Pracuje jako mlynářský kůň.
(německé přirovnání)

Kvěchův, Žabkovský mlýn, Na Papírně

Kvěchův, Žabkovský mlýn, Na Papírně
37
35
Lužnické údolí
Klokoty
390 01
Tábor
Klokoty
49° 24' 39.4'', 14° 38' 20.8''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Bývalá papírna a mlýn, dnes čistírna odpadních vod.
750 m jz od kostela Nanebevzetí P. Marie v Klokotech u Tábora
Lužnice
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1374 - smlouva o dělení zboží mezi bratry Petra, Jana a Oldřicha z Rožmberka: k Oldřichovu dílu náležely mlýny pod Dražicemi (nynější Bredovský), tři mlýny pod Klokoty, mlýn Na Vrbici a nynější mlýny Brdlíkovský, Papírna a Kvěchovský.

1423 když Oldřich z Rožmberka  dal vybírat platy od příběnických poddaných na hradě Bechyni, byl mezi těmi, kteří je odmítli platit  a přestoupili k Táborům také Jan, syn Kubcův, mlynář pod Klokoty, z kterého mlýna však pocházel, není známo

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Richard Hrdlička: Pokud se týče Papírny, nalezl jsem o ni v býv. kraj. registratuře některé zprávy z novější doby.
Dne 14. října 1820 povolilo gubernium kraj. úřadu Táborskému, aby mohl dáti zničiti nepotřebné listiny sepsané v 8 seznamech. Za tím účelem dne 6. května 1821 povolán byl „Unterklokoter Papiermüller“ František Geissler a vyjednána s ním cena za starý papír k rozemletí převzatý. Krajský protokolista Půst oznámil pak, že 31 centů starého papíru z krajské registratury bylo v jeho přítomnosti dáno do stoupy a zničeno. „Papierfabrikant“ František Geissler dodával papír různým krajským úřadům. R. 1824 byl u něho v práci tovaryš Vinc. Beer. R. 1836 provdala se Anastázie Geisslerová za Karla Kavrzu a r. 1837 Antonie Geisslerová odkázala 200 zl. C.M. na nadaci klokotskému kostelu. Potom měl Papírnu Václav Geissler, bezpochyby syn Františka Geisslera. R. 1841 odevzdává 19 zl. 30 kr. C.M. za 18 centů 26 liberstarého papíru z kraj. archivu do stoupy jemu prodaného.
Tento Václav Geisler žádal r. 1842 o povolení k vystavění mlýnského složení při jeho papírně a r. 1850 opakuje podobnou žádost Alois Forster.

Události
  • Vznik mlynářské živnosti

15. 9. 1912 zemřel majitel mlýna Václav Kvěch ve věku 59 let. (RR)

Hospodářský typ mlýna
Obchodní

Ve mlýně se v letech 1916-1919 učil Jaroslav Knotek, autor Pamětí mlynáře

Události
  • Významná osobnost či událost spojená s mlýnem

Kroniky obecní Klokoty
https://digi.ceskearchivy.cz/kroniky-soka_tabor-kroniky_obecni-k-klokoty
„ Dne 14. prosince 1927 došlo k velkému neštěstí u Sudoměřic na dráze Wilsonově. Povoz zdejšího majitele mlýna „na Papírně“ p. O. Kvěcha řízený kočím p. Novotným byl zasažen jedoucím vlakem (závory nespuštěny). P. Novotný zázrakem zachován v táborské nemocnici životu. Jeden kůň utracen a vůz rozbit.“

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Okresní úřad v Táboře /oddělení vyživovací a cenové/ (pep)
Č.j.27429/vyživ/1941 V Táboře 22. prosince 1941

Všem obecním úřadům a mlýnům.

Věc: Námezdní mletí ve mlýnech – konečná úprava

Číslo rejstříku: 1279

Jméno majitele mlýna a bydliště: Kvěch Václav, Klokoty 37, p.Tábor

Přidělení politických obcí: Klokoty, Nasavrky, Zahrádka, Svrabov

Den příjmu obilí a výdeje výrobků: úterý - sobota

 

Otomar Kvěch s babičkou Annou Kvěchovou (rozenou Brédovou) prodal mlýn v roce 1942 panu A. Trpákovi (H. Ryšánková)

SokA Tábor, Fond ONV Tábor: Výměrem VIII/1-515.33-1952 z 10. prosince 1952 bylo mlynáři Otomaru Kvěchovi ze Zahrádek čp.15 provozující živnost na mlýně Na Papírně, Klokoty čp.37 nařízeno vrátit živnostenský list s odůvodněním, že více než 6 měsíců neprovozuje svoji živnost.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kvěch
  • Trpák
  • Geistler

Historie mlýna také obsahuje:

do roku 1550  poddanský mlýn

od roku 1550 městský mlýn (Žabkovský mlýn)

1564  Kvěch

1830 František Geistler (jšk)

1855 - 1930  mlýn a pila v držení rodu Kvěchů:

1855  Josef Kvěch

1912 - Václav Kvěch (RR)

asi 1930  Otomar Kvěch; mlýn a pila - obojí stojí

asi 1930 Alois Trpák

1939 - Václav Kvěch (RR)

asi 1950  město Tábor

SEZNAM A MAPA VODNÍCH DĚL REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
Stav koncem roku 1930, Sešit 2, V Praze 1932
Okresní finanční ředitelství Tábor/Důchodkový kontrolní úřad Tábor
Název toku: Lužnice
Obec, čp. : Klokoty 37
Podnikatel: Otomar Kvěch
Druh živnosti: mlýn
Počet a druh vodních motorů: 1 Francisova turbína, 2 kola na spodní vodu
Normální výkon v ks: 16,2/15,3


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • Hlavičkový (firemní) papír
  • reklama, inzerát
částečně adaptován
05 2012
    průmyslový areál
    mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
    mlýnice a dům samostatné budovy
    • historizující a architektura druhé pol. 19. století
    • moderní 1920 – 1945
    zděná
    jednopatrový
        • zcela bez technologie aj.
        Vodní kniha I
        Užívání vody k hnaní mlýnských strojů a provozování živnosti papírenské. Tři vodní kola ženou troje složení, čtvrté stroje papírenské.
        Dva mlýnské žlaby, první /u papírny jest 1,185 m širolý, druhý jest 1,106 m široký. Výška stavidel u těchto žlabů obnáší 1,159 m
        První kolo, 1. žlabu jest 3,793 m v průměru.
        Druhé kolo 1. žlabu jest 4,741 m v průměru
        První kolo 2. žlabu jest 4,1 m v průměru
        Druhé kolo 2. žlabu jest 4,267 m v průměru
        Šířka jalové žlabu neb slupu 1,065 m
        Šířka čtyř kol vodních jest 81 cm.
        Průměr kamenů mlýnských obnáší 79 cm.
        Kola jsou dřevěná, jednověncová na spodní vodu zařízená.
        Výška vody jest stanovená normálním znamením z r.1850, které r.1875 metrickým měřítkem opatřeno bylo. Voda se nadržuje jezem a pouští stavidly na kola vodní. Zbytečná voda jde přes jez a slupem. Stavidlo u tohoto slupu jest 1,066 m

        Opravy při mlýnských žlabech, kolech a stavidlech byli r.1875 provedeny viz č.arch.4097.

        Výnosem c.k.místdržitelství ze dne 20.8.1876 č.70806 obdržel Václav Kvěch povolení ke zřízení pily na místě nynější dílny papírnické, pak k zřízení čtvrtého mlýnského složení. Viz. č.arch.6597.

        Dle výnosu c.k.okresího hejtmanství ze dne 22.9.1900 čís.4862 povolené přestavby byly kolaudovány, přičemž toto nalezeno bylo:
        Mlýnské stavení jest vystavěno dle předložených plánů a že mlýnské stroje hnány jsou čtyřmi vodními koly na spodní vodu umístněnými ve dvou mlýnských žlabech, vždy po dvou v jednom žlabu.
        V pravém mlýnském žlabu, (totiž ve žlabu prvním od pravého břehu počínaje) vedle mlýnského stavení ležícího nalézají s kola dvě dvouvěncová a v levém žlabu také dvě kola pouze jednověncová. Do pravého žlabu mlýnského vpouští se voda vzedmutá jezem stavítkem mezi sloupky stavítkovými 1,23 m širokým, 1,008 m vysokým, do levého mlýnského žlabu vtéká voda stavítkem 1,03 m širokým a 0,976 m vysokým.
        Ve žlabu pravém umístěná dvě kola mají následující rozměry a sice kolo první (počítaje dle toku voky) má v průměru i s lopatkami 4 m, kdežto oba věnce mají průměr 3,7 m, šířka kola pak v lopatkách obnáší 1,32 m. Kolo druhé má v lopatkách 4,15 m v průměru a ve věncích 3,87 m, kdežto jeho šířka v lopatkách 1,35 m obnáší. Ve žlabu levém měří kolo levé v průměru i s lopatkami 4,16 m a průměr věnce jest 3,8 m, šířka kola v lopatkách jest 1,11 m.
        Kolo druhé jest větší a má i s lopatkami průměr 4,33 m a kruh sám má průměr 3,95 m, šířka lopatek jest pak 1,08 m. Ve vzdálenosti 6,6 m od rohu mlýnice k řece obráceného měřeno podél jezu nalézá se pravý sloupek jalového v r.1880 provedeného žlabu. Tento jalový žlab jest uzavřen stavítkem měřícím mezi sloupky 1 m u obnáší jeho výška 0,77 m. Pravý sloupek tohoto jalového splavu jest od lednice 1,8 m vzdálen a pod jezem toho jalového žlabu jest upraven slup.
        Aby se zjistila výška všech důležitých zařízení mlýnských i vodních strojů byla odkryta obě normální znamení, která se při tomto mlýně nalézají a sice prvního vsazeného 2.5.1850, jalož i druhého z 6.8.1875 jejich poloha pro budoucnost ve vedle stojící skice vyznačena jest, a byla provedená nivelace, která pak podává následující výsledky...(pep)
        Žádná položka není vyplněna
        Vodní kniha I
        Oznámení ze dne 29.6.1885, že místo českých složení jsou zavedeny válcové stroje a prostřední vodní kolo odstranil tak, že nyní toliko 2 kola mlýnská užívají v dosavadních jejich rozměrech a umístění.
        Výměrem ze dne 15.3.1889 č.5133 povoleno zřízení nového třetího kola v prodlouženém žlabu mlýnském, věnec tohoto kola o 0,2 m hlouběji, než věnec kola stupního. Průměr tohoto kola 4,83 m, šířka lopatek 2,46 m...

        Výnosem c.k.ministerstva orby z 31.12.1906 čís.32776 povoleno rozšíření stavidla u hnacího žlabu o 30cm, tedy na světlou šířku 2,5 m do odvolání.

        Výnosem c.k.místodržitelství z 14.5.1912 uděleno vodoprávní povolení k zřízení turbíny na 16,2 ks v jalovém žlabu. Povolení k používání turbíny výnosem c.k. místodržitelství z 20.11.1913

        Výnosem ministerstva zemědělství z 10.1.1923 č.95436 zákaz užívání slupu.(pep)
        Zaniklý
        • pila
        • papírna
        1855-1930 mlýn a pila
        • jez
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 2 kola na spodní vodu, hltnost 3,06 m3/s, spád 1,16 m, výkon 15,3 HP
        Typvodní kolo na spodní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1930: 2 kola na spodní vodu, hltnost 3,06 m3/s, spád 1,16 m, výkon 15,3 HP
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        Výrobce
        Popis1930: 1 turbína Francis, hltnost 1,8 m3/s, spád 0,9 m, výkon 16,2 HP
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis25 HP, viz inzerát
        Typparní stroj, lokomobila
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis25 HP, viz inzerát
        Typdynamo
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis17 HP, viz inzerát
        Historické technologické prvky
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V.
        Rok vydání2002
        Místo vydánís. 100
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V.
        Rok vydání2002
        Místo vydánís. 100
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněníSešit 12 (Tábor), s. 33
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJaroslav Knotek - Jaroslava Pixová
        NázevPaměti mlynáře aneb Z rodného Tábora do píseckých mlýnů
        Rok vydání2016
        Místo vydáníPutim
        Další upřesnění
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorDigiArchiv SOA v Třeboni
        NázevMatriky fary Tábor
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesnění
        Odkazhttps://digi.ceskearchivy.cz/matriky-rimskokatolicka_cirkev-t-tabor
        Datum citace internetového zdroje27.8.2019
        AutorSokA Tábor
        NázevFond OÚ Tábor,Vodní kniha I
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesněníč.př. 1/2003
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje27.8.2019
        AutorRichard Hrdlička
        NázevMlýn Vendelákův pod Klokoty
        Rok vydání1936
        Místo vydáníTábor
        Další upřesněníStřed roč. XV/1936, č.25
        OdkazSokA Tábor, inv.č. 862/XV, sign. F-9/1936
        Datum citace internetového zdroje27.8.2019

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Vytvořeno

        14.2.2014 16:34 uživatelem Hračka

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 13.6.2019 08:02
        Radomír Roup 21.6.2018 20:24
        doxa (Jan Škoda) 8.10.2018 10:49
        pepino 27.8.2019 11:56