Mlýn mele všechny druhy obilí.
(dánské přísloví)

Pernerův, Podměstský, Janovský mlýn

Pernerův, Podměstský, Janovský mlýn
137
Pivovarská
Týnec nad Labem
281 26
Kolín
Týnec nad Labem
50° 2' 18.1'', 15° 21' 23.1''
Mlýn bez vodního motoru, který mele
Velký opravený mlýn stojí na pravém břehu Labe. Mlýn byl v restituci vrácen potomkům mlynářské rodiny Pernerů, kteří obnovili provoz mlýna. V roce 2005 mlýn prodali společnosti Český mlynář, s.r.o., která mlýn provozuje dodnes.
Na okraji města na pravém břehu Labe
Labe
nepřístupný

Obecná historie:

O mlýnech v Týnci nad Labem se píše již roku 1306, kdy zdejší pán Jaroslav z Choltic povoluje jakémusi Hodkovi zřídit mlýn o dvou kolech. V roce 1574 se u královské komory ucházel o týnecké mlýny Jan Libenický z Vrchovišť; Pražský purkrabí sice souhlasil, ale pardubický hejtman Jiřík Adlspach z Damstorfu roku 1578 píše komoře Království českého, aby nedávala souhlas k prodeji i druhého mlýna Janu Libenickému. O jakých mlýnech přesně se píše a který z nich byl Podměstský, již nelze určit.

V roce 1602 však byl Podměstský mlýn již prokazatelně majetkem města Týnec, neboť měl obecního nájemce, jímž byl mlynář Václav Jirásek. V roce 1615 musel být mlýn po velké povodni opraven, podstatně nákladnější však byla oprava již velice zchátralého mlýna za nájemního mlynáře Franze Veselého, dokončená 2. července 1692. Dne 28. února 1723 za nájemce mlynáře Jana Koudelky mlýn vyhořel, uvažovalo se tehdy i o úmyslném zapálení. Záhy však byl ještě téhož roku mlýn opraven, provedl ji tesař Ondřej Furt ze Zbraslavic. Podle dochovaného popisu byl mlýn v této době stále ještě dřevěný. Dne 16. srpna 1764 si Podměstský mlýn pronajal Václav Krátký, od roku 1777 jej měl na dva roky v nájmu Jakub Valzek z Opočna a v roce 1779 koupil od města mlýn Jan Klicpera, který k němu v roce 1783 přistavěl pilu. Později mlýn patřil Barboře Lindrové, od které ho v roce 1831 odkoupil František Kříž a po něm Vojtěch Janovský. V listopadu 1877 mlýn do základu vyhořel a protože jeho majitelé Vojtěch Janovský a jeho syn Jan neměli na opravu dost peněz, odkoupila spáleniště banka. Dne 31. 5. 1878 spáleniště s pozemky pak koupil v dražbě Ferdinand Perner a mlýn opravil a uvedl znovu do chodu. Stavbu provedl pražský stavitel Blecha. V roce 1910 pověřili majitelé přístavbou obilného skladiště stavitele Sklenáře z Kolína a v roce 1911 byl mlýn vybaven novými stroji. Poté, co Ferdinand Perner v roce 1914 zemřel, převzala chod mlýna jeho manželka Anna Pernerová, babička Pavla Hlouška, kterému byl mlýn po prarodičích v restituci vrácen roku 1991. Ten pak se svou sestrou Zdenkou Zámišovou vedl podnik až do roku 2005, kdy mlýn prodal, dnes ho provozuje společnost Český mlynář s.r.o. Dodnes se zde vyrábí výběrové druhy mouky, zejména vynikající hrubá mouka na výrobu knedlíků a těstovin, dětská a hrubá krupice, ale i krmiva ke krmení hospodářských zvířat nebo k výrobě granulí.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýnech v Týnci nad Labem pochází z roku 1306, kdy zdejší pán Jaroslav z Choltic, "dává oba břehy pod městečkem Týncem L. Hodkovi dědičně pro výsadní zařízení mlýnské o 2 kolech, aby za to platil 1/2 hřivny z kola ročně, načež je vůbec vybavuje z pravomoci konšelské".

1339 král Jan opatovi kláštera sedleckého opět povoluje, aby "zřizoval si mlýny z té i oné strany řeky, co zřídí, buď osvobozeno veškeré berně" ... "aby přestaly násilnosti, jež se Horníkům a kupcům dály, když chtěli nad Týncem Labe přebroditi."

Není však ze zmínky jasné, o které mlýny se jednalo.

1574 Jan Libenický z Vrchovišť a na Libenicích se u královské komory ucházel o mlýny, mj. i Podměstský, pražský purkrabí sice souhlasil, ale hejtman na Pardubicích Jiřík Adlspach z Damstorfu 1578 komoře Království českého píše, že "k tomu, aby pan Libenický koupil i druhý mlýn, by souhlas neměl býti dán". (Týnečtí se báli zvýšení poplatku za mletí.)

17.8.1580  rozhodnutím císaře Rudolfa byl Libenickému dán souhlas ke koupi za 500 tolarů.

Týnečtí měli úmluvu s někdejším majitelem Janem Kautzkým, že kdyby mu mlýn k prodeji přišel, že jej obci týnecké prodá. 

1588 "... Takto mlynářové tejnečtí kdo co při stavbě dělati a opravovati má, v sobotu po památce Pána J. Krista na nebesa vstoupení, na zámku v Pardubicích jsou porovnáni..."

r. 1602 - mlýn majetkem města, nájemcem byl mlynář Václav Jirásek, to byl ovšem člověk, který "Týneckým k nevoli, pojezdům a škodám příčinu svým nepravdivým a jich na poctivosti se dotýkajícím mluvením dal. Za ty škody a outraty má jim v sobotu po Družebné neděli léta toho 1602 při zapsání této smlouvy 6 kop grošů českých složiti a k tomu povinen bude toho dne v šatlavě pardubské se postaviti a tím vězením za dva dni a noci vytrestán pro svou nešlechetnost býti".

(celý text dole v příloze)

r. 1615 - oprava mlýna po velké povodni, náklady 6 kop 38 gr., více však dáno od spravování slupi po veliké povodni pokažené

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1651 Soupis poddaných podle víry: soused mlynář Václav Vlášek (35 let), manželka Marjána (27), oba katolíci.

Ve městě uveden ještě třetí mlynář (již ale ne soused) Jan Kabelka (36) s manželkou Kateřinou (28) a dcerou Alžbětou (12) a tři mlynáři podruzi - Jan Benda (24) s manželkou Juditou (28), Petr Šusterka (26) s manželkou Dorotou (28) a Václav Relyk (28) s manželkou Dorotou (22), všichni uvedení jsou katolíci.

 

2.7.1692 - dokončena nákladná oprava zchátralého mlýna za nájemce Franze Veselého, stála 138 kop 3 groše a 3 denáry (viz příloha dole)

28.2.1723 - za nájemce Jana Koudelky mlýn vyhořel, podezření z úmyslného zapálení mlýna "...ze stupníka oheň vyšel, zdaližby skrze neopatrnost mlynáře nájemního toho času Jana Koudelky, aneb skrze zlost lidskou se státi mělo, dokonale věděti se nemůže."

Mlýn opraven za 10 dnů tesařem Ondřejem Furtem ze Zbraslavic, mlýn byl dřevěný "...při kterémžto mlýně 7 kolů beraniti a 2 podvály na ty koly dosaditi, 7 sloupů vázaných k vodě, na kterých trámy ležeti budou. Vrch 5 vikýřův v něm, celý šindelem pobitý, s jednou lomenicí, futer 7 dubových, schody jedny nahoru a podrošt sloup velký dutý a druhý malý u zdi čtyřhranný, za kteroužto práci svou často psaný Ondřej Furt od poctivé obce de contractu tohoto učiněného 80 zl. a jeden sud piva dostati má." (viz příloha dole)

1.7.1732 za Jana Koudelky ještě úprava mlýna v nové hranici vodní (povinnost nájemce)

V roce 1764 dne 16. augusta pronajal sobě Václav Krátký, soused městečka Tejnice nad Labem mlýn s paterým složením o 9 stoupách a jednou jahelkou na tři  léta pořád sběhlý, ročně za 720 zl. rýn.

V r. 1777 najmul mlýn obecní Jakub Valzek, soused opočenský.

V r. 1779 přihlásil se k zakoupení mlýna obecního pan Jan Klicpera: „9. maii 1779 pan Jan Klicpera na své zakoupené mlýna obecního tejneckýho složil peněz 300 zl. rýn., na které kvitanci obdržel a ve 14 dnech složiti přislíbil 200 zl. rýn. i taky dne 8. iunii 1779 náležitě složil.

(Obec mlýn prodala, aby získala prostředky na stavbu nové radnice, jelikož stará byla úplně sešlá.)

8. dubna 1783 Jan Klicpera žádá o povolení přistavět pilu

Dne 7. julii 1786 mlynář Jan Klicpera v neplacení nájmu (asi z pily) velmi napomínám byl až i ten den arestem stižen býti měl

r. 1831 - od Barbory Lindrové mlýn koupil František Kříž a po něm Vojtěch Janovský

1839 Vojtěch Janovský

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1.11.1876 o 5. hodině ranní mlýn do základů vyhořel, Vojtěch a jeho syn Jan Janovští prodali mlýn bance. (Vojtěch Janovský měl tou dobou na 50.000 zl. knihovně založených dluhů, mladý Janovský se prý po návratu z Prahy při spatření spáleniště pomátl.)

31.5.1878 - spáleniště s 16 jitry pozemků koupil od banky v dražbě za 39.035 zl. Ferdinand Perner, mlýn opravil a uvedl do chodu. (Koupě prý byla zprostředkována přes Pernerova švagra Broma, který byl v bance zaměstnán, celý obchod měl být Pernerovou spekulací.) Stavbu provedl pražský stavitel Blecha.

r. 1910 - přístavba obilného skladiště, provedl stavitel Sklenář z Kolína

r. 1911 - mlýn vybaven novými stroji

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

r. 1914 - zemřel Ferdinand Perner, mlýn převzala jeho manželka Anna.

Bylo mu 74 let. (RR)

r. 1930 - majitelkou mlýna byla Anna Pernerová

 

do 1.5.1982 do 31.5.1992 byl vedoucím mlýna Josef Dolenský. Mlýn předával v plném chodu panu Hlouškovi, v té době měl okolo 60 zaměstnanců a měsíční semelek činil 2000 tun. (kw)

1990 - 2005 - Pavel Hlouška  a Zdenka Zámišová - vnuci Anny Pernerové, kteří vedli mlýn,

od r. 2005 - mlýn v majetku firmy Český mlynář, s.r.o.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Jirásek
  • Koudelka
  • Krátký
  • Valzek
  • Klicpera
  • Kříž
  • Janovský
  • Perner
  • Veselý
  • Vlášek

Historie mlýna také obsahuje:

1602 - město, nájemce Václav Jirásek

1651 Václav Vlášek

1692 František Veselý

1723-1732 - Jan Koudelka

1764 -  Václav Krátký

1777-1779 -  Jakub Valzek z Opočna

1779 -  Jan Klicpera

-1831 Barbora Lindrová

1831-  František Kříž 

1839 Vojtěch Janovský

Jan Janovský

1877 - banka

1878 -  Ferdinand Perner

1914, 1930, 1939 - Anna Pernerová

1990 - 2005  - Pavel Houška, Zdeňka Zámišová

po 2005 - Český mlynář, s.r.o.


Zobrazit více

Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    01 2014
      městský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice bez obytné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      • 1945 – současnost
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýnice i přistavěné silo jsou třípatrové, ale o různé výšce

      Štít a celý mlýn s plastickou omítkou, na štítě jméno zakladatele a letopočet\n

      r. 1692 - nákladná oprava zchátralého mlýna


      r. 1911 - mlýn vybaven novými stroji

      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • existující umělecké složení
        Žádná položka není vyplněna
        1764: o 5 složeních, 9 stoupách a jedné jahelce
        Zaniklý
        • pila
        • stoupa
        • krupník
        1764: 9 stup a jahelka
        1783 zřízena pila:
        Slavný vrchnořiditelský ouřad JMC král. panství Pardubic. Nížepsaný poslušně žádá o povolení, by při jeho v městečku Labský Tejnici zakoupeném obecním mlejně pilu k řezání prken postaviti mohl a uvádí k tomu následující pohnutlivé příčiny.
        1) že taková pila k obecnímu dobrému a pohodlnosti slouží a v okolí tohoto sousedstva se nenachází, to samo od sebe známo jest.
        2) dle spolu k spatření přiloženého obrysu s vejvodným všech okolostojičností popsání sub sig. 1 s postavením té pily ze šraňků, témuž mlejnu vyměřených se nevystoupí a nadjmenovaná důkazlivá pohodlnost jak pro domácích tak jinších obecné dobré užitečné způsobena bude a jakože
        3) již od strany opatrné rady téhož cís. král. komor. městečka Labský Tejnice v této důležitosti prosebné představení k slav. cís. král. vrchnořiditel. úřadu zanešeno jest: tak taky žádost skládající z povážení naduvedených příčin v svém předsevzetí to vyhledávající milost. povolení obdržeti se pokorně těší a důvěřuje.
        Sig. v městečku Tejnici nad Labem dne 8. aprilis 1783
        Jan Klicpera, mlynář tamního zakoupeného mlýna
        Úsudek pily při obecním mlejně
        Dle na levé straně zadané supliky od Jana Klicpery mlynáře zákupníka mlejna obecního za příčinou stavení pily při témž mlejně dne 3. maii 1783 nenadále přijedouce sem do městečka JMC JMt. pan vrchní pardubský Václav Jan Wüldt, který nechaje suplicanta do domu JMti: pánův Lokovských dědiců povolati a jej se tázal, co by se tak za postoupení práva císařského vystavení pily k řezání prken bez přistavování nového kola na vodě, jen toliko k 5mu mlejnu přistrkovati, do JMC důchodu pardubského ročního ouroku platiti uvolil, který po kolikerém tázání odpověděl, že 2 kopy míš. a on JMr pan vrchní řekl, že bude platiti ročně 3 kopy míš., načež on mlynář se poděkoval a stojící tu přítomný ouřad držící purkmistr p. Karel Specinger a Jan Bulíček písař městský a to žádali, aby ten plat do důchodu obecního připadl, poněvadž obec již tak znamenitým ourokem obtížena jest, čemuž připustiti nechtěl, avšak na těch žádost a přímluvu JMti paní Anny von Stroh rozený Lokovy, též pana Františka Jedličky z Heřmanova Městce cís. baumistra zednického vejnos učinil, by toliko on mlynář ze jmenované pily nyní a vždycky bez vší vejminky a neb přimínění panského řezání z levného platu, do JMC důchodu 2 kopy míš. totiž 2 zl. rýn. 20 kr. a obci tejnecký 1 zl. rýn. 10 kr. každoročně volně odevzdával, s tou však učiněnou vejminkou, pokudž by někdy podskalský mlynář též pilu shořenou, takovou stavěti chtěl, jemu svobodná vůle beze všeho pozastavení se zanechává, jenž se stalo v JMC komor. městečku Tejnici nad Labem v domě JMti pánů dědiců Lokovských u přítomnosti vejšejmenovaných dne 3. maii Anno 1783.

        • jez
        Mlýn byl postaven u jezu (na druhém břehu u jezu byl postaven mlýn Podskalský). Po přenesení jezu cca 500 m pod mlýny přestaly být mlýny napájeny labskou vodou.
        xxx
        1588 z register sedmých purkrechtních:
        Takto mlynářové tejnečtí kdo co při stavbě dělati a opravovati má, v sobotu po památce Pána J. Krista na nebesa vstoupení (28.5.), na zámku Pardubicích jsou porovnáni.
        Mlynář podskalní ten počna od splavu má 84 loket zdýli tak jakž pokud by to býti mělo kln železný v prahu vbit jest, tj. v té délce oněch 84 loket zdýli a to na svůj vlastní náklad ten kus stavu dělati, opravovati a držeti má. Druhý pak kus stavu mlynář podměstský a kdo ho v držení jest též svým nákladem má dělati a sobě opravovati až po slupy i za slup a až po mlejn. A co jest kobyl nade mlejnem podskalním, ty sám mlynář podskalní dělati na svůj náklad má a mlynář podměstský co jest kobyl nade mlejnem i nad slupy taky na svůj náklad dělati má. Než dvě kobyly , které jsou proti splavu vlaky pro plavce , ty společně oba mlynáři dělati dáti mají.
        Srub který jest podle splavu chráníce mlýna podskalního, ten mlynář podskalní sám vlastně dělati a opravovati má, s druhé strany pak splavu toliko vokřídly, totéž mlynář podměstský dělati sám svým nákladem a opravovati má. Než splav všecken i prsy přední i také zadní ten oba mlynáři podměstský i podskalní společně zouplna na jednostejný náklad opravovati a dělati mají. A jestliby kdekoliv jak oprava neb dílo buď na těch okřídlích při splavě a v splavě aneb i na stavě nastala a časově,že by se opravdu dělati mohlo, sloužiti bude druhému z mlynářův, když by se dělati mohlo, dal věděti tehdy ihned jeden druhému přičemž by koliv a kterému aneb v společnosti oprava oběma a dílo nestálo, tak aby jeden pro druhého ke škodě nepřišel, meškati nemají, ale hned srazíc vodu, aby opravovati dopřával.
        Pakli toho se jeden od druhého napomenut, potahem napomenutí moha opraviti, neučinil, tehdy ten, kterýž by obmeškal, má pánu dědičnému propadnouti 5 kop grošů čes. a přišel-li by druhý mlynář takovým obmeškáním skrze neopravení v povinnostech nahoře psaných k jakým škodám, povinen jest jemu je napraviti, skrz co vejpis tento vypsán jest.
        xxxx
        Léta 1615 v pondělí den sv. Vavřince jsa vyslaný od pana Valentina Žaluda správce panství pardubského, pan Sixt mlynář přísežný z měst pražských a pan Michal Odolf z města Pardubic na spatření stavu [jezu], který jest mezi mlejnem obecním a [mlýnem] Petra Šusterky, i spatřujíc a uznavši to páni vyslaní a toto bedlivě považivše, takto mezi stranami jsou nařídili.
        Předně, aby Petr Šusterka vrata zase rozšířil, nahoře tří loket a dole čtyř loket a vokřídlí též na svůj groš aby udělati dal a potomně, kdyby po letech taková vrata sešla, tehdy společně s obcí rovným dílem , aby na ně náklady činili jako kdy prve a vedle vrat cop stavu obecního zbejvalo, to všecko Petr Šusterka nakládati a opravovati má.
        xxx
        Milostiví páni páni k V. Excel. a Mil. my chudí JMkrál. panství pardubského věrní poddaní poníženě pokorně se ucházíme a toužebně oznamujeme, kterak léta přítomného 1657 času jarního, voda sněhová s nemalým vyzdvižením ledu, nám zarmouceným chudým lidem pod městys Tejnici na Labi, velikou škodu na splavě a jezu učinila, prostředek jeho jakž takž změřeno z gruntu na 25 loket vzala, kdež v jedné polovici téhož jezu, ledva 10 záplav dobrých se vynachází, v druhé také strž jest a od ledu vody vytlučením nemalá škoda se stala, kteroužto dle žádosti naší pan Jan Drahny fišmajstr a pan Jiřík Frýneczký písař porybnej JMK panství pardubského očitě spatřili, i aby v další ruinu jeden i druhý mlejn při témž jezu ležící nepřišel, a tudy JMK král. důchod k ztenčení svému nepřicházel, lidi k tomu na vodách a splavích jezích rozumně jsme zavedli, kterýžto tu škodu k nápravě na 150 kop šacují i nemajíce k spravení jezu toho zarmoucení a chudí lidé při obci nižádného prostředku na zaplacení dělníkům a řemeslníkům , k V. Excel. a Mil. ve vší poníženosti s vědomím a dovolením JM pana hejtmana se ucházíme a pokorně pro Pána Boha V. Excel. a Mil. prosebně žádáme, račte se k nám chudým lidem milostivě nakloniti a tu milost pro odplatu Boží učiniti pro spomožení a vyzdvižení téhož jezu, ourok z týchž dvou mlejnů, z nichž z jednoho ročně 602 kop míšeňských a z druhého i slupy před třemi lety od vody a ledu zkažené, 68 kop míšeňských do důchodu JMK panství pardubského vychází, za rok povzad zběhlý, milostivě odpustiti a passirovati neb kdyby nám týž ourok passirován nebyl, nemožné nám téhož stavu neb jezu vyzdvihnouti a odtud na něj nakládati. Jsouce skrze tu dlouho trvající vojnu nanejvejš schuzeni, popáleni a též posavad durchczugky obtěžováni, což tak pro nás chudé lidi V. Excel a Mil. za touž milost slávy věčné korunu dáti ráčí. Očekávajíce od V. Excel a Mil. milostivé resoluti zůstáváme starší a konšelé též starší obecní na místě celé obce městečka Tejnice nad Labem.
        xxxx
        Milostiví páni páni, předstírajíc V. Mil. purkmistr a konšelé města Tejnice na panství JMC pardubským ležícího, velikou jak v běhu vojenským, tak také od vody a ledu na mlejně a jezu jich obecním učiněnou ruinu a k reparaci takového mlýna a jezu svou velikou nemožnost, poníženě žádají, aby V.M. jim ouroky a platy, nimiž do důchodu dotčeného panství ročně 98 kop 26 gr. 6 den. obec odvozovati povinna jest, za dvě léta milostivě passirovati ráčili, o jejichžto nemožnosti a téhož mlýna s jezem veliká ruinie, pan hejtman opáčeného panství v psaní svém dokládá, což maje my v našem povážení, a vzláštně že mimo jiné od nich povinné ouroky z toho mlejna, slupy a haltýře ročního platu 72 kop do nadřečeného důchodu přichází, nedávaje V.M. my žádného vyměření, zdání naše jest , že by slavná komora česká z ohledu jich nemožnosti, a aby plat odtud přicházející nehynul, takový asi za dvě léta vynášejíc 144 kop k té bezelstné potřebě, milostivě passirovati ráčila a bude povinnost pana hejtmana, na to pozor dáti, aby takový peníze k té reparaci obrácené byly, a pokudžby nestačily, majíc tu pivovar, mohli by obilí koupiti a ku pomoci jednu neb dvě várky k obci svařiti a vyšenkovati. Co V.M. k milostivému povážení a vůlí pozůstavujíc s navrácením spisův k milosti a lásce se poslušně poroučíme.
        Actum u JMC komory a expedici české puchhalteryji 18. oktobris A. 1668
        Vašich Milostí poslušný a k službám volný Jan Jiří Bos m.p., Karel Kunt m.p., Tobrovský m.p.
        xxx
        1846 Správa císařského hřebčína v Kladrubech podala stížnost na zaplavování luk u Kladrub a Řečan a požadovala snížení prahu jezu o 2 – 3 stopy. Totéž chtěl udělat i mlynář Janovský, ale: „Postřehl to Václ. Perner a protestoval proti tomu u kraj, soudu v Čáslavi. Zákazem z 3.6.1846 nesmělo se s prahy ani hnouti.“
        xxx
        1876: Veškerý díl jezu 76 m dlouhého byl příznačně porušen maje plno poruch a trhlin ve štětu, podél všech prahů i podél povodnic. Na opravu této části jezové naléhal vodní úřad celou svou přísností, proto žádal Ferd. Pernera svým přípisem ze dne 4.12.1877, aby na jeho jezu se ujal na účet ovšem jeho a aby jej opravil. Vyspraviv na jeho díle asi 17 m jezu po 70 zl. za 1 m, upomíná mlynáře Janovského o částku 1.190 zl. Nemoha tuto částku ihned splatiti, ochotně Janovský přivoluje , aby na jeho majetek byla uvalena sekvestrace a sekvestorem aby byl jmenován sám Ferd. Perner.
        xxx
        1888 spor Václava Pernera s podměstským mlynářem Vojtěchem Janovským, když se na jeho díle protrhl jez a Janovský ho musel na svůj náklad opravit. Oprava ho přišla na 10.000 zl., čímž se tak zadlužil, že již z dluhů nevybředl.
        xxx
        Roku 1891 byly mrazy -26°C a více. Led byl silný 50 až 70 cm. V březnu přišla náhle obleva a sní 5.-7.března velká voda. U Kojic vznikla zácpa ledu a ty pak strhly pilíř u vrat, takže vratová lávka zmizela ve vlnách.




        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 4,876 m3/s, spád 1,85 m, celk. výkon 142 HP.
        Typturbína Francisova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, hltnost 4,876 m3/s, spád 1,85 m, celk. výkon 142 HP.
        Typturbína Girardova
        StavZaniklý
        Výrobce
        PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Girardovu turbínu, hltnost 2,5 m3/s, spád 1,85 m, celk. výkon 142 HP.
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Popis1764: 5 kol moučných a 1 stupní
        1839: 5 kol
        1876: 8 kol
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popisve 20. stol. přestavěn na elektrický
        Typelektrický motor
        StavNezjištěn
        Popisve 20. stol. přestavěn na elektrický
        Historické technologické prvky
        AutorInternet
        NázevTýnec nad Labem – Podměstský (Janovský, Pernerův) mlýn
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníhistorie + litografie mlýna
        OdkazV roce 1602 http://cestyapamatky.cz/kolinsko/tynec-nad-labem/podmestsky-janovsky-perneruv-mlyn
        Datum citace internetového zdroje20.1.2014
        AutorInternet
        NázevTýnec nad Labem – Podměstský (Janovský, Pernerův) mlýn
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesněníhistorie + litografie mlýna
        OdkazV roce 1602 http://cestyapamatky.cz/kolinsko/tynec-nad-labem/podmestsky-janovsky-perneruv-mlyn
        Datum citace internetového zdroje20.1.2014
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníČáslav, str. 16
        AutorInternet
        NázevČeský mlynář s.r.o.
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.edb.cz/firma-382600-cesky-mlynar-tynec-nad-labem
        Datum citace internetového zdroje20.1.2014
        AutorInternet
        NázevČeský mlynář s.r.o.
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.zivefirmy.cz/cesky-mlynar_f442278
        Datum citace internetového zdroje20.1.2014
        AutorInternet
        NázevPodměstský mlýn - historie
        Rok vydání0
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttp://www.ceskymlynar.cz/historie.php
        Datum citace internetového zdroje20.1.2014
        AutorHorymír Žmolil - Vojtěch Vulterin
        NázevTýnec nad Labem 870 let městem
        Rok vydání1980
        Místo vydáníKolín
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách II.
        Rok vydání2000
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 215-216
        AutorRoman Šulc
        NázevCesty a památky - Kolínsko
        Odkazhttps://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/tynec-nad-labem/podmestsky-janovsky-perneruv-mlyn
        Datum citace internetového zdroje12 2024
        AutorJaroslav Pejša
        NázevVálcový mlýn Ferdinanda Pernera
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007672
        Datum citace internetového zdroje03 2025
        AutorJosef Vlastník
        NázevTýnecké Přílabí
        Rok vydání1977
        Místo vydáníTýnec nad Labem
        Další upřesněnís. 52 - 68

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        20.1.2014 20:53 uživatelem Helena Špůrová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 9.2.2018 19:10
        Radomír Roup (Radomír Roup) 23.6.2018 10:23
        kwango (Lukáš Kovář) 29.5.2020 09:54
        doxa (Jan Škoda) 9.10.2025 17:35