Historie
Obecná historie:
V roce 1930 byl ve mlýně mlynářem František Švadlenka.
Posledním mlynářem byl Josef Švadlenka, jeho vnuk ve mlýně bydlí.(info vnuk posledního mlynáře Milan Švadlenka)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
olejna zmíněna 1466
1839 Rudolf Čapek (?)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1839 Rudolf Čapek (?)
Na poč. 2. pol. 19. stol. zanikla olejna a její vodní dílo využil sekerník a mlynář Antonín Straka ke stavbě mlýna o jednom obyčejném složení a krupníku-holendru.
1850 Josef Straka
1889 František Švadlenka
První světová válka (1914–1918)
Od roku 1923 byl ve mlýně mlynářem František Švadlenka ml.
1954 poslední mlynář Josef Švadlenka, pouze se šrotovalo a vyráběly kroupy
Vnuk posledního mlynáře Švadlenky ve mlýně bydlí.(info vnuk posledního mlynáře Milan Švadlenka)
Krupník z Mezného dnes v expozici Souboru lidových staveb Vysočina ve mlýnici za hamrem ve Svobodných Hamrech a pozůstatek olejny - mohutná železná šroubovice z kládového lisu - je v depozitáři souboru.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
sekerník Antonín Straka
mlynáři:
1850 Josef Straka
1889 František Švadlenka
1923 František Švadlenka
1954 Josef Švadlenka
Podle Františka Štěpána se o zakladateli Antonínu Štěpánovi vyprávělo: "Mlynář byl příčinlivý a oblíbený, měl jen jednu chybu. Protože si občas rád přihnul, trošku šidil mleče, aby měl na kořalku. Když do Seče přijeli misionáři, šel i on ke zpovědi. Tam se přiznal a jako pokání mu bylo uloženo několik Zdrávasů a Otčenášů a také aby na moučnici umístil ukřižovaného Krista, že tak odolá pokušení. Nějaký čas to šlo, ale pak se mlynářovi na kořalku nedostávalo. Když to již nemohl vydržet, řekl: Pane Ježíši Kriste, já už to dál nevydržím, jeden z nás musí pryč! Křížek vynesl na půdu a vše šlo jako dříve ke spokojenosti mlynáře i mlečů."
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
