem k tomu, že další prameny pak běžně hovoří o tzv. mlýně Součkovském a že r. 1547 se na tomto mlýně připomíná mlynářka Marta Součková, musel být zmíněný mlynář její manžel Jan Souček. V r. 1547 tedy tento mlýn stále držel klášter Hradisko, jenž prostřednictvím tehdejšího opata Martina nevycházel ze sporů s olomouckou městskou radou, týkajících se vodních poměrů na řece Bystřici. Dělo se tak až do r. 1554, kdy smlouvou ze 4. října postoupil opat Beneš "mlýn řečený Součkovský na vodě Bystřický na gruntech klášterních jenž slove na Plejchu" s nejrůznějším příslušenstvím trvale městu Olomouci, pochopitelně za určité protihodnoty - rolníky v několika vsích, roční plat mlynáře hejčínského atd. Jednalo se o taktický ústupek klaštera Hradisko, který věděl, že spory s městem v této oblasti nemůže úspěšně dovést do konce a proto mlýn raději výhodně směnilo. Ani město si však mlýn nehodlalo ponechat a ještě téhož roku ho se ziskem prodalo Janu Kučerovi za 2500 zl. I v tomto případě je pro nás důležitý text zápisu upřesňující polohu mlýna ve vztahu ke mlýnu I. (v Trávníku) a zároveň vylučující možnou totožnost obou mlýnů pouhým srovnáním jejich majitelů. Zápis také potvrzuje, že Šenkovství bylo opravdu přímým předchůdcem později vzniklé vesničky Bělidlo, v jejíž těsné blízkosti poblíž řeky Bystřice se nacházel i špitál sv. Ondřeje. Hovoří se zde o prodeji mlýna dříve patřícího Martě Součkové, který ona koupila od Beneše, opata kláštera Hradisko, tedy o mlýně, ležícím na Plaichu neboli na Šenkovství. Jan Kučera a po jeho smrti i jeho žena spláceli prodejní cenu až do r. 1574, kdy také jakékoliv zápisy o další existenci mlýna mizí.
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: