Historie
Obecná historie:
Loucký mlýn /1843/ - vrchnostenský mlýn o 2 složeních s jedním dělníkem semlel ročně 750 měřic žita a 50 měřic pšenice. V roce 1880 je podle pramenů uváděn ještě
jako mlýn, ale v roce 1911 už o něm není zmínka. V místech, kde stával, je možno vidět zbytek hráze od krypty proti proudu.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Koberův mlýn byl malý venkovský mlýn pod rybníkem, napájeným z říčky Želetavka, v jejímž ohybu se nacházel.
Tento mlýn je na I. vojenském mapování uveden jak Wobra M., buď jde o zkomolené jméno Kobera, nebo je to místní označení Wobora. V každém případě prý své jméno dostal po původních a jediných majitelích, jejichž rod tam hospodařil bezmála 300 let.
Mlýn je i na II. vojenském mapování a na císařském povinném otisku z roku 1824, kde má v katastru obce Louka číslo stavebního pozemku 1.
1824 Jan Bauer
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Mlýn je jako Koberův označen i na III. vojenském mapování.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V současné době rybník nad bývalým mlýnem neexistuje, byl neznámo kdy vysušen. Objekt čp. 30, st. p. č. 1 je v katastru nemovitostí veden jako objekt k bydlení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
