Tomáškův, Musilův, Bubenečský mlýn; Bubenetscher Mühle

Vodní mlýn, stojící ve svažitém terénu nad Kateřinským potokem, není nikterak velkým mlýnem. Skládá se z obytného stavení a mlýnice. Hospodářské zázemí situované východně od mlýna je novodobé. Současný vzhled mlýna pochází převážně z 19. století, avšak masivní lomové zdivo objektu napovídá, že by v jádru mohlo jít o stavbu mnohem starší. Obdélná budova mlýna krytá sedlovou střechou byla na jihu doplněna lednicí. Vzhledem ke svažitému terénu, ve kterém jsou budovy postaveny, je vstupní průčelí a zejména průčelí tyčící se nad údolíčkem Kateřinského potoka mimořádně vysoké. Vstup do mlýna je umožněn dřevěnou verandou umístěnou na trámové konstrukci, která je přístupná z boku vedeným schodištěm.
Autenticky dochovaná budova mlýna na spodní vodu s hospodářským zázemím a částečně dosud existujícím technickým vybavením je situovaná v malebné krajině pod hrází rybníčka ležícím na Kateřinském potoce.
Současný vzhled mlýna odpovídá stavu z 19. století, masivní lomové zdivo napovídá, že by mohlo v jádře jít o stavbu mnohem starší.
Stavení obdélného půdorysu z lomového kamene, patrové, průčelí 3-4 osá. Mlýnské složení zachováno. Na jižní straně v patře lednice zbořena, kolo pryč. zachována hřídel a kolo na spodní vodu. Střecha tašková, štít dřevěný. Hospodářské stavení východně od mlýnice samostatné, novodobé. Mlýn je situován ve svažitém terénu pod malým rybníčkem, do jehož hráze je zabudována šachta s propustí v patě hráze pohánějící kolo na spodní vodu. Vzhledem ke svažitému terénu je východní vstupní a zejména jižní štítové průčelí orientováno do údolí s vodotečí vytékající z rybníčka opatřeno vysokou soklovou podezdívkou. Budova obdélného půdorysu převážně z lomového zdiva krytá sedlovou střechou se západním bočním průčelím prolomeným zleva 2 pravoúhlými okenními otvory se čtyřtabulkovými výplněmi v líci zdiva a pravoúhlým vstupem vloženým do segmentového záklenku, po jehož stranách se nachází 2 malá obdélná okénka. Severní štítové průčelí je hladké s bedněným štítem. Východní vstupní průčelí akcentuje dřevěná veranda vstupu umístěná na trámové konstrukci přístupná z boku vedeným schodištěm. Veranda je kryta sedlovou stříškou vikýřovitě vybíhající ze sedlové střechy mlýna. Veranda dělí průčelí na dvě přibližně stejně dlouhé části prolomené 2+2 pravoúhlými okenními otvory s dvoutabulkovými a šestitabulkovými okenními výplněmi v líci zdiva. Suterén ve výrazně převýšené jižní části východního průčelí je prolomen pravoúhlým vstupem a drobným obdélným okénkem. Jižní štítové průčelí tyčící se nad údolíčkem s potokem je mimořádně vysoké, v pravém úhlu k němu přiléhá kamenná terasní zídka na úpatí hráze, z níž ústí trubkou propusť z rybníčka. Průčelí je prolomeno otvorem po již chybějícím mlýnském kole a výše 3 asymetricky umístěnými pravoúhlými okenními otvory se šestitabulkovými výplněmi v líci zdiva (vytlučený západní otvor je krytý deskou). Štít je rovněž bedněný. Paralelně více na východ umístěná příčně průjezdná stodola obdélného půdorysu krytá sedlovou střechou je částečně zděná, zčásti s bedněnými výplněmi stěn. Stodola je vzhledem ke klesajícímu terénu na jihu rovněž opatřena vysokou podezdívkou se suterénním patrem přístupným ze západu pravoúhlým vstupem s kamenným ostěním. K jižnímu štítovému průčelí stodoly přiléhá přízemní dřevěný přístavek krytý pultovou střechou. Severní zděná část západního průčelí je prolomena dvěma pravoúhlými okenními otvory a pravoúhlým vstupem. Východní průčelí je pilířové konstrukce s bedněnými výplněmi stěn.
Autenticky dochovaná historická budova mlýna na spodní vodu s hospodářským zázemím a částečně dosud existujícím technickým vybavením, působivě situována v krajině pod hrází rybníčka, tvoří významnou technickou a kulturně-historickou památku.
Tašková střecha špatná.
1979 Jarošová