Historie
Obecná historie:
Mlýny jsou doloženy již ve 14. století, ve středověku zde byly nejméně čtyři. U městských hradeb se dochovaly mlýny Režná a Šejdovna, na opačném břehu mlýn Hasák neboli Hasačert. Ve druhé polovině 19. století je vlastnili postupně tři nejvýznamnější lounští průmyslníci – František Hýra, Matěj Valtera a František Jirásek. Posledně jmenovaný odkoupil mlýny Režnou a Šejdovnu od Matěje Valtery po požáru v květnu 1895 za 81 500 zlatých, a stal se tak majitelem všech tří mlýnů. Na sklonku 19. století je František Jirásek nechal přestavět v neorenesančním slohu. (RR)
Zdroj: http://www.louny.eu/atraktivity/jiraskovy-mlyny/689/
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1450-1472 v knize počtů uváděn v těchto místech Horní mlýn
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1632 společně s ostaními lounskými mlýny zastaven Janu Jakubu Juffeldovi za sumu 3000 kop, dlužná částka brzy vzrostla na 8000 kop
následně za neznámých okolností zcela zcizen
1651 Soupis poddaných podle víry - v Lounech mlynáři:
1) mlynář Zachariáš Šídlo (25 let), žena Justina (30), dcera Kateřina (7), všichni katolíci
2) mlynář Šimon Škodenský (42 let), žena Alžběta (31), dcery Dorota (4) a Zuzana (2), tovaryš Pavel Frydrych (25), učedník Pavel Kočka (16), všichni katolíci
Hýra dodával do města užitkovou vodu, poblíž mlýna byly obecní lázně
1877 založena firma František Jirásek, první umělecké a parní mlýny v Lounech
1891 - M.Valtera Všeobná zemská výstava v Praze
Požár mlýnů 7. května 1895, majitel Matěj Valtera. (RR)
První světová válka (1914–1918)
nově postaveno silo na 100 vagonů pšenice
1930 František Jirásek
1936 Fr. |Jirásek, pšeničný mlýn Režná, kapacita 350 q denně
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Jirásek
- Hýra
- Valtera
- Kostelník
Historie mlýna také obsahuje:
František Hýra
1876 Jan Kostelník
1891 - Matěj Valtera
1895 po vyhoření František Jirásek
1930-1936 František Jirásek (RR)
Zobrazit více
V 19. století se v Lounech na Ohři nacházely tři mlýny – Hasák, Režná a Šejdovna. V dražbě na konci roku 1876 koupil mlýny Režnou a Šejdovnu (dnes čp. 277 na pravém břehu) mlynář Jan Kostelník. Dnešní novorenesanční podobu mlýnů pravděpodobně určil návrh vinohradského stavitele Jana Troníčka z roku 1880, který je také autorem dostavby Šejdovny z roku 1888, již pro nového vlastníka Matěje Valteru, majitele prvního lounského cukrovaru. Přístavba souvisela s umístěním nových mlýnských strojů od vinohradské firmy Jan Prokopec, zřízeno bylo i vnější kovové požární schodiště. K Prvnímu lounskému parnímu mlýnu a krupárně patřilo rovněž skladiště u čp. 430, které nechal Valtera postavit v roce 1891 podle plánů lounského stavitele Františka Záheského. Levobřežní mlýn Hasák čp. 276, neboli Umělecký parní mlýn a pekárna, patřil od roku 1880 Františku Jiráskovi, opravy a přestavby zde rovněž prováděl stavitel Záheský. Po požáru v roce 1895 zakoupil Jirásek od Valtery i pravobřežní mlýny, okamžitě je opravil a vybavil nejmodernějším zařízením, v Hasáku postavil také pekárnu. Vzdouvací jez sloužil oběma mlýnům, v obou byly instalovány Francisovy turbíny. Mlýny se zařadily mezi nejmodernější v Čechách a v roce 1912 přešly do vlastnictví Jiráskových synů Jaroslava, Vlastimila a Josefa, který jej dále vedl. Mlýn roku 1936 vybavil novým železobetonovým silem, které provedl František Hieke, stavitel v Lounech. Mlýny jsou stále v provozu: po znárodnění od roku 1947 spadaly pod n. p. Západočeské mlýny, pak n. p. Mlýny a těstárny Pardubice, dnes opět patří rodině posledního majitele.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
- Hlavičkový (firemní) papír
- plomba na pytel
- reklama, inzerát
- razítko
