Mlýn bez chodu, zvon bez zvuku, ruku bez nadělení,
školu bez dětí nikdo nechce mít.
(německé přísloví)

Hejčínský mlýn

Hejčínský mlýn
Jarmily Glazarové
Olomouc - Hejčín
779 00
Olomouc
Hejčín
49° 36' 23.5'', 17° 14' 32.9''
Mlýniště bez mlýna
Nacházel se v prodloužení Mrštíkova náměstí u mostu přes říčku Moravici. Stejně jako obec Hejčín patřil i mlýn k majetku kláštera Hradisko. První písemnou zmínku o něm máme z r. 1304. v 16. století je vzpomínán mlýn již poměrně velký a zřejmě byl neustále v provozu. Velký mlýn vzal za své při švédském obléhání v r. 1945, byl však obnoven v r. 1657. Mlýn zcela vyhořel v r. 1706 a 1909, po druhém požáru byly mlýnská kola nahrazeny dvěma Francisovými turbinami. Kupní smlouvou se v r. 1911 novým majitelem stává "Společenská elektrárna v Hejčíně" a od té doby tento objekt sloužil jako elektrárna.
Mlýn se nachází téměř ve středu obce.
Mlýnský potok
volně přístupný

Obecná historie:

Nacházel se v prodloužení Mrštíkova náměstí u mostu přes říčku Moravici (Mlýnský potok), která tvořila u obce Hejčín dalším ramenem malý ostrov, na kterém ležely hospodářské budovy mlýna. Stejně jako obec Hejčín patřil i mlýn k majetku kláštera Hradisko. Bohužel se nepodařilo zjistit, zda a kdy se hejčínští mlynáři osamostatnili.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První písemnou zmínku o mlýně máme z r. 1304, kdy se v příslušné listině jmenuje spolu se dvěma jinými mlýny v pořadí jako třetí. O jeho dalších osudech nic nevíme, teprve na počátku 16. století zpráv přibývá. 

V r. 1415 je na mlýně jmenován mlynář Jan Kopiczko. V r. 1513 zde působil mlynář Matěj Friss, r. 1518 mlynářka Havlová.  

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

V držbě rodiny Frissů mlýn zůstal i nadále, jak potvrzuje cenná smlouva z r. 1530. Hovoří se v ní o dohodě, kterou učinili bratři Horečtí z Horky s mlynářem Václavem Frissem, o vedení vody od mlýna v Horce na mlýn hejčínský, jak tomu bylo zvykem od starých dob. Mlynář mohl věsti vodu na pět mlýnských kol za poplatek dvou kop grošů ročně. Mlýn byl tedy již tehdy poměrně velký a zřejmě neustále v provozu. Vysvítá tak i z poplatku jedné kopy grošů, kterou musel mlynář platit do městské pokladny za užívání vody pravidelně od r. 1534. Mlynář Václav Friss (Fryss) je doložen ještě i v letech 1547-1548 a teprve v zápise z r. 1551 se o něm hovoří jako o zemřelém. Tamtéž je jmenován mlynář Matěj a k r. 1559 Sebastián. O existenci mlýna v druhé polovině 16. století sice není pochyb, přesto však konkrétnější písemné zprávy schází. Připomíná se až v r. 1604 v souvislosti s postoupením patnácti poddaných klášterem Hradisko městu.

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský
  • Vrchnostenský

V r. 1637 došlo k nové přestavbě mlýna, jenž však vzal za své za švédských válek v r. 1645, o čemž svědčí dochovaný opis nápisu na mlýně po jeho obnovení v r. 1657. Po obnovení byl tedy mlýn na původním místě v provozu, ovšem víme pouze to, že se z něj v r. 1660 platil nájem 100 zl., který vzrostl v r. 1704 na 210 zl. Teprve v r. 1701 se zde jmenuje mlynář Mattes Bönisch a v r. 1703 Ondřej Seidl . V r. 1704 měl hejčínský mlýn čtyři mlecí složení, jedno kašové a jeden krupník a k již zmíněné činži měl mlynář odevzdávat klášteru dvě mírky (muty) mýta.

Hejčínský mlýn, ležící na Moravici nad Kamenným mlýnem, měl odběrem vody vliv i na provoz Kamenného mlýna a tak můžeme v písemnostech sledovat stálá jednání mezi městskou radou a opatem kláštera Hradisko o systému splavů a jezů v jeho blízkosti, o položení nového prahu u mlýna a konečně i žádost magistrátu o rychlé uvedení mlýna do provozu po požáru v r. 1706, kdy nebyl v chodu ani Kamenný mlýn.

V r. 1720 zde působil Tomáš Bönisch, v r. 1725 Josef Urbánek, od r. 1738 Antonín Müller. Z dalších mlynářů je možno jmenovatr. 1763 Lorence Jöhnische, r. 1774 Josefa Sojáka, r. 1782 Petra Müllera a od r. 1793 Josefa Micka, přísežného mlynářů ještě v r. 1840.

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

Kupní smlouvou z 9.2.1876 koupili mlýn manželé Adolf a Marie Nimmerfrohovi, po smrti své ženy v r. 1900 přepsal Adolf její polovinu na sebe. V r. 1909 hejčínský mlýn vyhořel a proto bylo rozhodnuto nahradit mlýnská kola dvěma Francisovými turbinami, z nichž každá měla výkon 5000 l/sec. Kupní smlouvou z 15.3.1911 získala vlastnické právo na mlýn čp. 2 "Společenská elektrárna v Hejčíně, zapsané společenstvo sro." Roku 1911 tedy skončilo v hejčínském mlýně mletí a budovy mlýna pak sloužily jako elektrárna.

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

V r. 1945 se staly vlastníkem objektu "Východomoravské elektrárny n.p. v Přerově".

Od 19. 7. 1949 elektrárnu vlastnily "Olomoucké energetické rozvodné závody n.p. se sídlem v Přerově", 30.12.1953 "Energotrust Ostrava, n.p. Ostrava", 19. 12. 1955 došlo k převodu operativní správy na "Energetické rozvodné závody Přerov, n.p. Přerov" a konečně 3. 12. 1960 přešla opět operativní správa na "Severomoravské energetické závody n.p. Ostrava".

V dnešní době už v těchto místech bývalý mlýn nic nepřipomíná.

Události
  • Zánik budovy mlýna

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Kopiczko
  • Friss
  • Bönisch
  • Seidl
  • Urbánek
  • Müller
  • Jöhnisch
  • Soják
  • Mick
  • Nimmerfroh

Historie mlýna také obsahuje:

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    neexistuje
    12 2017
      venkovský
      mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            Zaniklý
            • krupník
            • výroba elektrické energie
              Žádná položka není vyplněna
              Žádná položka není vyplněna
              Historické technologické prvky
              AutorMiloslav Čermák
              NázevMlýny v Olomouci a jejím nejbližším okolí II. část (OAO 1977)
              Rok vydání1978
              Místo vydáníOlomouc
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje
              AutorMiloslav Čermák
              NázevMlýny v Olomouci a jejím nejbližším okolí II. část (OAO 1977)
              Rok vydání1978
              Místo vydáníOlomouc
              Další upřesnění
              Odkaz
              Datum citace internetového zdroje

              Žádná položka není vyplněna

              Základní obrázky

              Historické mapy

              Historické fotografie a pohlednice

              Vytvořeno

              5.12.2017 21:37 uživatelem Čenda

              Majitel nemovitosti

              Není vyplněn

              Spoluautoři

              Uživatel Poslední změna
              Rudolf (Rudolf Šimek) 10.12.2017 19:53