Sedí u klapajícího mlýna.
(německé rčení)

Podrejžský mlýn

Podrejžský mlýn
13
Kamenná
262 31
Příbram
Kamenná u Příbramě
49° 36' 45.7'', 13° 59' 22.9''
Mlýn s vodním kolem
Poměrně citlivě opravený, avšak zcela nepřístupný mlýn.

Mlýn se nachází na samotě dva kilometry od centra obce Tochovice.
Hrádecký potok
nepřístupný

Obecná historie:

O existenci mlýna, který leží v malebném údolí mezi obcemi Třebsko, Kamenná a Tochovice se dozvídáme až z I. vojenského mapování, jež bylo provedeno v letech 1764 – 1768. Mlýn se objevuje i na dalších vojenských mapováních, tedy na druhém, kde je dokonce pojmenovaný „Podrejší M“. a na třetím - tady se nazývá „Podrejží“. Domnívám se, že mohl existovat i dříve. Samo místo známe už z dob rýžování zlata, které se zde získávalo nejspíš již v 3. - 2. století před n. l. Zlatý písek se v povodí Hrádeckého potoka rýžoval pravděpodobně i ve středověku, avšak pouze podle ústního lidového podání, zatím jsem o tom nenalezl žádné písemné prameny. První písemná zmínka je o Matěji Pazderníkovi, jemuž bylo v roce 1879 okresním hejtmanstvím přiděleno normální znamení. Na menším nákresu, který tvoří součást protokolu, je zakreslen mlýn se dvěma koly. Další písemnou zmínku máme o osobě mlynáře Hynka Čížka. Ten měl syna Silvestra, jenž se se svou ženou Annou velmi zadlužil (nejspíš při přestavbě budovy) a musel mlýn prodat v nařízené dražbě, která se odehrála 30. dubna 1940. Koupil jej Matěj Vrba. Musel ovšem mlýn opravit a vylepšit, aby mohl opět mlít. Pak ale onemocněl a musel na půl roku do nemocnice. Po dlouhé nemoci se vrátil do mlýna, který byl zapečetěn a bylo zakázáno zde dále pracovat. Po několika jeho písemných žádostech byl 13. listopadu 1941 opět uveden do provozu. Konce války se však mlynář nedožil. Jak vyplývá z dopisu pana Šrámka, zemřel Vrba v některém z koncentračních táborů za to, že semlel „načerno“ 2,5 q obilí. Zůstal po něm nezletilý syn Ota, o kterého se jeho strýc Emanuel Šrámek staral. Toto vše vyplývá z několika dopisů, v nichž Šrámek žádá opětovné otevření mlýna, který byl po válce znovu zapečetěn jako nadbytečný (Plomba dána na mlecí stolici. 17. dubna 1946). Šrámek žádá o znovuzprovoznění mlýna, aby mohl uživit sebe i svého synovce, který se učil mlynářem. O dalších osudech rodu Vrbů nic nevíme. Mlýn po jejich odchodu časem téměř zpustl. Jméno dnešního vlastníka se zatím nepodařilo zjistit. Budova v nedávné době byla zcela opravena a adaptována.

 

V r. 1930 je psán majitel mlýna Hynek Čížek (RR).

 

Doplnění historie poskytl pan Falc:

Ota vyprávěl: Manželku měl těžce nemocnou byla na vozíku. Po narození syna Martina ji doktoři předávkovali hormony a oni ji narostly větší ruce a nohy. Byla doma a jelikož bydleli ve 3 patře vůbec se nemohla dostat ven. Ota pracoval v tehdejším SVA Příbram u pecí na smaltovně a měl několik infarktů. Dostal invalidní důchod. Přes léto byl ve mlýně a na zimu odcházel domů. Syn Martin se vyučil v rukavičkářském závodě v Dobříši kde pracoval jako střihač rukavic. Naposledy jsem se s ním setkal před zhruba deseti lety. Žil ve statku v Chrašticích kde byl nějaký bazar. O smrti Oty Vrby jsem se dozvěděl až asi 3 roky potom. Mlýn měl prodat jeho syn. Doslechl jsem se, že ho mělo koupit ministerstvo a mělo z něj vybudovat školicí středisko tehdejšího premiéra Mariana Čálfy. Muselo to stát mnoho peněz. Nebyla tam zavedena elektrika a celý objekt nebyl oplocen. Z kola tam byla jen hřídel. Když jsem se tam byl po letech podívat celý objekt byl oplocen a vyběhli na nás 2 dobrmani.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Čížek

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na „potoku“ (50 - 1000 l/s)
        jednopatrový
        Budova je 15 m dlouhá, 9 m široká, jednopatrová. Byla rozdělena na část obytnou a část s mlýnicí. Z fotografie hlavní budovy je patrné, že v podélné stěně jsou dva vchody. Ten vlevo sloužil pro vstup do obytných místností, které byly i v patře a ten druhý vpravo vedl do mlýna. Obě části byly pravděpodobně propojeny i uvnitř. Při pohledu na štít mlýna jsou v pozadí vidět hospodářské budovy, které mají půdorys ve tvaru písmene L.
        Střecha je nová, bylo použito tradiční keramické tašky zvané „bobrovka“. Tato krytina se nachází i na hospodářském stavení.
        Celá budova pochází nejspíš z období první republiky.
        • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
            O stavu mlýnské technologie nic nevíme, pravděpodobně se nezachovala.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • výroba elektrické energie
            • vantroky
            • rybník
            • akumulační nádržka
            • lednice
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavDochovaný
            VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
            PopisU mlýna se nachází novodobé vodní kolo. Využití vodní energie neznáme.

            V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,064 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,31 k.
            V roce 2016 nové vodní kolo od F. Mikyšky
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavDochovaný
            VýrobceFrantišek Mikyška, Kojetín
            PopisU mlýna se nachází novodobé vodní kolo. Využití vodní energie neznáme.

            V r. 1930 zde bylo 1 kolo na svrchní vodu, průtok 0,064 m3/s, spád 4,2 m, výkon 2,31 k.
            V roce 2016 nové vodní kolo od F. Mikyšky
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            AutorRudolf Šimek
            NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
            Rok vydání2008
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníbakalářská práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorRudolf Šimek
            NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
            Rok vydání2008
            Místo vydáníOlomouc
            Další upřesněníbakalářská práce
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl republiky československé
            Rok vydání1932
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Současné fotografie - vodní dílo

            Současné fotografie - technologické vybavení

            Vytvořeno

            18.5.2012 20:45 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Radomír Roup 1.11.2013 21:33