Pamatuj na mlynáře, když jíš svůj denní chléb.
(anglické přísloví)

mlýn v Mohelnici nad Jizerou I

mlýn v Mohelnici nad Jizerou I
44
Mohelnice nad Jizerou
294 13
Mladá Boleslav
Mohelnice nad Jizerou
50° 33' 42.2'', 14° 58' 35.2''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn stojí na levém břehu Mohelky. Patří k němu tři budovy postavené jednotlivě kolem dvora a tvoří tak s pohledu od silnice uzavřený celek. Mlýn byl přestavěn k obytným účelům.
Na okraji obce
Mohelka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Mlýn vznikl někdy po roce 1842. Nevyskytuje se totiž na Povinné císařském otisku, ale pouze na Indikační skice. 

Stavba mlýna s čp. 44 spadá do období stabilního katastru. Avšak již kolem roku 1400 existuje zmínka o existenci mlýna v Mohelnici ve zlomku urbáře kláštera v Klášteře nad Jizerou. (MH)

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

V roce 1864 nechal mlynář Sezemský postavit u mlýna sochu sv. Václava, ke které se každoročně konala procesí.

Nejstarší jméno zdejšího mlynáře se nachází v matrice narozených z roku 1851. Byl jím František Fryml. Byl synem podmašovského mlynáře Matěje Frymla. Za manželku měl Annu rozenou Jirošovou z Modřic. V roce 1851 se jim ve mlýně narodila dcera Anna.  Rodina odtud později odešla a František Fryml postavil mlýn v Janovicích. (MH)

Počátkem 50. let 19. st. je zde jako mlynář uváděn Josef Sezemský. Narodil se 3. 3. 1822 v Březně čp. 21 v rodině hospodského. V roce 1841 se v Březně oženil s Kateřinou Čapkovou ze Židněvsi. Převzali po jeho rodičích hospodu a narodily se jim tam 2 děti – dcera Alžběta (1844) a syn Josef (1846). Poté odešli do Mohelnice, kde Kateřina 27. 7. 1852 zemřela na souchotiny ve věku 33 let.  Josef Sezemecký se znovu oženil, a to s Alžbětou Šafaříkovou z Kluku. V roce 1854 nechal mlynář vztyčit před mlýnem sochu sv. Václava. Manželům se na mlýně narodili 4 potomci – synové Václav, Josef a Štěpán a dcera Marie. (MH)

V 60. letech 19. st. uvádějí zdroje mlynáře Františka Dandu a jeho manželku Kateřinu rozenou Novákovou z Dobrovic. K 23. 11. 1874 se datuje zápis ve vodní knize, který popisuje tehdejší podobu a vybavení mlýna. Jako majitelka je zde uváděna Kateřina Dandová. (MH)

K 16. 9. 1875 je v matrice zápis o tom, že nájemci mlýna v Mohelnici Václavu Eichlerovi a jeho ženě Marii se narodil syn Josef. V 80. letech 19. st. vlastnil mlýn František Eichler. Pravděpodobně to byl bratr nájemce Václava Eichler. Za Františka Eichlera v roce 1888 došlo k přestavbě jezu na Mohelce a k jeho posunutí o několik desítek metrů výše proti proudu řeky. Komise na posouzení nového jezu se sešla 10. 8. 1888, kolaudace proběhla 20. 12. 1889. (MH)

Začátkem 90. let byl na mlýně opět nájemce, a to Václav Jenč, syn stejnojmenného mlynáře v Byšicích čp. 24 na mělnickém okrese, s manželkou Rosálií.(MH)

V roce 1895 byl majitelem mlýna Josef Hübner. V tomto roce mlýn zničil požár (jinde uváděn rok 1897). Poškozený objekt koupil od Hübnera v roce 1896 Václav Burian, který dne 14. 10. 1896 seznámil úřady s tím, že se stal novým vlastníkem mlýna a vodního práva. Mlýn obnovil a vybavil mlýnským zařízením ve spolupráci s továrnou na mlýnské stroje Jana Prokopce z Prahy-Smíchova tak, aby odpovídalo moderním požadavkům. Pro pohon strojů sloužila nově Girardova turbína o průměru 1,2 m, maximální spotřebě vody 1200 litrů. Při spádu 2,2 m a účinnosti 75 % dávala turbína výkon 22 HP. Při obnově mlýna postavili také v obytné budově pekařskou pec a zřídili pekařskou dílnu. (MH)

V roce 1906 byla původní Girardova turbína nahrazena Francisovou turbínou s vertikální hřídelí o průměru oběžného kola 900 mm, hltnosti 1,182 m3, spádu 2 200 mm a největším výkonu 26 HP. Turbínu instalovala firma Josef Kohout z Prahy – Smíchova. (MH)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

V roce 1932 v Mohelnici uváděny 2 mlýny.

V roce 1930 je uveden mlynář Jan Vík

Poslední mlynář se jmenoval Pazderník, info pí. Hošková z Mohelnice nad Jizerou č.p. 7.

Ve 20. letech 20. st. vlastnil objekt Rudolf Flodrmann. V roce 1933 se majiteli stali František a Anna Pazderníkovi, držitelé mlýna v Brandýse nad Labem. Za nich, 8. 11. 1933, proběhlo v důsledku provádění revize všech vodních děl nové vodoprávní řízení. V 30. letech mlýn provozovali Jan a Anna Vikovi jako nájemci. Nájemné činilo 30 000 korun ročně. (MH)

V roce 1945 majitelé mlýna manželé Pazderníkovi vymáhali vůči nájemcům Vikovým exekučně dlužné peníze za nájemné. František Pazderník zemřel v březnu 1946. Po jeho smrti vedla mlýn vdova Anna Pazderníková s dcerou M. Tomaidesovou, která se vyučila mlynářskému řemeslu. (MH)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Fryml
  • Sezemecký
  • Danda
  • Eichler
  • Jenč
  • Hübner
  • Burian
  • Flodrmann
  • Vik
  • Pazderník

Historie mlýna také obsahuje:

1851 - ? - František Fryml

50. - 60 léta 19. st.  - Sezemský

60. léta - 70. léta 19. st   - František Danda, Kateřina Dandová

1. pol. 90. let 19. st.   - Josef Hübner

2. pol 90. let 19. st - zač. 20. st  - Václav Burian

20. léta 20. st.  - Rudolf Flodrmann

1930 - Jan Vík

1939 - František Pazderník (RR)

poslední mlynář - Pazderník

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2013
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • raná moderna do roku 1920
      • moderní 1920 – 1945
      • 1945 – současnost
      zděná
      jednopatrový
      Budovy mlýna jsou samostatně postaveny po třech sranách kolem dvora, čtvrtou stranu tvoří Mohelka.

      Před mlýnem stojí socha sv. Václava.\n

      V roce 1896 při obnově mlýna po požáru majitel Václav Burian vybavil mlýn novým moderním zařízením, Girardovou turbínou a v obytné budově zřídil pekařskou dílnu. (MH)


      V roce 1906 byla původní Girardova turbína nahrazena Francisovou turbínou s vertikální hřídelí. (MH)

      • drobné sakrální památky
          Žádná položka není vyplněna
          Popis ve vodní knize z 23. 11. 1874: Uvnitř jest trojí složení: první nově umělecké, druhé staroobyčejné, třetí pouze tzv. špičák, na němž se jen obilí čistí. Při třetím složení jest stroj na kroupy. (MH)
          Zařízení dle formuláře pro zápis do mlynářského rejstříku z roku 1941: V čistírně obilí byl jednoduchý aspiratér Machaň 500 mm, magnet neznámé výroby bez stírače, koukolník Žižka 2500 x 600 mm, průchodová loupačka Amme Giesecke s pláštěm 1070 x 800 mm, tlakový filtr neznámé výroby se 100 hadice, klíčkové žejbro 500 mm a automatická váha Chronos na 10 kg plnění. Pro mletí pšenice se používala čtyřválcová stolice Prokop, rýhovaná a hladká 1000 x 220 x 300 mm, pro mletí žita čtyřválcová rýhovaná stolice Amme Giesecke 600 x 300 x 300 mm a pro společné mletí pšenice a žita čtyřválcová rýhovaná stolice Amme Giesecke 700 x 300 x 300 mm pouze jeden pár. Druhý pár válců se používal k drcení a mačkání ovsa ke krmným účelům (tuto stolici nahradila v roce 1947 čtyřválcová stolice Seck 700 x 300 x 300 mm). Z vysévacích strojů jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Machaň, skříň 1600 x 1200 mm, 2 x 12 sít, jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač Machaň, s rozměrem skříně 1600 x 1200 mm pro 2 x 14 sít, a hranolový vysévač moučný 1800 x 800 mm. Pro čištění kruice a dunstů se používala jednoduchá reforma Petivoký a Svatoň (Pardubice) 370 mm (v roce 1947 nahrazena dvojitou reformou Svatoň 2 x 380 mm. Dále sací filtr Prokop s 8 hadicemi k aspiraci žitné stolice, ležatá míchačka Machaň s válcem 2200 mm na 80 q mouky. Pro šrotování byly používány složení umělých kamenů o průměru 1106 mm a tyřválcová stolice. (MH)
          Nezjištěn
          • pekárna
          Za majitele Václava Buriana zde byla při obnově mlýna po požáru zřízena pekárna. (MH)
          • náhon
          • odtokový kanál
          Nad mlýnem byl na Mohelce jez, u kterého začínal náhon. Jez tvořilo 5 okenice, které uzavíraly stavidla. Další dvě stavidla existovala na začátku mlýnského náhonu. Ve vzdálenosti asi 75 a ½ sáhu (asi 134,5 m) od začátku náhonu se nacházel v jeho pravém břehu jez se dvěma stavidly pro odtok jalové vody. Náhon pokračoval dál až ke 3 stavidlům, která vpouštěla vodu pod jednotlivá vodní kola. Stavidla dělila od jalového žlabu vzdálenost 9 a ½ sáhu (asi 17 m). V roce 1888 za Františka Eichlera došlo k přestavbě jezu na Mohelce a jeho posunutí o několik desítek metrů výš proti proudu (kde se nachází dnes). Tím došlo k prodloužení náhonu na 250 m. (MH)
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typvodní kolo na spodní vodu
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typturbína Francisova
          StavZaniklý
          Výrobce
          PopisV roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu, spád 1,835 m, vákon 12,84 HP.
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Typturbína Girardova
          StavZaniklý
          Výrobce
          Popis
          Žádná položka není vyplněna
          Historické technologické prvky
          AutorInternet
          NázevMohelniced nad Jizerou
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://mohelnice.mysteria.cz/kronika2.htm
          Datum citace internetového zdroje24.5.2013
          AutorInternet
          NázevMohelniced nad Jizerou
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesnění
          Odkazhttp://mohelnice.mysteria.cz/kronika2.htm
          Datum citace internetového zdroje24.5.2013
          AutorInternet
          NázevMáchův kraj
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnímlýn č.p.44
          Odkazhttp://www.mistopis.eu/mistopiscr/machuv_kraj/mnichovohradistsko/mohelnice/mohelnice.htm
          Datum citace internetového zdroje24.5.2013
          AutorInternet
          NázevMohelnice nad Jizerou
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněnírok 1932
          Odkazhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelnice_nad_Jizerou
          Datum citace internetového zdroje24.5.2013
          AutorInternet
          NázevMohelnice nad Jizerou
          Rok vydání0
          Místo vydání
          Další upřesněníhistorické fotografie
          Odkazhttp://www.fotohistorie.cz/Stredocesky/Mlada_Boleslav/Mohelnice_nad_Jizerou/Default.aspx
          Datum citace internetového zdroje24.5.2013
          AutorMinistersvo financí
          NázevSeznam vodních děl Republiky československé
          Rok vydání1932
          Místo vydání
          Další upřesněníJičín, str. 24
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje
          AutorZdeněk Jodas
          NázevVodní díla v povodí Mohelky a Zábrdky
          Rok vydání2015
          Místo vydáníLiberec
          Další upřesněnístr. 103-107
          Odkaz
          Datum citace internetového zdroje

          Žádná položka není vyplněna

          Základní obrázky

          Historické mapy

          Plány - stavební a konstrukční

          Historické fotografie a pohlednice

          Současné fotografie - exteriér

          Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

          Současné fotografie - vodní dílo

          Vytvořeno

          24.5.2013 07:21 uživatelem Helena Špůrová

          Majitel nemovitosti

          Není vyplněn

          Spoluautoři

          Uživatel Poslední změna
          Rudolf (Rudolf Šimek) 18.11.2017 19:33
          Radomír Roup 14.6.2018 12:50
          cestovatelka 9.12.2016 11:10