Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
První zmínka o mlýnu u obce Ostrov pochází z roku 1586. Tehdy patřil k Dobříšskému panství.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Je znázorněn na I. vojenském mapování a dále též na III.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Podle údaje v pamětní knize obce Ostrov se v čísle popisném 36 narodil roku 1857 Karel Frühauf. Zápis ve vložce k vodní knize uvádí roku 1891 jako mlynáře Stanislava Frühaufa. Tehdy to byl mlýn pouze s jedním kolem a jedním českým složením.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Po něm převzal živnost 7. června 1919 jeho syn Jan Frühauf. Mlýn dostal již částečně předělaný na umělecký s válcovými stolicemi, dokonce se třemi, což je na nejmenší mlýn na celém Hrádeckém potoce opravdu hodně.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Další zajímavostí, která z tohoto dokumentu vyplývá, je, že se zde ještě v roce 1939 nacházela moučnice s vysévacím pytlíkem, jenž vyséval melivo, jdoucí od francouzského kamene. Pro pohon mlýna sloužily dva dieselové motory (později vyměněné za elektromotor). Mlynář dokonce začal budovu rozšiřovat, to však nestihl dodělat, protože začala II. světová válka.
U mlýna byla 12. 7. 1948 za dosud nevyjasněných okolností zastřelena dcera mlynáře Maruška Frühaufová.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po válce bylo rozšíření mlýna dokončeno a mlelo se zde ještě v roce 1954, což vyplývá z dokumentů, na nichž se píše o návrhu na zrušení vodního práva. Celý objekt převzaly Středočeské mlýny, n. p. Poslední mlynář Jan tu byl pouze zaměstnán a ubytován. Kdy mlýn přestal pracovat přesně nevíme.
Vývoj po roce 1989
Dnešní majitel, pan Hrčkulák, jej koupil od paní Břicháčkové (dříve Frühaufové) roku 2000 a žije v něm dodnes.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Frühauf
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1919-1939 - Jan Frühauf (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: