Kolik děr, tolik věr,
kolik mlynářův, tolik měr.
(české přísloví)

Bukovanský, Podnestrašovický mlýn

Bukovanský, Podnestrašovický mlýn
16
Nestrašovice
262 72
Příbram
Nestrašovice
49° 33' 13.6'', 14° 1' 37.1''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Polouzavřené stavení stojí pod hrází Nestrašovického rybníka. Naneštěstí je mlýn ne příliš dobře situován, a proto když přišla v minulosti velká voda a přetekla hráz, několikrát jej vytopila. Celé hospodářství se skládá z budov tvořících písmeno L. Budova mlýna vykazuje vysoké památkové hodnoty.
Mlýn leží asi 0,5 km na jih od centra obce Nestašovice.
Hrádecký potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Poprvé je na místě dnešního mlýna zaznamenána stavba na prvním vojenském mapování, mlýn je však pravděpodobně staršího původu. Tomu nasvědčuje jeho dřívější jméno, naposledy zmíněné ve vodních knihách. Jmenoval se podle přilehlého rybníka Bukovanský. Majiteli obce Nestrašovice byli skutečně nějaký čas členové rodu Bukovanů. Jmenovitě Přibík Bukovský z Bukovan, který ves roku 1584 koupil od majitele Hrochova hrádku. Rod Bukovanů Nestrašovice vlastnil až do začátku 18. stol. Odtud tedy pramení bývalé jméno rybníka i mlýna. Poté byla obec roku 1718 prodána Březnickému panství a o mlýně nejsou až do konce 19. stol. další písemné zprávy. První jméno mlynáře se dozvídáme z indikační skici z roku 1830, kdy mlýn vlastnil rod Králíků, jmenovitě Václav. Na mapě je zobrazen nespalný mlýn s jedním kolem a naproti žlutě vyznačená spalná budova, rovněž s jedním kolem, která mohla sloužit například jako pila.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

Roku 1886 se mlýn objevuje ve vodních knihách, coby majitelé jsou uváděni Alois a Rosálie Achačovi.

 V pamětní knize Nestrašovic se o mlýnu nepíše vůbec. Je zde pouze zmíněno, že Jan a Marie Achačovi bydleli roku 1929 v čp. 16. Avšak Jan Achač zemřel 20. září 1928 a mlýn přešel na jeho manželku Marii. Z korespondence s mlynářským ústředím vyplývá, že ve mlýně byl zaměstnán přinejmenším stárek.  

Poslední písemná zpráva o mlynářce Marii Achačové pochází z roku 1943.

Dnes (2006) ve mlýně bydlí pan Branžovský se svou matkou, rozenou Achačovou. Vzhledem k jejímu jménu a vysokému věku (přes 90 let) by se mohlo jednat o dceru výše zmíněné Marie.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Achač
  • Králík

Historie mlýna také obsahuje:

1830 Václav Králík

1930 Jan Achač

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • baroko do roku 1800
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      jednopatrový
      Celé hospodářství se skládá z budov tvořících písmeno L. Velký objekt zcela napravo je stodola, menší stavba má také hospodářský charakter, skrývá nejspíš chlívy, dřevník a podobně. Kratší část písmene L, tedy křídlo na severozápadě, má komín, což by mohlo vypovídat o tom, že zde pravděpodobně byl výměnek, šalanda nebo byt stárka.
      Mlýn stojí samostatně, mírně vložen do dvora, tedy mezi dvě křídla písmene L. Hlavní budova se dělí na dvě poloviny. Je možné, že ta obytná, patrová je mladší a mlýn samotný starší. Obytnou část zdobí nárožní lizény pokryté plošnou bosáží, vyskytující se na dvou rozích štítové zdi a stejné zdobení se použilo i na přechodu obytné části a mlýna. Přízemí a patro odděluje jednoduchá horizontální římsa, pod střechou pak čtyřikrát odstupňovaná. Střecha samotná je valbová, s nezjištěným krovem, patrně hambálkové soustavy. Zajímavým detailem je zadlabání námětků do zhlaví vazných trámů. Během terénních výzkumů jsem zatím jinde podobnou záležitost nezjistil.
      Další nedílnou součást tvoří u většiny starších mlýnů lednice, jež se nachází na severozápadní stěně mlýna. Zachovala se zde hřídel vodního kola a zbytky ramen, které nesly korečky. Ve zdi mlýna v místě lednice se nachází i normální znamení v podobě hřebu, zatlučeného do zdi.
      Krásný architektonický detail tvoří dveře, vedoucí do mlýnice. Jsou dvoukřídlé, patrně svlakové, s dekorativně skládanou lícovou stranou tvořenou destičkami. Horní část je uspořádána do vějíře, což je obvyklý motiv klasicistních dveří nejen na Březnicku.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • dveře
      • okno
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • náhrobky, pamětní desky
      • krov
      • existující torzo uměleckého složení
      Žádná položka není vyplněna
      • stavidlo
      • náhon
      • normální znamení
      • rybník
      • lednice
      Náhon je velice krátký a v podstatě dodnes funkční. Mlýn stojí po hrází rybníka a poměrně často je ohrožen povodní.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisVodní kolo dnes připomíná pouze ohnilá hřídel. V tomto případě by se zcela jistě vyplatilo vodní kolo opět obnovit.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,126 m3/s, spád 4 m, výkon 4,3 m
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      PopisVodní kolo dnes připomíná pouze ohnilá hřídel. V tomto případě by se zcela jistě vyplatilo vodní kolo opět obnovit.
      1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,126 m3/s, spád 4 m, výkon 4,3 m
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • francouzský kámen | Počet: 1
      • AutorRudolf Šimek
        NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
        Rok vydání2008
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněníbakalářská práce
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorRudolf Šimek
        NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
        Rok vydání2008
        Místo vydáníOlomouc
        Další upřesněníbakalářská práce
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 10

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        21.5.2012 20:55 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        veronika 24.5.2012 21:50
        Radim Urbánek 20.10.2012 12:20
        doxa (Jan Škoda) 8.11.2023 00:42