Cestuje jako mlynářova kárka -
přijde každý večer zase domů.
(německé přirovnání)

mlýn Polanka

mlýn Polanka
055E
43
Polanka
517 03
Rychnov nad Kněžnou
Velký Uhřínov
50° 14' 49.3'', 16° 22' 3.9''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Nevelký mlýn s trojdílným uspořádáním.
Kněžná
nepřístupný

Obecná historie:

Předmětný mlýn se nachází v polosamotě německy zvané Brettgraben, česky nazývané Polanka. U mlýna můžeme předpokládat značné stáří, vyloučit nelze ani jeho raně novověký původ, avšak nejstarší zjištěný doklad se vztahuje až k 12. dubnu 1733, kdy je prodáván obilní mlýn se dvěma mlecími složeními [„eine Mahl Mühlen mit Zweyän Gängen“], krupní stoupou [„einer Grauppen Stampen“] a vedle ležící pilou [„Bretth Mühlen“]. Rustikální část Tereziánského katastru uvádí ve Velkém Uhřínově v 50. letech 18. století: „1 mlynář na mlýně o 1 kole na nestálé vodě“. Ovšem dominikální část Tereziánského katastru zmiňuje ve Velkém Uhřínově ve stejné době: „Velký Uhřínov 2 mlýny po 1 kole“. Pozornost věnujme i mapě Josefského vojenského mapování z 60. až 80. let 18. století. Je na ní zachycen symbol vodního kola, což jednoznačně dokazuje existenci technického objektu s vodním pohonem. Porovnáním s informacemi uvedenými v tomto průzkumu je pak zřejmé, že se jedná o vodní mlýn. K roku 1836 uvádí J. G. Sommer ve své Topografii mlýn s pilou, který se jmenuje Kačerovský [„1 Mühle mit Brettsäge, die Katschermühle genannt“]. Skutečnost, že se jedná o velkouhřínovský mlýn, jasně potvrzuje mapa Františkova vojenského mapování z 30. až 50. let 18. století, kde je kromě značky vodního kola uveden název „Katscher M.“. V roce 1840 zachycuje areál mapa stabilního katastru. Zaznamenává jak mlýn [stavební parc. č. 85], tak pilu [stavební parc. č. 87]. Mlýn je na této mapě vyznačen žlutou barvou, tedy vybudovaný ze spalných materiálů, pila naopak barvou červenou, tedy postavená z materiálů nespalných. U mlýna je použit symbol vodního kola dvakrát. Je tedy téměř jisté, že se jednalo o dvě vodní kola v lednici jižního štítového průčelí. Z materiálů dostupných v rámci tohoto průzkumu se k roku 1932 víme, že zde „Frant. Obst“ provozoval dvě živnosti a uvedeny u něj jsou „mlýn a pila“, což materiály z Mlynářského ústředí ve stavu ke konci roku 1945 ještě doplňují. Tehdy zde kromě mlýna pracovaly „připojené podniky: pekárna a pila“. Roce 1945 došlo k odsunu německého obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že Velký Uhřínov se nachází na území tzv. Sudet, odsunutý byl i poslední zdejší německý mlynář František Obst a v červnu 1945 jej nahradil národní správce Jaroslav Polanský. Ten se nejprve snažil provoz mlýna zachovat a dosáhl pro mlýn ke dni 7.7.1947 jeho přeřazení do kategorie A s povolením mletí. Avšak již v červenci 1948 je mlýn Svazem pro hospodaření s obilím uzavřen s konečnou platností. Z několika písemností vyplývá, že ve mlýně se nacházela také pekárna. Musíme ovšem vzít v úvahu, že měla nejspíš podobu větší chlebové pece vytápěné dřevem, jaké se ve vesnických domech běžně stavěly, ovšem tato měla větší rozměry.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

18. stol. k mlýnu náleželo 42 1/2 měřic vrchnostenských gruntů, majitel platil na činži 8 zlatých 30 krejcarů ze mlýna a 15 zlatých z pozemků. Nebyl však povinen řezat zdarma prkna pro vrchnost.

1840 Ignác Neugebauer

1930 František Obst, mlýn a pila

1945 poslední mletí nedokončeno, 45 q obilí zůstalo nedomleto.

Podle místní tradice byl Polánka cikán, který si mlýn po odsunu Němců zabral.

(doplnil jšk)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Obst
  • Neugebauer
  • Polanský

Historie mlýna také obsahuje:

1840 Ignác Neugebauer

1930-1945 František Obst

1945-1948 Jaroslav Polanský

Podle moderní legendy byl mlýn po odsunu Františka Obsta MNV v Uhřínově přidělen Romovi jménem Polanský, který po čase opět zmizel. Podle něj nese samota název Polanka. 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice je součástí dispozice domu
      • klasicismus do roku 1850
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      • 1945 – současnost
      roubená+zděná
      jednopatrový
      • pavlač, balkón
      • dveře
      • okno
      • prostup pro hřídel vodního kola
      • drobné sakrální památky
      • trámový strop
      • topeniště, kamna, pec
      • existující torzo uměleckého složení
      Mlýn měl nejméně do 80. let 19. století osazené tzv. obyčejné složení. Jeho základ tvoří dva mlecí kameny – spodní je pevný ležák a horní pohyblivý běhoun – mezi kterými dochází k rozemílání zrna. Takto získaný šrot se vyséval mechanicky otřásaným plátěným rukávcem (mlynářským pytlíkem), osazeným v dřevěné skříni zvané moučnice. Na výskoku pytlíku se nacházelo mechanické síto nazývané žejbro, které zajišťovalo třídění krupice. Semletí (pšeničné) mouky se obvykle neprovádělo jednorázově, ale proces se několikrát opakoval.
      Ostatně toto technologické vybavení uvádí Vodní kniha v 70. až na začátku 80. let 19. století: „svrchovodní obilný mlýn s jedním moučným a jedním špicovým složením“ [překlad, přepis původního německého textu v poznámce]. Moučné složení je právě oním v předchozím odstavci popisovaným obyčejným složením. A uváděné špicové složení vypadalo téměř shodně jako složení dvou mlecích kamenů, ale tyto měly zpravidla menší průměr a hodně se nadlehčily, tedy oddálily, aby ze zrna odstranily pouze špičky, vousky, popř. menší díl obalových částí obilky. Dodejme, že zmíněná dvě složení korespondují se dvěma vodními koly vyznačenými na mapě stabilního katastru z roku 1840.
      Nevíme, kdy v tomto mlýně došlo k osazení tzv. uměleckého složení. Nejstarší známé písemné doklady dochovaly v materiálech Mlynářského ústředí a vztahují se až k období 2. světové války, ale na základě obvyklého vývoje vodních mlýnů a přihlédnutím k faktu, že se nacházíme v horské oblasti s nedostatkem vody k jeho pohonu, se můžeme oprávněně domnívat, že umělecké složení zde stálo nejpozději již v období kolem 1. světové války.
      O strojním vybavení mlýna čp. 43 ve Velkém Uhřínově nás informuje tiskopis Mlynářský rejstřík vyplněný národním správcem Jaroslavem Polanským dne 23. listopadu 1945:
      Z čistírenské části tento pramen zmiňuje „Prachový hranolový vysévač s drátěným potahem 3 m dlouhý a tryeur[!] válcový 2 ½ m dlouhý o průměru 50 cm, výrobce nelze zjistit. Dále loupačka č. 1 peryodycká[!] dvoudílná od Fy. B. Appl Čermná u Kyšperka.“
      K mletí pšenice a žita „střídavě“ pak uvádí dvouválcovou mlecí stolici Prokop o průměru válců 30 cm a šířce 50 cm.
      Melivo se poté roztřídilo pomocí dvou hranolových vysévačů o rozměrech 70 x 200 cm a 300 x 90 cm (oba uváděny jako žitné, kratší z nich sloužil jako „třídící“ a delší jako „moučný“).
      Míchání mlýnských produktů pro sjednocení jejich kvality zajišťovala „míchačka na mouku šneková, výška šneku 4 m, obsah 15 q mouky, od Fy. Prokop Pardubice“.
      Hospodáři hodně vyžadovali šrotování. K němu mlynář používal „1 šrotovník ležatý, kameny o průměru 80 cm“. A dále víme, že „kameny jsou smirkové od Fy. Prokop Pardubice“.
      Kromě toho se ve zdejším mlýně nacházelo „1 mačkadlo na oves válcové, délka válců 25 cm, průměr 15 cm, od Fy. V. Slavík a zeť Dobruška“.
      Pozornost si zaslouží závěrečná poznámka: „Zařízení mlýna je v dobrém stavu, bylo by však potřeba doplniti jej na mletí pšenice, aby se mohla vyráběti mouka hrubá, čímž by se usnadnila kolonysace[!] zdejšího německého kraje českým obyvatelstvem, ješto v okruhu 10 km žádný mlýn není.“
      Žádná položka není vyplněna
      Dochovaný
      • pila
      1930 mlýn a pila
      • odtokový kanál
      • lednice
      Přivedení vody ke mlýnu čp. 43 ve Velkém Uhřínově v 1. polovině 19. století zachycuje mapa stabilního katastru z roku 1840. Vidíme na ni dva náhony, které vycházejí z nádrže [parc. č. 2016] napájené řekou Kněžnou. Jeden přivádí vodu k vodnímu kolu pily [parc. č. 2021] a druhý k vodním kolům mlýna [parc. č. 2780]. Stav zachycený mapou stabilního katastru z roku 1840 již neodpovídá nynější skutečnosti. Pila téměř zanikla, změnil se průběh toku vody přiváděné náhonem, zanikla nádrž.
      Záznam k tomuto mlýnu ve Vodní knize je velmi stručný. Náhon a odpadní kanál zmiňuje bez jakýchkoliv dalších podrobností.
      Dva rezervní rybníky.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      PopisZáznamy ve statistickém materiálu Seznam a mapa vodních děl Republiky československé vytvořeném na základě hlášení mlynářů z roku 1930 zmiňují mlýn a pilu. Uvádí se zde počet a druh vodních motorů: „2 kola na svrchní vodu“, množství vody v m3/vt.: „0,086“ a „0,097“, spád vody v m: „4,70“ a „5,-“ a normální výkon vodního díla v k. s. dohromady: „7,70“.
      Pro úplnost přidejme ještě informace z Mlynářského ústředí, díky nimž víme, že zde pracovala „1 vodní turbina systém „Bánki“ ... voda od této turbiny teče s připojeným potokem na vodní kolo o výšce 6 ½ m a šířce 1 m o výkonu 10 Ks, které přímo pohání mlýn“.
      Typvodní kolo na vrchní vodu
      StavZaniklý
      PopisZáznamy ve statistickém materiálu Seznam a mapa vodních děl Republiky československé vytvořeném na základě hlášení mlynářů z roku 1930 zmiňují mlýn a pilu. Uvádí se zde počet a druh vodních motorů: „2 kola na svrchní vodu“, množství vody v m3/vt.: „0,086“ a „0,097“, spád vody v m: „4,70“ a „5,-“ a normální výkon vodního díla v k. s. dohromady: „7,70“.
      Pro úplnost přidejme ještě informace z Mlynářského ústředí, díky nimž víme, že zde pracovala „1 vodní turbina systém „Bánki“ ... voda od této turbiny teče s připojeným potokem na vodní kolo o výšce 6 ½ m a šířce 1 m o výkonu 10 Ks, které přímo pohání mlýn“.
      Typturbína Bánki
      StavNezjištěn
      PopisPro úplnost přidejme ještě informace z Mlynářského ústředí, díky nimž víme, že zde pracovala „1 vodní turbína systém „Bánki“ vyrobená soukromě o výkonu 6 Ks, která táhne 5 Ks dynamo, které dává světlo a táhne 3 Ks elektromotor
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popisvýkon 3 HP
      Typelektrický motor
      StavDochovaný
      Popisvýkon 3 HP
      Typnaftový motor
      StavNezjištěn
      PopisZe stejného pramene se dozvídáme, že „v případě sucha je zde výp. naft. motor 5-7 Ks.“
      Typdynamo
      StavNezjištěn
      Popisvýkon 5 HP
      Historické technologické prvky
      • periodická
      • šneková
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé,
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 24
      AutorMinisterstvo financí
      NázevSeznam a mapa vodních děl republiky Československé,
      Rok vydání1932
      Místo vydáníPraha
      Další upřesněnísešit 04 (Hradec Králové), s. 24

      Místo uloženíStátní okresní archiv Ústí nad Orlicí
      Název fonduOkresní úřad Žamberk
      Název archiválieVodní kniha pro okres Žamberk, kniha č. 1
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura
      Místo uloženíStátní okresní archiv Ústí nad Orlicí
      Název fonduOkresní úřad Žamberk
      Název archiválieVodní kniha pro okres Žamberk, kniha č. 1
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signatura
      Místo uloženíNárodní archiv
      Název fonduMlynářské ústředí
      Název archiválie
      Evidenční jednotka371
      Inventární číslo, signatura3887
      Místo uloženíNárodní zemědělské muzeum
      Název fonduFilipův soupis mlýnů
      Název archiválie
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signaturakarta č. rejstř. 3887
      Místo uloženíStátní oblastní archiv v Zámrsku
      Název fondu
      Název archiváliePozemkové knihy okresního soudu Rokytnice v Orlických horách
      Evidenční jednotka
      Inventární číslo, signaturainv. č. 149, č. kn. 100

      Základní obrázky

      Historické mapy

      Historické fotografie a pohlednice

      Současné fotografie - exteriér

      Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

      Současné fotografie - interiér

      Současné fotografie - vodní dílo

      Současné fotografie - technologické vybavení

      Vytvořeno

      9.10.2012 00:07 uživatelem Radim Urbánek

      Majitel nemovitosti

      Není vyplněn

      Spoluautoři

      Uživatel Poslední změna
      Rudolf (Rudolf Šimek) 25.10.2016 18:21
      doxa (Jan Škoda) 29.3.2024 16:07