Filištíni ho popadli a vyloupli mu oči. Potom ho odvedli dolů do Gazy, kde ho spoutali bronzovými řetězy a ve vězení musel otáčet mlýnským kamenem.
(Sd 16, 21)

Ostrovský mlýn

Ostrovský mlýn
36
Ostrov
262 72
Příbram
Ostrov u Tochovic
49° 36' 25.4'', 14° 0' 29.7''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Mlýn je krásně zasazený v krajině a svou „nádražní“ architekturou do ní bezchybně zapadá. Dnes již neslouží svému účelu. Vodní kolo se vzhledem k nevýraznému Ostrovskému potoku nevyplatí obnovovat.
Mlýn leží 0,5 kilometru na jihozápad od obce Ostrov
Ostrovský potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýnu u obce Ostrov pochází z roku 1586. Tehdy patřil k Dobříšskému panství. 

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Je znázorněn na I. vojenském mapování a dále též na III. 

Podle údaje v pamětní knize obce Ostrov se v čísle popisném 36 narodil roku 1857 Karel Frühauf. Zápis ve vložce k vodní knize uvádí roku 1891 jako mlynáře Stanislava Frühaufa. Tehdy to byl mlýn pouze s jedním kolem a jedním českým složením.

 Po něm převzal živnost 7. června 1919 jeho syn Jan Frühauf. Mlýn dostal již částečně předělaný na umělecký s válcovými stolicemi, dokonce se třemi, což je na nejmenší mlýn na celém Hrádeckém potoce opravdu hodně.

Další zajímavostí, která z tohoto dokumentu vyplývá, je, že se zde ještě v roce 1939 nacházela moučnice s vysévacím pytlíkem, jenž vyséval melivo, jdoucí od francouzského kamene. Pro pohon mlýna sloužily dva dieselové motory (později vyměněné za elektromotor). Mlynář dokonce začal budovu rozšiřovat, to však nestihl dodělat, protože začala II. světová válka.

U mlýna byla 12. 7. 1948 za dosud nevyjasněných okolností zastřelena dcera mlynáře Maruška Frühaufová.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Po válce bylo rozšíření mlýna dokončeno a mlelo se zde ještě v roce 1954, což vyplývá z dokumentů, na nichž se píše o návrhu na zrušení vodního práva. Celý objekt převzaly Středočeské mlýny, n. p. Poslední mlynář Jan tu byl pouze zaměstnán a ubytován. Kdy mlýn přestal pracovat přesně nevíme.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnešní majitel, pan Hrčkulák, jej koupil od paní Břicháčkové (dříve Frühaufové) roku 2000 a žije v něm dodnes.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Frühauf

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    částečně adaptován
    05 2012
      venkovský
      mlýn na nestálé vodě (10 - 50 l/s)
      mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      • secesní
      zděná
      jednopatrový
      Areál se skládá z budovy mlýna, na níž je nalepeno několik přístavků, jako například strojovna pro pomocný motor, která stojí po levé straně. Vpravo je na štítovou zeď přistavěna veranda a dřevník. Na pravé straně dvora uzavírá pozemek z jihozápadní strany stodola obdélníkového půdorysu.
      Mlýn je zděný, přibližně 7 m vysoký a opět rozdělený na dvě části. Ty byly jako obyčejně propojeny dveřmi, které jsou dnes zazděné. Dochoval se nám drobný náčrtek s rozměry, jež mlynář Frühauf přiložil ke své žádosti o zapsání do mlynářského rejstříku v roce 1939. Jak mlýnice, tak i obytná část, byly částečně před a po II. světové válce rozšířeny směrem dozadu. Tyto dvě přístavby jsou dobře patrné díky zdění z cihel a betonových tvárnic. O jejich dodatečném umístění vypovídá též mírnější sklon střechy. Přístavky nebyly zatím omítnuty. Střecha je sedlová a nese ji přestavěný Rankův krov, na plné vazby jsou osazeny krokve mnohem menšího sklonu. Komín prochází středem budovy.
      Výstavné jihozápadní průčelí mlýna vroubí vertikální nárožní lizény. První patro od druhého dělí horizontální, několikrát odstupňovaná římsa. Další oddělení prvního patra a štítu je naznačeno pouze pásem. Štít má symetrický trojúhelníkový tvar, v podstřeší je výrazný zubořez. Všechna okna jsou trojdílná, jedno v přízemí a dvě v prvním patře zdobí třikrát odstupňovaná pásová šambrána. Půdu osvětlují dvě ve štítu zasazená menší obdélníková okna se zdobenou šambránou, umístěnou pouze v horní polovině. Ta není odstupňována, ale pouze zdobně zakončena. Ve špici štítu je do srdce vyryt rok 1920. Mlýnice má okna tři. Dvě jsou čtvercová a zamřížovaná, třetí obdélné se segmentovým záklenkem je umístěno vzadu ve zdi výše zmiňované přístavby.
      • plastická omítková výzdoba fasád a štítů
      • kamenické prvky barokní a mladší
      • okno
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • náhrobky, pamětní desky
      • krov
      • schodiště
      • existující torzo uměleckého složení
      V mlýnici zůstala jen malá část zařízení. Současný majitel uvažuje i o odstranění posledních zbytků vybavení a jiném využití prostor. V přízemí se zachovala trámová konstrukce, vzdáleně připomínající obvyklou hranici. Ve starší části mlýnice dále najdeme velmi zajímavé, dalo by se snad říci, dvojramenné schody. V přistavěné místnosti pak stojí míchačka na mouku, pravděpodobně vyrobená až po II. světové válce. Nese totiž označení „Mlýny a těstárny, n. p. Pardubice“.
      V prvním patře zbylo ze všech strojů pouze torzo loupačky a šrotovníku. Ještě před II. světovou válkou se tu na 49 m2 prostoru tísnily tři mlecí stolice a s nimi francouzský kámen. Dnes zazděným vchodem se vcházelo do prvního patra nad obytnou světnicí. Zde se v minulosti nebydlelo, ale z nedostatku místa ve mlýnici tam byla nejspíš sýpka či sklad meliva.
      Na půdě nalezneme zbytky rovinného vysévače. Zajímavostí jsou dvě propadla vedle sebe v podlaze, umístěná pod dvěma dřevěnými kladkami. Dále je tu jedna hlava výtahu. Na druhé polovině bývala sýpka, která má dnes podlahu vystlanou izolací a není znát jestli byla nějak dělena.
      Žádná položka není vyplněna
      Vodní kolo bylo při severovýchodní tzv. návodní zdi. Zůstala po něm lednice, část betonových vantroků a otvor pro hřídel. Okno nad lednicí mohlo v minulosti sloužit nejen k osvětlení, ale i k ovládání stavidla pro přívod vody na kolo. (Ke stavidlu se také asi chodilo dveřmi, které dnes vedou do novější části mlýnice, přistavěné po II. světové válce).
      • lednice
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      Výrobce
      Popis
      Žádná položka není vyplněna
      Historické technologické prvky
      • transmisní hřídele s řemenicemi (výrobek průmyslový i řemeslný)
      AutorŠimek Rudolf
      NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
      Rok vydání2008
      Místo vydáníOlomouc
      Další upřesněníbakalářská práce
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje
      AutorŠimek Rudolf
      NázevPamátková hodnota mlýnů na Hrádeckém potoce
      Rok vydání2008
      Místo vydáníOlomouc
      Další upřesněníbakalářská práce
      Odkaz
      Datum citace internetového zdroje

      Žádná položka není vyplněna

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Plány - stavební a konstrukční

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - vodní dílo

      Vytvořeno

      25.5.2012 15:33 uživatelem Rudolf (Rudolf Šimek)

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna