Pařezovský mlýn, Pařezovská papírna

Na I. vojenském mapování – josefském ( 1764-1768 a 1780-1783 ) jako Pappier M. Na II. vojenském mapování – Františkově  ( 1836-1852 ) jako Kotenschlosser PM. Otisk stabilního katastru 1838 – rozlehlá členitá nespalná budova, v areálu dalších 9 budov včetně cihelny, majitelem Franz Firtsch.

V roce 1869 je zde k pobytu přihlášeno 44 lidí.

V roce 1872 koupil papírnu sklářský podnikatel Emanuel Popper ( *1826 Rešohlavy okres Hořovice  ) a přebudoval ji na leštírnu skla. Provoz byl poháněn vodou z náhonu, který začínal u Červeného mlýna a směřoval k rybníku u Podhamří, kde stála ještě stoupa na drcení křemene. Zde byl náhon ještě posílen vodou z Mlýnského potoka, který v těchto místech náhon přetínal. Před šlejfem byl náhon rozšířen v asi 200 m dlouhý rybník. V roce 1873 byl u šlejfu zasazen vodní cejch. Na III. vojenském mapování - Františko-josefském ( 1877-1880 )jako Pp.M.

1880 a 1890 – stále leštírna a brousírna skla majitele Emanuela Poppera.

1900 – majitelem je Josef Popper ze statku Rejkovice, objekt má v nájmu brusičský mistr Josef Landkammer z Mnichova. Později byl objekt využíván jako mlýn. Všeobecně se mu říkalo Pařezovský mlýn nebo Pařezovská papírna.

Seznam vodních děl republiky Československé v roce 1930: Trhanovský potok - Starý Postřekov 112 – Družstvo -  elektrárna a mlýn – 1 turbína Francis – 0,300 – 5 -15. Ke konci roku 1936 uváděn stále jako družstevní mlýn.

Ve 2.světové válce zde byla zřízena malá vodní elektrárna. Mlelo se zde ještě po válce.

V 50.letech budovu dostali družstevníci z Nového Kramolína, později přešla na klenečské družstvo.

Od 90. let 20. století byla rozlehlá budova volně přístupná. Od roku 2000 byl objekt postupně ničen a rozebírán. V letech 2005-2006 došlo k definitivní demolici.