Bezděkovský mlýn

 r. 1759 Tomáš Bezděkovský /nar. 1705 na Bítovském mlýně a přišel z mlýna v Kácově, kde mlel v letech 1739 - 1759. Předtím mlel na Rožkovksém mlýně u Pelhřimova/ vystavěl starý mlýn a žádá vrchnost, aby na něm mohl zůstat, neboť se na mlýnu  výstavbou zadlužil a mlýn měl být vydražen. Patří k němu ještě olejna a pila.

r. 1760 sepsána smlouva, kdy Tomáš Bezděkovský postupuje synovi Františkovi nestorovi (*1741) mlýn, olejnu a dvojí kola mlýnská

r. ??? předal František mlýn synovi Františkovi (*1769)

r. ??? předal František mlýn synovi Franzovi (*1798)

r.1815 byl mlýn vyvázán vyvazovací tabulkou a povinností bylo odvádět pelhřimovskému statku  40 korců žita, 4 korce ječmene a 30 žejdlíků oleje proti povinnosti pelhřimovských - dodat šindel, železo, plech a dříví na vodní kolo a spravování vantroků a čištění kanálů

1829 František Bezděkovský

Podstatný význam pro panství měl také Velký Rohozenský rybník, který byl při koupi rohozenské rychty v roce 1572 odhadnut na cenu 500 kop českých grošů a roku 1625, kdy do něj bylo nasazeno 40 kop kaprů, byl zmiňován jako největší rybník na panství.

r. 1865 předal mlýn Franz (*1798) synovi Josefovi (*1839), který zůstává na dolním mlýně

r. 1872 spolek mlynářský prohlašuje Josefa Bezděkovského (*1839) za mistra mlynářského

 16.8.1875  byl tento rybník prodán Josefu Bezděkovskému, mlynáři v Rohozné čp. 36 - vyvazovací řízení bylo za 7500 zlatých splatit do 1.11.1875, později upraveno na 8 000 zlatých splatných do 20 let.

r. 1877 na podzim Josef (*1839) nechal vysušit rybník na parcele č. 2113/2 a č.2045. Vysušením rybníka získaná plocha cca 25 ha luční plochy slibovala vyšší výtěžek než právě upadající hospodářství rybniční. Možnost výhodného prodeje sena pro koně pelhřimovského vojska. V té době měl rybník rozlohu cca 32 ha. Kdy byl Velký Rohozenský rybník vybudován dosud není známo.

 Někdy před rokem 1878 koupil horní mlýn ( bývalá papírna) František (*1832), bratr Josefa (*1839), který se svým bratrem vedl soudní spor ohledně mlýnské strouhy zbudované v místě vysušeného rybníka. Horní mlýn r. 1928 vyhořel a pro nedostatek financí již nebyl zprovozněn.

r. 1916 se začalo s přestavboupůvodního  mlýna do nynější podoby.

Byl to nejmodernější mlýn v pelhřimovském okrese.

Prvním zvoleným starostou po vzniku samostatného Československého státu byl mlynář Josef Bezděkovský (čp. 36), který byl rovněž starostou obce v předešlém volebním období a to v posledním období za existence Rakouska – Uherska. Jaká byla politická příslušnost tohoto starosty, bohužel jisté není, jelikož k prvním komunálním volbám z roku 1919 s nedochoval dostatek materiálů. V seznamu zvoleného zastupitelstva z voleb v roce 1923 je však uveden jako zástupce Československé strany lidové a bylo by dosti nepravděpodobné, kdyby změnil svou politickou orientaci.

1930 František Bezděkovský

1931-33 - Dle komunikace s Mlynářským ústředím (listopad 1939) vykázal mlýn v těchto letech následující semelky přenice: 125,51 q (1931), 95,88 q (1932), 178,63 q (1933). V případě žita byly semelky tyto: 647,48 q (1931), 559,20 q (1932), 866 q (1933).  

1935-36 - Dle komunikace s Mlynářským ústředím (listopad 1939) vykázal mlýn v tomto roce následující semelky přenice a žita: 320 q (pšenice) 999,50 q (žito). Hrubý příjem živnosti Bezděkovských v roce 1935 činil 11 tisíc Kčs.  

1936-7 - Dle komunikace s Mlynářským ústředím (listopad 1939) vykázal mlýn v tomto čase následující celkový semelek: 1 393, 50 q. Dle dotazníku "mlýn překročil přípustné množství protože v letech 1931-33 měl špatné mlýnské zařízení, teprve v roce 1935 mlýnské zařízení opravoval a tím se zvětšil i semelek".   

1939 - Dle hlášení Mlynářskému ústředí  byl roční semelek na mlýně v období srpen 1938 - červenec 1039 následující:  87 064 kg pšenice, 181  909 kg žita, 4 550 kg ječmene, 2 647 kg směsi. 

1943 - Dle korespondence s Mlynářským ústředím byla výrobní schopnost mlýna v tomto čase 1 440 kg pšenice a žita denně (cca 450 000 kg ročně).  Dále z ní vyplývá, že samozásobitelské dávky mlýna pro obce Rohozná a Řeženčice činily tehdy ročně dohromady 121 200 kg.  

Podáním ze dne 3. ledna 1948 požádal Josef Bezděkovský, majitel mlýna v Rohozné, čp. 36, o vodoprávní schválení projektu na provedení obnovy rybníka v Rohozné. Zaplavená plocha při stálem vzdutí měla obnášeti 25,8360 ha.

31.1.1948 byl projekt schválen, ale výstavba rybníka se už z politických důvodů nekonala.

Před tímto únorem však stačili doplatit dluh na modernizaci mlýna.

1962 - Ukončen provoz mlýna.

Ze vzpomínky poslední mlynářky Věry Bezděkovské:

Když nastalo stěhování kulaků, mezi nimiž jsme byli počítáni i my Věra a Josef Bezděkovských, přišel nám oznámit předseda JZD pan Josef Rod z č. 27, že nás má odvézt auto na státní statek "Peklo" za Pelhřimovem. My jsme se s manželem skoro rozplakali tou zprávou. Když nás viděl po těchto slovech úplně zdrcené, řekl nám, že se pokusí to oddálit. Druhý den se s panem Josefem Bartoškou č. 152 rozjeli do Pelhřimova na pracovní úřad oznámit, že mlynáře Josefa Bezděkovského stěhovat nemohou, protože má na půdě sklad 6 vagonů žita a rozemleto 80 q pšenice a tudíž by zůstali mleči, co zde měli obilí na semletí bez mouky pšeničné a chleba. Vrátili se s radostí, kterou předali i na nás, že dokud se obilí nesemele, tedy ve mlýně zůstaneme. Uteko 6 neděl a stěhování se přerušilo a my jsme s manželem zůstali ve mlýně dále. Později jsme ještě nějakou chvilku šrotovali obilí pro JZD. Pak mlýn zavřeli a vrátili zpět, poněvadž se manžel rozstonal a mlynáře žádného nesehnali. Tedy můžeme děkovat těmto dvěma pánům Rodovi a Bartoškovi, že se o nás tak pěkně přátelsky postarali.

Po smrti posledního mlynáře Josefa Bezděkovského zůstala na mlýně jeho nejmladší dcera Věra Bezděkovská, provdána Štěchová.

Věra a Zdeněk Štěchovi se na prosbu bývalé mlynářky Věry Bezděkovské domohli vrácení pozemků, které patřily ke mlýnu, v restitucích v roce 1992 a začali na nich hospodařit. V té době byl zájem o znovuotevření mlýna a mletí. Zdeněk Štěcha si dokonce udělal i mlynářský kurz. Nakonec se mlýn neotevřel. Důvodem bylo otevření jiného mlýna v okolí. Mlýn tedy zůstal zavřený, ale vybavený všemi stroji. 

V roce 1999, kdy zemřel Zdeněk Štěcha ve věku 47 let, se o hospodaření začali postupně starat nejstarší dcera Věra a její budoucí manžel Petr Řezníček. V současnosti Řezníčkovi mlýn stále obývají, hospodaří na 220 ha zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství. Pěstují luskovinoobilné a jetelotravní  směsky, obilí, pelušku, brambory. Chovají masný skot plemene Aberdeen Angus a ovce plemene Suffolk a mají v plánu mlýn otevřít pro veřejnost.