Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
"1424 wird Welfl aus Hoid als Unterstundsgeber der Straßenräuber genannt" - Straßenräuber je loupežník, Unterstand je přístřeší, útulek, zázemí.
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
K roku 1855 se uvádí Maria KOLLER, dcera Jana Kollera mistra mlynářského v Pěčíně č. 2 a jeho ženy Žofie roz. Hartelové - http://jihoceske-rody.eu/rody/kategorie/index/svobodni/mlynari/
Prvním strojem v Pěčíně byla řezačka (Häckselmaschine) ve mlýně. Následoval žentour (Göppel), řezačka řepy (Rübenschneider), široká mlátička (Breitdreschmaschine).
Od Martina Kollera roku 1869 koupil mlýn Thomas Wolf v ceně 8000 zlatek. Byl v zuboženém stavu, takže roku 1872 došlo k přestavbě a modernizaci.
Chytilův adresář udává v Pěčíně k roku 1915 jednoho ze dvou mlynářů Martina Wolfa. Podle německé verze adresáře prý byl ještě Wolf tzv. "Holzhandel", tedy obchodník se dřevem. Je proto možné, že u mlýna čp. 1-2 byla zároveň i pila.
Stav 1930
Pěčín čp. 2, Walburga Wolfová, mlýn a pila, 2 kola na svrchní vodu, průtok 0,145 m3/s, spád náhonu 4m, výkon 5 HP
- tedy dá se očekávat, že WW byla vdovou po svém muži mlynáři a převzala hospodářství jako se to dělo i jinde.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Zbytky mlýna měly být zbořeny až kolem roku 2010, kolem roku 1990 měly být budovy ještě v poměrně dobrém stavu.
Kolega tehdy ruinu mlýna procházel a dispozicí odpovídala onomu výřezu z dobové pohlednice níže.
POZNÁMKA
k další historii mlýnů v Pěčíně srv. článek http://www.pkmodely.estranky.cz/clanky/trhovosvinensko--i-vojenska-historie---/vodni-stavby-na-trhovosvinensku-x.---mlyny-v-pecine.html nebo kartu http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/2353-pecinsky-mlyn-c-2
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
