Hlívkův, Panských, Šináglův mlýn

1518 - 1534 - mlynář Viktorin

1564 Kryštof

Jan Hlívka (Hlífka) - † 1588

poté Ondřej Markfelder (Anderle) - kolem 1609

měšťan Jan Tomanides Kladrubský

od něj mlýn koupil 1612 Jiřík Fandl z Blanska

Matěj Bolšegar (Wohlschläger)

od jeho vdovy 1625 mlýn kupuje Erhard Höpfl (původem z Kamenné)

50. l. 17. st. - Magdalena Höpflová (Hlívková)

1653 její zeť Pavel Codlar (Codl - ti byli v té době na nedalekém mlýně http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/2630-hanzluv-denzingruv-mlyn)
resp. Pavel Hlívka 

1698 mlýn s půl lánem pozemků synovi Janovi Codlovi

1701 - † II. Pavel Hlívka i v VI. Jan Codl/Hlívka (32 let)

XI./1701 - vdova Voršila se znovu provdala a předala mlýn manželovi Filipu Peškovi 

V roce 1711 se uvádí Filip Pešek z Hlívkova mlýna (možná příbuzny odtud http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/3277-peskuv-stojdluv-mlyn ?)

1747 - 1765 Matyáš Pešek

Tomáš Poes

manželé Honsovi

1793 - od vdovy Kateřiny převzal Josef Honsa - tehdy dvě mlýnská složení, pila, lisovna oleje

1814 - Václav Pecha kupuje mlýn i s výměnkářskou chalupou čp. 206
zřejmě přestal provozovat olejovnu, 1818 se uvádí mlýn s pila

Václav Kirbis - mlynářský syn z Komařic

1822 - českobudějovický měšťan Ondřej Němec - mlýn s pilou a právo na lisování oleje bez olejovny

1825 - mlýn prodán manželům Vojtěchu a Marii Foissnerovi (z Rejštejna na Šumavě)

Dle otisku stabilního katastru mlýn disponoval dvěma vodními koly, každým na jednom břehu náhonu (jižní zřejmě v dřevěné mlýnici - nejspíše pila ?). Objekt samotného mlýna tvořily tři převážně kamenné obytné objekty ve tvaru L, otevřeného přibližně k západu. V okolí byly také pastviny a lesíky/keře. Příjezdové cesty k mlýnu vedly dvě - jedna ze severu, která však na otisku nenadále končí, resp. zřejmě končí jako zpevněná a dále přes pole vedla jako luční pěšina stejně jako dnes k cestě směrem k Denzingerovu/Hanzlovu mlýnu. Druhá vedla od Trhových Svinů, odbočovala z hlavní cesty od Svinů, která směřovala směrem na Sv. Trojici. Po několika stovkách metrů těsně nad potokem se odpojuje od hlavní cesty menší úvozová, která se kolem dvou dřevěných staveb napojuje na hlavní příjezdovou cestu k mlýnu. K mlýnu přes potok směřoval můstek a to zřejmě tehdy kamenný. Jižně od mostu byla zřejmě louka se stromy, možná ovocnými. Náhon mlýna se napojoval těsně za Reifovým mlýnem zřejmě formou většího jezu stejně jako dnes. (edit 2/2021 PK)

1827 Albert Faisner

1832 - Josef Foissner († II./1840, 29 let, souchotiny)

VI./1840 - vdova Marie Anna si vzala Antonína Panského ze Soběslavi (ten zde cca. 1844-1848)

kolem 1850 - František Panský, mlynář v Trhových Svinech 194 

sčítání lidu 1890 (2./1891)
čp. 194 Hlivkův mlýn
Ferdinand Panský (*2. 11. 1855), majitel bytu, mlynář, polní hospodářství
manželka Marie (*1860), syn, 2 dcery
Hynek Hašek (*1866), mlynářský pomocník
služebná, čeledín
+ výměnek jako druhý byt - Antonín Panský (*1817), vdovec, vnučka 
koní 1, 11 hovězího dobytka, 1 koza, 2 úly
(https://digi.ceskearchivy.cz/637852/1 a.n.)
+ dále místní název pro okolní stavení "Hlívků Jednoty" ? (čp. 312 a 313, srv. https://digi.ceskearchivy.cz/637865/1 a.n.)

sčítání lidu 1900
samota čp. 194 - Ferdinand Panský, vlastník bytu, (*2. 11. 1855), vdovec, mlynář
syn Ferdinand Panský (*1887), dcera, čeledín Antonín Brousek, služebná Karolína Propp., služebná Marie Mertlová
hovězího dobytka 13, prasata 2, 20 slepic
(https://digi.ceskearchivy.cz/638360/1 a. n.)

sčítání lidu 1910
č.p. 194, Hlívkův mlýn - Ferdinand Panský, majitel bytu (*2. 11. 1855), vdovec, mlynář
+ dcera a služebná
hovězího dobytka 10, prasat 4, 1 úl, slepice 25
(https://digi.ceskearchivy.cz/639500/1 a. n.)

1915 - Ferdinand Panský (Chytilův adresář http://www.chytiluv-adresar-1915.wz.cz/37.pdf) 
(*2. 11. 1855, https://digi.ceskearchivy.cz/630174/3/1864/2616/41/0)

sčítání lidu 1921
Bedřich Panský - majitel bytu, mlynář (*17. 7. 1887) + manželka Marie Panská
otec Ferdinand Panský, otec, vdovec, mlynář na výminku (*2. 11. 1855)
(https://digi.ceskearchivy.cz/630174/3/1864/2616/41/0)

Za zmínku stojí i fakt, že okolí mlýna má něco společného se začátky kopané v Trhových Svinech, které spadají do r. 1922, kdy byl založen fotbalový klub s názvem SK Trhové Sviny - první fotbalové hřiště bylo založeno právě na louce u mlýna "u Panských"‘.

K roku 1923 se uvádí hospoda Bedřicha Panského (Mé, tvé, naše Trhové Sviny, s. 65).

poté zřejmě syn František Panský

1930 - čp. 194, Václav Šinákl, mlýn, 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,12 m3/s, spád 4m, výkon 4,4 HP

1939 - Václav Šinágl (RR)

před 1946 - Václav Šinákl - zastavení provozu pily a její zbourání

František Šinágl v Seznamu vesnických boháčů z r. 1953 (viz. záložka Ikonografie - Ostatní)

Popis dnešního stavu (stav 12/2012)

Jedná se zřejmě o nejudržovanější mlýn ze všech čtyř jižně od T.S. na toku Svinenského potoka. Dnes slouží k obytným účelům a je rekonstruovaný. Dle sdělení syna dnešní majitelky (přímá pravnučka Bedřicha Panského) je celá údržba budovy mimořádně náročná. Mlýnské zařízení zde není prý zachované takřka vůbec žádné (rybáři jej prý v 60. letech zničili). Střecha byla z velké části poničená. Maminka majitele spolu s jeho dědem prý zachránili mlýn "takřka za pět minut dvanáct", jinak by dnes byl ve stejném špatném stavu jako okolní mlýny. Dispozice mlýna je prý zachována jen na části pana Kotmela - v mlýnici samotné je vše již přestavěno na byt. Obvodové zdi sice zůstaly, ale vnitřek je úplně jinak. Z mlýnského zařízení zbyla jen turbína.
Na celý areál je zajímavý průhled skrze stromy ze silnice vedoucí nad chatami, což je ovšem podmíněno neolistěnými stromy. Náhon začíná těsně u Reifova/Šimečkova mlýna poměrně mohutným jezem. Vedle mostku doporučuji zhlédnout i historický "říční" kilometrovník s číslovkou 14. Pokud budete postupovat podél náhonu, chovejte se ohleduplně. Zdejší území je velice mokré, takže pozor. Náhon protéká mostkem s kameninovou trubkou, poté hned následuje kamenný mostek z překladu a hned se ostře stáčí souběžně s proudem potoka (v skoro 90tistupňovém lomu). Po chvíli objevíme betonovou stěnu bývalé srážky, která ale dodnes funguje a odvádí přebytečnou vodu. Náhon voda opouští skrze proraženou kamenno-betonovou zeď  (také bývalá srážka ?). Dále již koryto náhonu pokračuje suché, objevíme zde i velmi zajímavý kamenný mostek z překladu s vytesanými zářezy po jedné straně (proti uklouznutí ?). To jsme již téměř nadohled mlýna - náhon se zde pravděpodobně rozšiřoval podobně jako u Reifova mlýna a tvořil zde malou retenční nádrž. Vlevo po proudu vidíme solidní hráz, která směřuje přímo k mlýnské budově. Zdálky můžeme vidět betonová vantroka (přímo před nimi je postaven bazén). Při pohledu na celý areál mlýna ze svahu nad ním je hezky vidět celý půdorys. Štít hlavní budovy také jasně prozrazuje klasicistní inspirace a je velmi pěkně rekonstruován. Z čelní strany také vidíme dispozici příjezdové cesty s můstkem přes potok a hlavní branou. (edit 2/2021 PK)